Konec pivovaru Louny. Je to tragédie?

Konec vaření piva v lounském pivovaru je nejsmutnější zprávou pro jeho propuštěné zaměstnance. Těm to přidělá opravdové starosti. My ostatní si jen uložíme nostalgickou vzpomínku a musíme se naučit mlsat něco jiného. Z dlouhodobého hlediska v zásadě banalita.

Nemá smysl se rozčilovat. Tím nechci říct, že jsem se nejprve nenaštval. Jenže pro tyhle společnosti jsme nikdy nebyli hlavní cílovou skupinou a dlouho ještě nebudeme. Většinový konzument prostě od piva očekává něco jiného. Nejsilnější trend je dán poptávkou po větším množství cenově přijatelného piva na straně konzumentů a na straně jeho poskytovatelů snahou toto pivo vyrobit levněji než konkurence. My se s tímhle proudem nevalíme, jsme někde na okraji. Můžeme jen trpně sledovat, jak válcuje některá naše kdysi oblíbená piva.

Oslabený organismus občas napadne infekce, oslabený les může napadnout kůrovec, naše (nepochybně oslabené) pivovarnictví, jak jsme ho znávali donedávna, napadli giganti. Ale je to podobné jako na Šumavě - staří velikáni odcházejí a na světlo se derou stromky dříve zastíněné a semenáčky. České pivovarnictví nezanikne. Bude sice vypadat jinak, ale nezmizí. Nezmizí ani dobré pivo.

Snad byl příchod Heinekenu tím správným impulsem pro vznik nějakého minipivovaru v Lounech a lounské pivovarnictví zase ožije. Nejspíš něčím lepším a zajímavějším než čím žilo dosud.