Dalešice – Zakončení pivovarské sezóny

První zářijovou sobotu 2.9.2006 se konal již IV.ročník této akce. Jako pravidelný účastník musím konstatovat, že tomuto setkání již tradičně přeje počasí; jako zázrakem se i tuhle sobotu rozutekly dešťové mraky a pivovarský dvůr řádně proteplilo sluníčko, které u příchozích umocňovalo pocity žízně. Mezi nimi byli návštěvníci z řad náhodných kolemjdoucích, účastníci organizovaných zájezdů, kteří přijeli navštívit expozici rakousko-uherského pivovarnictví a absolvovali exkurze do pivovaru, rovněž hodně cyklistů či rodinky s dětmi na výletě. Bylo i dost návštěvníků, kteří dorazili na tuto akci cíleně.

Musím si jen postesknout, že Dalešice leží mimo železniční trať a autobusová doprava o víkendu téměř neexistuje, takže jediným dopravním prostředkem do Dalešic je automobil a s ním spojený abstinující řidič, což může být v tomto případě vzácné zboží. Anebo vlastní nohy a pevná vůle jako u našeho kamaráda Johna z Anglie, který páteční večer odpovědně trávil v Malostránském pivovaru ve Velkém Meziříčí a v sobotu šlapal po silnici dlouhých 15km do Dalešic. Atmosféra jedinečná, přátelská, stánky bez front, prostě „postřižinská“ pohoda. Můj pohled na akci bude ale tentokrát ovlivněn účinkováním v kapele The Newmour Experience, která od 16.00 do 22.00 hod. hrála návštěvníkům k poslechu a později i k divokému tanci, tzn. že k řádnému ochutnávání jsem se dostal až po skončení produkce, o to však bylo intenzivnější.

Neodpustím si ještě jednu poznámku. Tato akce je skutečně jedinečná a patří za ni dalešickému pivovaru velký dík. Snad s výjimkou slavností ve Štramberku neznám obdobnou akci, kde by se dalo ochutnat pivo ze tří malých sousedících pivovarů z jednoho regionu, vždyť Dalešice, Oslavany a Velké Meziříčí dělí od sebe sotva 30 km. Letošní nabídka, obdobně jako v letech minulých, byla vhodně doplněna produkcí dalších tří pivovarů, takže jste mohli ochutnat pivo z těchto pivovarů:

Malostránský pivovar Velké Meziříčí
Zámecký pivovar Oslavany
Akciový pivovar Dalešice, a.s.
Měšťanský pivovar Strakonice a.s.
Lobkowiczký pivovar Vysoký Chlumec, s.r.o.
Klášterní pivovar Želiv, s.r.o.

Sponzorsky akci podpořil i Městský pivovar Platan s.r.o. Doporučuji navštívit webové stránky jednotlivých pivovarů, o historii, současnosti a sortimentu vyráběných piv se dozvíte samozřejmě mnohem více. V letech minulých bylo možno ochutnat např. pivo ze Svijan, z minipivovárku ze Sezemic či z pivovaru Kácov. Ale pojďme k průběhu dne.

Odpoledne bylo zpestřeno nejen živou produkcí naší skupiny The Newmour Experience (zájemci si nás mohou poslechnout v sobotu 7.října 2006 od 19.00 hod. v Brně v klubu Stará Pekárna, ulice Štefánikova 5, http://www.starapekarna.cz/programs/prog_0610.html), ale i dvěma „neformálními“ soutěžemi. Ta první spočívala v obligátním pití piva na čas, ovšem tentokráte trošku naruby – soutěžili totiž nikoliv zájemci z řad návštěvníků, ale zástupci jednotlivých pivovarů. Všichni pili současně a nejrychlejší byli domácí Dalešice.

Druhou soutěží byla soutěž dvojic v pití, či spíše „sátí“, piva hadičkami, vítěze si však nepamatuji. Jen vím, že na třetím místě se umístila dvojice křehkých dívek; společně se zástupkyní místního pivovaru vytvořila dvojici naše kamarádka Jana Lounová, některým ze čtenářů dobře známá (doporučuji knihu Berry Verhoefa Velká encyklopedie piva, vydalo nakladatelství Rebo 2003; na knize Jana jazykově spolupracovala a společně s Kateřinou Krištůfkovou měla na starosti české vydání). Na otázku, „zda pije pivo“, odpověděla „výjimečně“, což u nás zasvěcených vyvolalo velké pobavení.

A teď již k samotným pivům. Na prvním místě musím vyzvednout účast Klášterního pivovaru ze Želivi. S tímto pivem v podobě sudové či přesněji „točené“ se setkáte velmi vzácně, neznám hospodu, kde by se čepovalo, ani v samotné Želivi (což se ostatně pivovarům v domovských obcích stává, zkuste např. v Příboru ochutnat Freudův ležák). Dárkové balení „želivského“ (3ks 0,3l lahví) jsem kupoval onehdy v malé prodejně u kláštera. Pokud někdo víte, kde se dá točený Gottschalk, Castulus či Siard Falco potkat, dejte vědět. Chuť nabízené 15° Gottschalk (6,5%) byla velmi zajímavá, pivo se mně zdálo lehce nakyslé, alkoholové, nepříliš chmelené, jen velmi jemná hořčinka byla spíše na začátku než na konci, ve vůni bylo cítit ovoce. Pivo jistě zajímavé, ale spíše jako specialita, na řádné zchlazení organismu v tuto chvíli však nepříliš vhodné. Jen pro úplnost připomenu, že Želiv dále vaří 13° Castulus (6,5%), světlé medovinové pivo a 13° Siard Falco (5,2%), světlé načervenalé s višňovou příchutí, všechna piva jsou svrchně kvašena.

Příjemným překvapením, alespoň pro mě, byla nabídka Lobkowiczkého pivovaru z Vysokého Chlumce. Vedle klasického Vévody 11° (4,5%), světlého ležáku, což bylo na pivovarském dvoře „nejslabší“ pivo, byl v nabídce Chlumce pšeničný kvasnicový speciál Weizenbier 12°, který již svou podstatou vybočoval z nabídky ostatních spodně kvašených piv. Výrazná chlebová vůně, slušná hořkost a hutnost, docela povedený speciál. Musím se přiznat, že jsem v nedělní ráno jeden kousek posnídal. Jinak mě piva z Vysokého Chlumce příliš neoslovují, snad až na Démona, který je svým způsobem taky speciál. Mně tato piva připadají kyselá a nepříliš chmelená, ale to může být můj subjektivní pocit, ostatně jako další následná hodnocení.

Mojí častou zastávkou byl stánek Zámeckého pivovaru v Oslavanech. Pivo znám velice dobře, s přáteli často zajíždíme do krásného prostředí zámeckého (dříve klášterního) pivovaru. Jeho historii a současnost přiblížím v některém z dalších článků. Pivovar vaří 10° Novice, kvasnicové pivo, 10° Templáře, výčepní pivo světlé i tmavé, 12° Komtura, ležák světlý i tmavý, 13° Františkovu třináctku, tzv. Oslavanský kvasničák, a 15° Velmistra, tmavý pivní speciál. V Dalešicích jsem chutnal pouze Františkovu třináctku, tentokrát se mi však zdála trošku prázdnější, vůně byla, hořký konec taky, ale cosi uprostřed chybělo, pivo mělo i slabší říz, přesto jsem zůstal „Františkovi“ dostatečně dlouho věrný, asi 5krát. Z produkce Oslavan bylo možno ochutnat i další speciál a to 15° polotmavou Kleopatru.

Mé první pivo v Dalešicích však patřilo Malostránskému pivovaru z Velkého Meziříčí. Vždycky si říkám, že půl národa jezdí po D1 a po velkomeziříčském mostě a málokoho napadne, že v tom městě v údolí se nachází v krásně zrekonstruované Jelínkově vile pivovar, který vaří vynikající světlý i tmavý 12° ležák jménem Harrach. Prosím, neplést s Harrachovem a s pivovarem Novosad! Pivo se jmenuje podle hraběte Harracha, který sídlil na zámku ve Velkém Meziříčí, a název piva si lidé vybírali v anketě, či spíše majitele pivovaru k pojmenování piva inspirovali. Při návštěvě pivovaru můžete narazit i na světlý speciál o stupňovitosti 14. Já se však těšil na tmavého 12° Harracha, tentokrát jsem však postrádal onu výraznou chuť kávy, vůni chmele a suchost, atributy, pro které toto pivo s přáteli vyhledáváme. V pivě byl cítit karamel a to já nemusím. Ale někomu může takové pivo chutnat. Za to světlý Harrach, to bylo skvělé pivo vyznačující se medovou barvou, jemnou vůní, plností až chlebovitostí a dostatečnou hořkostí, prostě pivo bohaté a vyrovnané se vším všudy. S přáteli jsme se shodli, že světlý Harrach patřil v letošní nabídce v Dalešicích k tomu nejlepšímu. Malostránský pivovar byl zastoupen jak sládkem, tak i majitelem a nad pivem a o pivu se bohatě diskutovalo až do pozdních nočních hodin, kdy už pivo teklo zdarma.

Bylo by nekorektní nezmínit se o zbývajících dvou pivovarech, domácím Akciovém pivovaru Dalešice a Měšťanském pivovaru ze Strakonic. Protivínský Platan se účastnil akce pouze sponzorsky. Místní dalešické pivo bylo možno ochutnat nejen ve stánku na nádvoří, ale samozřejmě i přímo v pivovarské restauraci, kde byla možnost se pod cihlovými klenbami zchladit a najíst. Jinak pivovar vaří 11° světlý ležák filtrovaný i kvasnicový, 12° polotmavý ležák kvasnicový, 13° světlý speciál kvasnicový a 13° tmavý speciál kvasnicový. Já jsem na radu přátel ochutnal světlý speciál 13° a byl jsem vcelku spokojen. V Brně jsem několikráte na „dalešické“ zašel, a i když pominu trošku nepřiměřenou cenu (cca 30,-Kč ve Freelandu, v Grill Housu v Žabinách je však levnější i lépe ošetřené), zatím jsem mu nepřišel na chuť. Strakonický stánek nabízel 12° Dudáka ve světlé i tmavé! podobě. Pivo jsem však nechutnal, takže nemohu soudit. Bylo nás však takových víc, stánek zel po většinu času prázdnotou.

Závěrem bych chtěl podotknout, že vedle zábavy se s příchodem noci stal z akce tak trošku „pracovní“ seminář, hodnotilo se, diskutovalo o pivu s dobrým pivem v ruce, a to je ta nejlepší kombinace. Pro čtenáře akce neznalé jen doplním, že ani se spánkem nejsou v Dalešicích problémy. Lze ulehnout v podstatě kamkoliv, na lavičku, do auta, vedle auta, či si postavit stan v pivovarské zahradě. Alespoň tak tomu bylo letos i v letech minulých a já doufám, že tomu tak bude i v letech příštích. Sledujte dění v pivovaru v roce 2007 a nezapomeňte přijet a načerpat trošku té postřižinské atmosféry. Letos to bylo skutečně „velmi uvolněné a poetické odpoledne“ a dalešickému pivovaru za to patří DÍK!

A na úplný konec malé představení. Z výše uvedeného je patrno, že já i mí přátelé patříme k těm, kteří si piva vybírají a o pivu přemýšlejí. Mnohým nezasvěceným přibližujeme třeba technologii výroby piva. Pivům z nadnárodních společností se obloukem vyhýbáme, v článcích často zmiňované „Géčko“ nepijeme roky a pod názvem „Antigambrinus team“ již několik let brázdíme republiku. Možná trošku pošetilé ve 44 letech, ale je to náš názor na věc. Navštěvujeme malé pivovary a minipivovary (letos např. Dobřany, Chýně, Strahov, Hodonín, Medlešice, Březnice, Polička, Oslavany, Dalešice, Velké Meziříčí, Štramberk, Kopřivnice a další), účastníme se různých pivních přehlídek a festivalů. Když bude trošku času, tak Vás s našimi zážitky a s tipy na dobré hospody ještě v nějakém tom článku seznámíme. Dej Bůh štěstí!