Z Budějovic za pelhřimovským pivem

Naopak jsem přestal vyhledávat celostátně dostupná piva. Proč taky, když je přeci můžu dostat všude. Proč se po nich pídit, když se na vás valí odevšad. Během let jsem se naučil snad na každém místním pivu najít něco krásného a osobitého, spojit si jeho chuť s krajem, kde bylo uvařeno.

Před nemnoha lety jsem začal více jezdit na kole. Nemyslím, že jsem se svezl na módní vlně, prostě jsem si jen konečně mohl koupit pořádné kolo. Tomuto sportu jsem záhy téměř propadl. Jistě nejsem první ani poslední, kdo zjistil, že oba zmíněné zájmy lze výhodně skloubit. Pokud to tedy jde, plánuji si výlety tak, abych se pořádně projel a zároveň se dopravil někam, kde lze něco zajímavého ochutnat. Potkám-li nějaké zajímavé pivo po cestě, tím lépe.

Člověk je tvor sdílný a rád se podělí o své zážitky s podobně zaměřenými jedinci. Rozhodl jsem se proto zaznamenávat svoje dojmy a pozorování z cest. Rád bych vám přinášel tipy na občerstvovny viděné po cestě, navštívené pak okomentoval, doporučil, nebo přinejhorším zatratil. Materiál těžko může být zcela vyčerpávajícím výčtem a popisem podniků po cestě. I mému oku, cvičenému na vývěsní loga pivovarů, může ledacos uniknout. Také jistě pochopíte, že pokud chci ujet víc než 10 km, nemůžu se všude zastavit a ochutnat. Drtivou většinu zmiňovaných podniků jsem proto osobně nenavštívil a informace o nich čerpám hlavně z vývěsních štítů, cedulí a podobně. Proto samozřejmě uvítám jakákoliv upřesnění informací i případné vyvrácení mých domněnek. Stejně tak mne zajímají i vaše (možná naprosto odlišné) dojmy z mnou navštívených, zmiňovaných, nebo přehlédnutých kiosků, náleven, nádražek, hospod, restaurací, jídelních vozů a kdovíčeho ještě.

První díl – a zrovna narazíme na tak dlouhé hospodprosté úseky! Nevadí, můžu si vychutnat jízdu a nezdržovat se zapisováním. Mým dnešním cílem je Horní Cerekev, respektive místní nádražní restaurace. Už léta se do ní totiž rád vracím na vynikající pelhřimovské pivo.

Přiznávám, že název článku je poněkud zavádějící. Takže ne z Budějovic (Českých), nýbrž z Chlumu u Třeboně – nádraží (takže vlastně z Majdaleny...), kam jsme se dopravili sezónním (až do 28.9.) autobusem, umožňujícím přepravu kol. Alespoň ten Lišovský práh jsme tedy překonali a ušetřili si tak jedno větší stoupání.

Začátkem září už léto není, co bývalo. Po sedmé hodině je poměrně chladno, navíc ještě nepříjemně lezavo a mlhavo. U nádraží (km 0,0) přes silnici ještě registruji motorest s Budvarem a vyrážíme směrem Chlum u Třeboně. Těsně před začátkem obce Kosky (km 0,9) míjíme po pravé straně podnik, kde podle reklam čepují Regent a Bernard. To by nemuselo být špatné. Nicméně je poměrně brzy, navíc teplota vzduchu dosahuje teploty dobře vychlazeného lahváče. Jsem díky mlze i podobně orosený, a pokračujeme dál. Následuje obec Hamr (km 3,5). Zde registruji „Restaurant Hamr“ s Budvarem a otevírací dobou 9 –22 h. V místní samoobsluze kupujeme snídani. Lahvové pivo mají i chlazené, kromě fádních fúzovaných nebo obřích značek vedou i Samson, Regent a 11 Ježka. Ten je dnes v akci za 6,90. Opravdu je třeba se až takhle podbízet?

Najednou se rozjasní, oteplí, a my pokračujeme. Za chvíli jsme v Chlumu. Po pravé straně míjíme nějaký podnik se Staropramenem. Chlum projíždíme jen z okraje a pak jeho campingovou část, přesto míjíme více výčepů Budvaru. Po břehu rybníka Hejtman jedeme k místu, kde se odděluje cesta směřující k hranici s Rakouskem. Na této křižovatce (km 7,30) je hospoda, slibující Regenta. Přijíždíme do obce Staňkov, po pravé straně (km 8,30) je vidět občerstvení „U želvy“ s Budvarem, v km 9,20 pak míjíme pohostinství „U trpaslíka“ nabízející Budvar a Regent. Naproti je hotel „Česká Kanada“ s logem vysokochlumeckého pivovaru, vypadá však dost nepoužívaně. Moc pěknou krajinou směřujeme po cyklostezce na Novou Bystřici. Na km 20,5 se opuštěn v lesích nachází Peršlák. Luxusně vypadající hotel se zahradní restaurací, slunečníky s logem Budvaru. Nic pro nás, těšíme se do Nové Bystřice na Hostana.

Konečně jsme na náměstí v Nové Bystřici (km 27). Jenže – kde je můj oblíbený bufet s vynikajícím 11% Hostanem, posezením venku a jídlem za mírné ceny? Musím se smířit s tím, že už není. To je bohužel čím dál častější úděl milovníka zajímavých piv. V místě, kde býval, je nějaký podnik s Prazdrojem a Gambrinusem. A jelikož otevírá až od 11, můžu zůstat jen u tohoto konstatování. Na náměstí vidím dva podniky s Budvarem, na rohu je pak hospoda s malou zahrádkou, kde točí Regent. Neobčerstveni Hostanem jedeme příjemně zvlněnou krajinou dál, přes Albeř, nádraží Hůrky (na úzkokolejce), Klenovou a Kaproun, směrem na Kunžak. Silnice se sice vine všelijak, ostřílené cyklisty ale nepřekvapí, že vítr fouká zásadně v protisměru.

Možná jsem se jen špatně díval, ale na pivo narážíme až v obci Kaproun (km 38,1). Jedná se o občerstvení „U Paulánů“. Tady jsme se na půl hodiny zastavili. Je to menší, rodinným dojmem působící podnik. Na dvorku je velice příjemné posezení, k jídlu nabízeli utopence, nakládaný hermelín, bramboráky, cmundu po Kaplicku a ještě nějaké řízky. Na čepu je výčepní Kozel a protože jsem od něj nic nečekal, byl jsem se svým malým pivem spokojen. Hospůdce bych vytknul jen chybějící kolostavy na zahrádce. Doporučuji k návštěvě a dodávám, že otevřeno je v pátek až neděli od 11 do 16 hodin.

V Kunžaku (km 44) míjím hospody s Regentem (podle vývěsního loga ) či snad Gambrinusem (podle loga skříňky s jídelním lístkem). Podnik je bez zahrádky, stejně jako restaurace „Formanka“ na náměstí. V Kunžaku se nezdržujeme, pokračujeme na Strmilov. Tady během stoupání na náměstí vidím po pravé straně (km 48,6) v údolí Hamerského potoka hospodu „Ve mlejně“. Vypadá docela zajímavě, kromě obědů a večeří slibuje i Starobrno. Na náměstí ve Strmilově jsem viděl ještě zahrádku s Prazdrojem, za náměstím naším směrem pak výčep Platana (bez zahrádky). Ze Strmilova pokračujeme po cyklostezce přes krásnou vesničku jménem Palupín na Zahrádky. Cesta je příjemná, krajina hezká, hospody žádné. Nenarážíme na nic ani v Zahrádkách, kde se oddělujeme od cyklostezky. Naše další cesta vede směrem Panské až Horní Dubenky. Hospodu potkáváme až v Kališti (km 63). Hospoda „Pod Javořicí“, bez zahrádky, nabízející Regent má ale otevřeno až od 16.

Už máme docela chuť na pivo, takže se zaradujeme, když v Horních Dubenkách (km 65,5) spatříme logo humpoleckého pivovaru a zahrádku se slunečníky. Bohužel záhy vyjde najevo, že se jedná jen o konzum. Zde sice nabízejí i lahvovou desítku Bernard, jenže chlazený byl tou dobou jen výčepní Budvar, Gambrinus a Braník. Alespoň jsme u jednoho lahváče příjemně poseděli pod stromy obsypanými švestkami. Ale to už jsme byli téměř u konce cesty. Zbývalo jen najít zkratku do Nové Vsi, která je na mapě přece naprosto jasná. Ale co by to bylo za výlet bez trochy toho bloudění. Jsou prostě jedinci, kterým nepomůžou ani dvě mapy... Nicméně do Nové Vsi (km 72,5) jsme nakonec přes louky a lesy šťastně dojeli. Už máme opravdu chuť na pořádné točené pivo, a protože je spousta času, důkladně prozkoumáváme obec. A zase nic! Na návsi je hostinec „U Holců“, kde k mojí nelibosti mají jen Prazdroj a Gambrinus, byť s certifikátem za dodržení nejvyšší kvality čepovaných piv. Před hostincem je malá zahrádka. Otevírají ale až v 17, takže se obracíme směrem na Horní Cerekev.

Nečekaná pivní spása přišla až téměř na konci obce, na fotbalovém hřišti. Před chvílí zde skončil zápas a výčep (normálně v provozu denně kromě úterý od 19 hodin) funguje. Dostáváme výborného 11% Ježka, vlastně první pořádné točené pivo za celý den. Vedou i utopence, my ale hodláme jíst až v Cerekvi.

Posledních pár minut v sedle a konečně jsme v Horní Cerekvi na nádraží (km 75,5). Lokál je trochu zakouřený, pro zájemce je ale k dispozici nekuřácká místnost. Chutná hotová jídla jsou v ceně do 50 Kč, po 16. už byl ale jídelní lístek poněkud prořídlý.Do místní nádražky mě vždy spolehlivě přitáhne zde čepované pelhřimovské pivo a ani dnes nejsem zklamán. Je tu sice na soutoči s Budvarem, byl bych ale blázen, kdybych jel z Budějovic na Vysočinu za Budvarem. Líbí se mi, že zde úzkostlivě dbají na správná loga na skle, takže Felixe dostanete v půllitru s logem Felixe, stejně tak je tomu u Poutníka. Jak výčepní Felix, tak ležák Poutník jsou podávány v naprosto skvostném provedení. Nedá mi to, abych si nevzpomněl na pivní test v MF Dnes, kde pelhřimovské pivo tak zoufale propadlo. Jsem snad deformovaný, když mi tolik chutná „objektivně uznaný patok“? Pokud budete mít cestu kolem, stavte se na Poutníka a posuďte sami. Navíc je tam tak dobrý, že jeho neuvěřitelně nízká cena vám bude připadat už jen jako příjemný detail. Tak ještě lahváče na cestu, nakládáme kola do vlaku a vracíme se do Budějovic.

Trasa: Chlum u Třeboně – nádraží (CS č. 122)– Chlum u Třeboně (CS 1014) – Staňkov (CS 322 a 32) – Nová Bystřice – Albeř (CS 1016) – Kaproun – Kunžak (silnice č. 164) – Strmilov (CS 1013) – Zahrádky (po silnici směr Panské Dubenky) – Kaliště – Horní Dubenky („zkratka“ přes pole) – Nová Ves – Horní Cerekev.