Ostraváci, je to na vás.

Nechci tady nabízet recenzi této akce, o to se nejspíš postará někdo jiný, navíc ani nemohu být zcela objektivní, protože primární zážitek z celé akce se alespoň pro mě osobně zcvrknul na pohyb pákou některé z píp, kontrola zda je dosaženo správné míry a převzetí peněz od žíznivého zákazníka. Ano, slavnosti jsem strávil pracovně, v jednom ze stánků, za výčepem a v trvalém obležení pivochtivými zástupy lidu slezského, moravského, polského, slovenského a příslušníky několika dalších, mnohem exotičtějších národností.

Podle střízlivých odhadů navštívilo slavnosti po dvakráte 6000 hlav a i když se dá předpokládat, že část z nich přišla jen na hudební program (který byl zdarma) a byli i tací, co usedli v parku před scénou s lahví některého z obvyklých europiv či se smíchovským „khůl“ radlerem, drtivá většina návštěvníků přišla za pivem, o čemž svědčily neuvěřitelné fronty před každým z patnácti stánků malých a středních pivovarů. I já jsem musel návštěvníky obdivovat, že vydrží dobře čtvrthodinovou frontu, aby se dostali k pivu, které chtějí ochutnat. Zjevně jim to ale stálo za to. Jeden pán, kterému jsem napřed natočil vyškovského Jubilera 16.8° a následně vyškovského Generála 14°, mi nadšeně sděloval, že už ví, kam bude po zbytek slavností chodit. Načež položil zásadní otázku – kde se toto výborné pivo v Ostravě čepuje?

Minipivovar Slezan

Musel jsem mu popravdě sdělit, že nikde a jeho reakce byla předvídatelná: To ale děláte chybu, že ho sem nevozíte. Na to už mi ale nezbylo než zareagovat hořkým úsměvem. Věřte, pane, že vozit do Ostravy vyškovské pivo, je to nejmenší. Ale musí o něj být zájem. O takové dobré pivo přece zájem být musí, nedal se pantáta.

Kdybych měl více času a nemusel se věnovat dalším zákazníkům, poskytl bych mu podrobný popis své dvouleté anabáze, kdy se snažím ostravské hospodské přesvědčovat, aby dali přednost pivům z malých pivovarů, které mohou nabídnout nejen výbornou kvalitu, ale i zajímavou cenu. Kolik jsem jich už obešel? Do kolika z nich jsem se nahučel? A s jakými výmluvami jsem se setkal?

Pivní ulice

Nejčastější byly ty, že hospodský obdržel dotaci od pivovaru a tudíž musí čepovat pouze jeho značku. Často jsem byl v podezření, že je to jen snaha ukončit rozhovor, který je prostě nezaujal. Je to s podivem, ale pro velkou část hospodských je pivo jen nepříjemnou nutností bez které hospodu provozovat nelze, ale která je jen otravuje a podle toho s ní zacházejí. Setkal jsem se i s hospodskými, kteří byli takříkajíc pivními panici (resp. pannami v případě žen) – tedy pivem zcela nepolíbeni. Nevěděli o něm absolutně nic. Chápu, že každý nemusí být odborník a detailně vědět, jaký je rozdíl mezi stoutem a alem, ale aspoň rozdíl mezi pivem filtrovaným a nefiltrovaným by měli poznat. Vždyť ten pozná každý, kdo není slepý na obě oči.

Dotaci od velkých pivovarů na Ostravsku obdrželo dobře 2/3 hospod. Alespoň toto je můj střízlivý odhad. Ale i od těch, co dotaci nedostali, jsem velmi často slyšel – kdeže by tady někdo pil nějaký Vyškov, tady jsou všichni zvyklí na Radegast (Ostravar). Právě těmto jsem se snažil vysvětlit, že doba se mění, trendy se posouvají, spotřebitelé už nechtějí jen to, co pili celý život, chtějí poznávat nová piva, regionální, netradiční typy piv, ba i zahraniční značky. A když to můžou dostat za dobrou cenu – tak co může být lepšího? Kdepak, drtivá většina hospodských je zakopána na svých pozicících a o změně nechce ani slyšet. V celé Ostravě je jen pár progresivně smýšlejích hospodských, kteří točí regionální piva, nebo dokonce začali vařit své vlastní. Dali by se spočítat na prstech jedné ruky. Maximálně dvou.

Hukvaldské pivo

Tohle všechno bych se snažil onomu člověku pomlaskávajícímu nad vyškovskou čtrnáctkou vysvětlit, kdybych na to měl čas. Neměl jsem, fronta se prodlužovala a bylo třeba napájet davy a ne tlachat.

Třeba si to onen dotyčný přečte tady. A vůbec – třeba si těch 12.000 ostraváků řekne: proč máme jednou ročně stát krvavé fronty na dobré pivo, my ho chceme pít celý rok a pěkně v pohodě a klídku ve své hospůdce. Jenže to musíte, milí chachaři a chacharky, vysvětlit tomu prďolovi, co čepuje to europivo ve vaší putyce, že chcete něco jiného. Musíte ho k tomu dotlačit. Nikdo jiný to za vás neudělá.

A dokud to neuděláte, budete se dál jednou ročně přetlačovat v dvacetimetrových frontách na pivních slavnostech a zbytek roku srkat unifikované produkty velkopivovarů.

Zkuste o tom přemýšlet.

Článek sepsal DanD.

Návštěvníci