Točíme zkažené pivo

Zamýšlení se nad pivní kulturou je pro nás pivaře téměř nevyčerpatelným generátorem písmen, slov, vět a odstavců. Tentokrát bych se rád pozastavil nad tím, co nás může potkat v běžném výčepu. Pivní kultura se totiž dá posuzovat i podle vztahu výčepních k pivu a k hostům. Podle mě to jde jedno s druhým.

Někde si hostů i piva váží. A jinde? To strašlivé bryndání a cmrndání, to rozlévání úkapů, to řezání různých piv podle toho, jak to zrovna pění – jistě jste to každý zažil. Nevypovídá to taky tak trochu o pivní kultuře? Co kdyby takhle zhůvěřile zacházeli před očima zákazníků třeba s masem?

Nebo třeba točení piva pod míru. Schválně, pokud v hospodě dostanete tzv. podmíráče, ozvete se? Nebo raději ne, abyste si nepřipadali jako blbci? Nárok na dotočení pochopitelně máte, ale nemáte třeba strach, že se vám výčepní nějakým způsobem pomstí? Je na každém, co si za daných okolností nechá líbit.

„Víte, ono nám to hrozně pění, nechcete si dát radši něco jiného?“ Tohle je oblíbený zabiják výtoče kvasnicových piv. Obsluha se tak časem zbaví piva, které „nikdo nechce“ a získá pověstný klid na práci. Práce s nevybíravým materiálem je totiž daleko jednodušší.

Jak to u nás chodí s odtáčením zteplalého piva, které si až příliš dlouho hovělo v pivním vedení? Mívá ten první vždycky smůlu, nebo se nedobrá část piva poctivě odtáčí?

Asi nikdy nepřestanu kroutit hlavou nad pivním zážitkem svého dobrého známého. Zašel si večer do svého oblíbeného podniku na svůj oblíbený tmavý ležák. Jenže toho večera mu výčepní poradil, ať si dá raději něco jiného. Pivní vedení je prý dlouhé, černé pivo ještě netočili a dostal by prý tudíž zkažené pivo. A víte, co je na tom nejhorší? Že si to ten dotyčný známý pochvaluje jako nadstandardně vstřícný přístup ke stálému hostu!

Tímto zamyšlením plným otazníků jsem chtěl jen vyzdvihnout jednu banální pravdu: Pokud si budou v hospodách vážit pivařů, budou si tam vážit i piva.