Čeští pivovarníci hledají výraz pro pivního „someliéra“ – stane se jím pivník?

Bohatá nabídka více než 300 piv na českém trhu se stále rozšiřuje o nové značky i druhy. Naše pivovary je představují domácím i zahraničním milovníkům tohoto nápoje a piva se k nám začínají i dovážet. Lze očekávat, že se na našem trhu a v nabídce restaurací bude objevovat stále více různých, nám dosud neznámých, typů piv se zcela odlišnými senzorickými vlastnostmi. V těch by se odborník měl vyznat podobně, jako se someliér vyzná v základních charakteristikách vinných odrůd.

Gastronomie začíná chápat, že „není pivo jako pivo“ a při vhodné kombinaci určitého piva s konkrétním pokrmem lze dosáhnout gastronomického prožitku, který sahá daleko za pouhé utišení žízně po požití jídla. Jiné pivo je vhodné jako aperitiv před jídlem, jiný druh k polévce, k rybě nebo různým druhům mas a určité pivo může být vhodným digestivem. Pivovarníci proto hledají odborný výraz pro číšníka, který je odborníkem a znalcem v podávání piva a vhodný druh piva k jídlu nabídne.

„Jsem přesvědčen, že klasické pivo plzeňského typu ať již výčepní nebo ležák zůstane u nás nejoblíbenější i v budoucnu,“ říká Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.„Speciální piva však své místo na trhu mají a jsou piva, která na své objevení pivními labužníky nebo i novými ctiteli teprve čekají,“ dodal Jan Veselý.

„Například bylinná piva jsou výborná jako aperitiv, bílé pšeničné pivo jde dobře k polévkám, lehčím předkrmům, salátům a rybám a světlá výčepní piva a ležáky plzeňského typu jsou neodmyslitelným doplňkem tradiční české kuchyně,“ říká Aleš Dočkal z Pivovarského domu v Praze. „Pivo kávové může skvěle nahradit pravou kávu jako tečka na závěr menu a sklenka pivního sektu je ideálním nápojem na přivítanou i slavnostním přípitkem, stejně jako důstojným nápojem k dezertu či slavnostnímu ukončení společenské akce,“ dodává Aleš Dočkal.

Pomalu jsou také opouštěna dogmata o optimální teplotě podaného točeného piva. Obecně lze konstatovat, že by neměla klesnout pod 7 °C. S přibývající stupňovitostí a s tmavší barvou piva může teplota mírně vzrůstat. Mimořádně silná piva se vychutnávají i delší dobu, nízká teplota proto pozbývá smysl, a navíc omezuje senzorické vlastnosti, proto je možné je podávat až při teplotě pokojové.

Profese someliéra, experta na podávání vína, má za sebou několik století, pojmenování pro obdobnou profesi, experta na podávání piva, se teprve hledá. Třeba se brzy ujme pojmenování ryze české, např. pivník. Čas teprve ukáže. Pivo si to zaslouží.