Předražená voda

Pokud se občas, třeba na výletě, dostanete do hospody i s dětmi, asi se někdy nestačíte divit. Zvlášť pokud jste zvyklí normálně platit jenom za svoje pivo a najednou máte vysolit nemalý peníz i za nealko.

K napsání této úvahy mne přiměl článek o nuselském minipivovaru Bašta na webu Pivovary.info (http://pivovary.info/view.php?cisloclanku=2008080009). Respektive fotografie, přibližující místní cenové poměry. Na podivné cenové relace jako zde totiž narážím čím dál častěji (třeba v Plzni Na Parkánu). Mám na mysli stav, kdy půllitr piva stojí nějakých třicet korun, kdežto půllitr s prominutím pitomé limonády nebo dokonce sodovky klidně sedmdesát.

Vždycky přemýšlím, o co náročnější by musel být proces přípravy limonády ve srovnání s vařením piva, aby opravňoval takovýto cenový rozdíl. Má to znamenat, že pivo je ve srovnání s ušlechtilou Fantou sprostý laciný nápoj? Je potřeba důkladně si připlatit za ten požitek z božského buketu Mirindy s jemnými tóny citrusových plodů v chuti a s náznakem pikantní kyselinky? Nebo je prostě nutné kompenzovat nižší výtoč sodovky marží v řádu mnoha stovek procent?

Odpověď je pochopitelně v něčem jiném – cena je prostě taková, jakou trh snese. A nezdráhejte se potomkovi objednat další Sprite. Je to mimo jiné i úplatek za to, že si můžete v klidu vychutnat ještě jedno pivo.