Ratíškovice poprvé

Již na vlakovém nádraží v Ostravě Svinově jsem se setkal s dalšími dvěma kumpány, kteří měli pro tuto předvelikonoční sobotu stejné plány jako já.

Čekání na přípoj v Přerově jsme si osvěžili půllitrem 11°Zubra. Nic extra, ale člověk v dnešní zrádné době je rád, že ho má. Zaujala i legenda o velkém suchopáru a mučivé žízni. S takto stimulovaným apetýtem se člověk na nový minipivovar vyloženě těší.

Ratíškovická hospoda U Mlýna je provozovna s tradicí z roku 1920 a rozhodně nepatří k nejlevnějším stánkům svého druhu. Jídla vypadají lákavě, avšak jejich cena se mi zdála dosti vysoká. V jídelníčku mne pobavil Leonidův boršč, když jsem si po téměř 28 letech vzpomněl na slavný pohřeb a následné truchlení za někdejšího generálního tajemníka KSSS soudruha Brežněva. V lokálu vládnou bohužel Krušovice, na pípě je i logo jednoho družebního německého kvasničáku od megafirmy Heineken. Spoléháme tedy na zprávy z internetu a autentičnost venkovní cedule s informací: Čepujeme Ratíškovické pivo 12°.

S kolegy se shodujeme, že pivo je spíše sladčí a nápadně připomíná nedaleké Kněžihorské z Bzence. Při třetím doušku ulpívá na patře dokonce náznak zbytkového alkoholu. Natočené pivo má skromnou pěnu, ale ta svou jemnou konsistenci drží až do vyprázdnění sklenice. Třetí půllitr už chutná. Když se pije plnými doušky probouzí nové čichovo-chuťové vjemy a asociace. Ratíškovice by do budoucna mohly mít lepší jiskru a výraznější vůni.

Bohužel prozatím chybí i logo pivovaru, tácky a dokonce i jméno nového moku. V jednání je údajně název Naše pivo. Shodujeme se s kolegy, že čtyři kousky postačí. Bylo třeba ještě zhodnotit současnou situaci v nedalekém Hodoníně.

Pivovar Kunc je již zavedeným podnikem. Jeho specialitou je pivo zázvorové (velmi dobré). Tuto sobotu však v sortimentu chybí. Světlý ležáček voní po „chmelovém květu“, poměrně lahodné je i pivo tmavé. Jeho barva není černočerná, ale spíše tmavohnědá a zakalená. Piva s ovocnými příchutěmi jsou nápaditá, avšak mne příliš ke konzumaci nelákají. Na rozloučenou s elegantním Švihákem připíjíme legendárním pardubickým Porterem 19°. Je sladký, hutný a silný. Po něm se pak ve vlaku dobře spí. Slunný jarní den končíme důstojně v klubu Hobit u dvanáctistupňového Qásku. Veselé Velikonoce!