Jsme nejlepší na světě...

Na druhém místě skončilo Německo a na třetím Belgie. Ukázal to nejnovějšího průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který byl prováděn v říjnu na souboru respondentů s dosaženým věkem minimálně 18 let. Pojem pivní kultura byl dotazovanými spontánně chápán jako kvalita piva, tradice vaření a pití piva v zemi, pestrost nabídky, prostředí, v němž je pivo konzumováno, a množství, jaké je ho spotřebováno. Zahrnoval však i nádoby, v nichž se pivo prodává a konzumuje, stylové vybavení restaurací, reklamu na pivo nebo cenu, za kterou se pivo prodává. Pro Čechy je nejvýznamnějším aspektem kvalita piva jako výrobku, následovaná prostředím restaurace a také prvenství ČR v množství konzumovaného piva nebo možnost jeho výběru. Na čelném místě mezi nejdůležitějšími aspekty pivní kultury se objevila rovněž tradice pití piva v ČR, dále image piva, kvalita čepování nebo čistota zahrnující nádoby, trubky, interiéry nebo WC. Naopak, jen sporadicky je pod pivní kulturou chápána tolerance k pití piva v ČR a jeho dostupnost.

„Další část výzkumu ukázala, že pokud mají Češi posoudit atributy pivní kultury z předem vytipovaných okruhů, nejlépe hodnotí vztah mužů k pivu, dále prestiž a společenské uznání piva v ČR. Velmi pozitivně je hodnocena také míra zachování výjimečnosti českého piva nebo kvalita točeného piva u nás,“ uvedl. PhDr. Jiří Vinopal, PhD., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. „Mezi nejpozitivněji vnímané aspekty pivní kultury pak dále náleží možnost výběru piv z pivovarů v obchodech, kvalita lahvového piva v ČR, ale např. i to, jakými způsoby se o pivu v České republice běžně mluví. Poněkud překvapivě byly dotazovanými negativněji hodnoceny takové aspekty pivní kultury, jako je možnost výběru různých druhů piv nebo piv z různých z pivovarů v restauracích a také úroveň čepování piva v restauracích,“ dodal Jiří Vinopal.

„To, že je pivní kultura v České republice kladně hodnocena prakticky ve všech aspektech, které byly výzkumem sledovány, je sice velmi potěšitelné, ale je to závazek pro všechny, kteří se na výrobě piva podílejí – od pivovarů a dodavatelů surovin až po obchody nebo gastronomická zařízení, kde se s ním spotřebitel setkává,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Fakt, že nejdůležitějším kritériem pivní kultury u nás je kvalita piva jako výrobku, jen potvrzuje nejen vyspělost českého konzumenta tohoto nápoje, což naši výrobci piva dobře vědí, ale zároveň skutečnost, že úspěch na trhu vede jen přes kvalitu vyrobeného nápoje. Je to výzva stejná pro všechny – od nejmenších až po pivovary největší – a tento výzkum to jen potvrdil,“ dodal Jan Veselý.

Výzkum ukázal, že podíl lidí, kteří pijí pivo, se v České republice dlouhodobě nemění a dosahuje hodnot kolem 90 % u mužů a 50–60 % u žen. Nijak významně se neliší mezi vzdělanostními nebo příjmovými skupinami obyvatel. Podle CVVM zřejmě vzhledem k širokému cenovému rozptylu piv dostupných na českém trhu nelze vysledovat rozdílnou úroveň spotřeby v souvislosti s životní úrovní. Jediná skupina, u které je zaznamenán pokles, jsou muži ve věku 18 až 30 let, kde z 92 % konzumentů v roce 2004 klesl jejich podíl na 84 % v letošním roce.

Část výzkumu týkající se preferencí výběru piva potvrzuje, že jsou dlouhodobě vytříbené především u mužské populace. Kolem 80 % mužů si vybírá pivo podle konkrétního pivovaru, u žen potom tento počet kolísá kolem 50 %. Konkrétní značku si volí konzumenti s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácností. Tradičně nejdůležitějším kriteriém pro výběr piva je podle hodnocení spotřebitelů chuť. Aspekt ceny a vliv reklamy se umisťují na konci seznamu preferencí. Zároveň se ukázalo, že existuje provázanost spotřeby piva s ekonomickými aspekty. S růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny. Ani vnímání nealkoholického piva se nemění. Nemůže-li si za určitých okolností muž dát pivo, ve 49 % si automaticky volí nealkoholické pivo, mezi ženami tak činí 14 % dotazovaných.