Cože, SLÁDEK?

Nebojte se, nejedná se o agitku na téma velkopivovary, kde místo sládka vaří ekonom s počítačem. Nebudu dokonce tepat ani do sládků-przničů (ehm, przničů piva, pochopitelně...), i když jistě by se i takových pár našlo. Mám na srdci něco jiného. Na „sládka“ jsem totiž narazil někde, kde bych ho vůbec nečekal.

Dostala se mi do ruky reklamní krabička od sirek, propagující cigarety značky Petra. A na ní stálo toto:

„VÍTE ŽE...?

Petra vděčí za svou chuť „tabákovému sládkovi“ Láďovi Polanskému, který dodnes pečlivě dohlíží na její kvalitu a stará se, aby chuť Petry pořád odpovídala nárokům českých dospělých kuřáků“. (zvýraznil J.K.)

Dověděl jsem se v zásadě tři věci: 1) Tabák míchá „sládek“, 2) strach tabákového průmyslu z nařčení k nabádání ke kouření je čím dál větší a 3) kecy o kvalitě jsou podobné asi ve všech odvětvích požitkářského průmyslu.

Na jakého sládka narazím příště? Limonádu vám namíchal náš cukrový sládek zvaný slaďouš, močůvku vám pečlivě ošetřil náš fekální sládek...