Dumání nad novou mapou našich pivovarů

Miluju pivo, miluju mapy. Takže když vyšla první mapa Pivovary České republiky, s její koupí jsem neváhal. Už roky se snažím svoje služební cesty i víkendová putování plánovat tak, aby se nějaký ten pivovárek na trase přichomýtnul. Když nepočítám internet, který v batohu běžně nenosím, mou jedinou pomůckou do terénu byla rychle zastarávající a výtvarně nepříliš vyvedená mapa, která byla přílohou knížky Abeceda piva autorů Večerkové a Kisse. Počin Kartografie jsem proto před rokem uvítal s nadšením, jejich mapy hradů a zámků ostatně používám ke své spokojenosti už léta.

Celkový pohled

Je hned několik věcí, které se mi na mapě moc líbí. Jedním z nich je to, že spolu s ní získává kupující v plastovém pouzdře zároveň i brožuru o rozsahu přes 80 stran, ve které najde ke každému pivovaru solidní objem informací, navíc kromě češtiny také v němčině a angličtině, takže mapa je plnohodnotně použitelná i pro cizince. Její autoři navíc pamatují i na to, že důležitými surovinami pro české pivo je český chmel a slad. Na mapě tak najdeme nejen pivovary, ale i sladovny a barevně vymezené chmelařské oblasti žateckou, úštěckou a tršickou. Brožura prvního vydání pak nabízí i obrázky pěti sladoven firmy Soufflet: Hodonice, Kroměříž, Litovel, Nymburk a Prostějov. Výtvarné pojednání prvního vydání se mi vůbec moc a moc líbí. Pivovary, to je často i překrásná a cenná průmyslová architektura. Autoři to vědí, a tak na místech některých pivovarů je na mapě namísto univerzální ikonky velmi zdařilá kresba, zobrazující jejich skutečnou podobu. V brožurce je navíc v oddíle „Nejzajímavější stavby pivovarů“ sedm z nich vyvedeno na větším obrázku.

Za největší klad prvního vydání jsem považoval až neskutečnou aktuálnost. Mapa uvádí i podniky, které v době jejího tisku buď zrovna začínaly (minipivovary v Třinci a Prostějově), nebo se k jejich uvedení do provozu teprve schylovalo (Chotěboř, Kroměříž nebo pražský Jihoměšťan). A je potěšující, že v žádném takovém případě nepustili autoři do světa údaje o pivovaru, který by se později neotevřel.

Strana s detaily měst

Aktuálnost je zjevně v Kartografii metou, pro jejíž dosažení jsou ochotni udělat hodně. Například vydat už rok po prvním vydání druhé. A jak se ukazuje, je to na místě. Nejdřív pár obecných postřehů o druhém vydání. Trochu mě vyděsil Ruda Pivrnec na obálce; přiznám se, že nejsem zrovna nadšeným obdivovatelem stylu Petra Urbana, mistra sportu (jak je známý kreslíř a sáňkař vtipně titulován v tiráži). Na výtvarném pojetí, které se mi na prvním vydání tolik líbilo, se jinak naštěstí nic nezměnilo, jen obrázky sladoven a nejpěknějších pivovarů z brožury zmizely. Udělaly místo pojednání o pivních lázních a výrobcích stále populárnější pivní kosmetiky. I když se do piva běžně nenakládám, udivilo mě, že tuhle druhdy unikátní raritu už nabízí čtyři pivovary a šest dalších lázní funguje samostatně, v „mé“ Praze dokonce dvoje. Informace o samotných pivovarech jsou v brožurce opět zpracovány precizně a aktuálně, oproti prvnímu vydání byly leckde rozšířeny (např. zmínka o nové stáčecí lince na PET lahve ve Starobrnu), adresu nově doplňují i GPS souřadnice.

Nám, pravidelným čtenářům pivních serverů informace o nových a nových minipivovarech sviští přes monitory každou chvíli, není proto na škodu si při srovnání prvního a druhého vydání uvědomit, kolik jich vlastně od loňska přibylo. Je to až k nevíře, ale nových mini je ve druhém vydání deset: Broumy, Kladno, Loučná nad Desnou, Most, Mutějovice, Pacov, Plzeň (minipivovar U sládka), Třebonice, Ratíškovice a Sazovice. Jedenáctým je staronový známý minipivovar ve Vrchlabí, který v prvním vydání chyběl, protože v té době měnil majitele a nevařil, ale dnes už je zase zpátky mezi funkčními mini. Kromě toho autoři zahrnuli dalších šest, které mají ještě během letoška zahájit provoz: Lety, Litomyšl, Litvínov, Ústí nad Labem (Hotel a restaurace na Rychtě), Vimperk a Žatec (minipivovarem v Chrámu Chmele a Piva). Jelikož se v prvním vydání nezmýlili, doufám a věřím, že se trefili i tentokrát a celá šestice v průběhu roku 2010 pivo začne vařit.

Knižní část

Otevírání nových pivovarů je lícem mince, na jejímž rubu najdeme naopak pivovary uzavírané. Místa v druhém vydání se už nedočkaly minipivovary v Kopřivnici a Frýdku-Místku, i když je možné, že jeden z nich s využitím technologie z druhého začne znovu fungovat. Také pikopivovárek z Frýdlantu nad Ostravicí se už ve druhém vydání neobjevuje. A zřejmě zcela po právu byl vyřazen i klášterní pivovar Želiv; přestože se premonstráti zaklínají dokončenou rekonstrukcí a novými speciály podle starobylých klášterních receptur, šušká se, že pivovarská technologie klášter opustila a piva Haštal, Marsil a Magni se vaří zřejmě v Humpolci. Velmi bolestné jsou ztráty na poli průmyslových pivovarů. Pod uzavřením tradičních provozů v Lounech, Znojmě a Kutné Hoře je podepsán pivovarský gigant Heineken (budiž mu za to třikrát hanba !!!) a já se obávám, že přes snahu kutnohorské radnice ani jeden pivovar z této trojice v brzké době neožije. Naopak, druhé vydání je téměř s určitostí poslední, ve kterém se ještě objevil pivovar Vyškov.

Abych svou malou recenzi nekončil tímhle smutným tématem, rád na závěr dodám, že nových restauračních pivovarů bude v budoucnu určitě dál přibývat. Autoři mapy to dobře vědí, a tak neváhali přidat optimistický odstaveček o tom, jaké další projekty minipivovarů se do budoucna chystají. Čítá neskutečných 26 položek! A že se jedná ve většině o velmi reálné projekty, ukazuje pražský pivovárek U dvou koček, který se během tisku mapy stal z plánovaného pivovarem fungujícím. Nezbývá, než si přát, aby měli v nakladatelství brzy měli důvod ke třetímu vydání a aby položek na mapě jen přibývalo.

Detail pivovaru