Nesourodé pivní postřehy z dovolené

Přesto – nevzít sem tam kolo a nezajet na žejdlík lahodného moku by bylo vyloženě proti přírodě. Na mých výletech jsem posbíral několik pivních postřehů, o které se s vámi rád podělím. Nejde o žádný pivní cestopis, žádné „první den tohle a tohle, druhý den …“. Postřehy jsou vskutku nesourodé, přesto doufám, že vás zaujmou.

Nesourodý pivní postřeh první
V samotných Černovicích můžete svlažit hrdlo ve třech občerstvovnách, víc jsem jich nenašel. To v případě, že je vám jedno, co pijete. Pokud jste milovníci opravdu dobrého regionálního piva, kroky vás zavedou do podniku Pivnice Na sokolovně. Hospoda se nachází nedaleko nádraží úzkokolejné železnice a musím říct, že celkem odpovídá představě nádražní hospůdky. Což v žádném případě není negativní kritika, jen upozornění, že luxus tam opravdu najít nelze. Co ovšem nalézt lze, je výborný Poutník 10°. Pivo dostanete vždy s dobrou mírou, většinou do sklenice s logem Poutník. Někdy do sklenice Budvaru (který je na soutoči) a někdy do Gambrinusu, který je … vlastně nevím, naštěstí není. Rozhodně chci pochválit příjemnou obsluhu a to nejenom proto, že jsem si po přátelském hovoru odvezl (opravdu neukradl) sklenici s logem Felix, což je sběratelský kousek, protože tahle značka se v Pelhřimově již několik let nevaří. Jako jedinou nevýhodu bych uvedl otevíračku až od 15:00, ale co je dneska dokonalé, že ?

Pivnice Na sokolovně

Nesourodý pivní postřeh druhý
Nejen pivem živ je člověk, kór když je na dovolené s rodinou, takže jsem musel občas navštívit místní samoobsluhy a koupit něco k zakousnutí. Pochopitelně jsem vždy zabrousil do oddělení s pivem a tady jsem byl naprosto nadšen. Mimo obvyklých nezajímavých G10, G12, které uvádím jen do počtu, bylo možno koupit Poutníka 10° i 12°, několik druhů Bernarda, Budvar, Regent 10° a 12°, strakonického Dudáka, jihlavského Ježka, pak nějaké diapivo a teď si vůbec nejsem jist, jestli jsem na něco nezapomněl. Zkrátka a dobře si pivní labužník má z čeho vybírat. Když si tak vzpomenu na mnohem větší obchody s potravinami v mnohem větších městech, nemají zdaleka tak pestrou nabídku. Tak si přemýšlím, jak je možné, že někde to prostě jde a někde asi ne. A nebo jinak, když se chce, tak to jde; a když se nechce, je to horší, než když se nemůže … .

Místní samoobsluha

Nesourodý pivní postřeh třetí
Sedím si tak s 50 cyklokilometry v nohách na příjemné předzahrádce a nohy mi zvolna těžknou několikátým Poutníkem. K vedlejšímu stolu přijíždí skupina cyklistů. Pelhřimovsko opravdu k výletům vybízí. Ale proč se o tom zmiňuji – slyším následující hovor (zkráceno  ) :“… já zajdu objednat, co si dáte ? přece Gambrinus, jako normálně …“. Aha, ještě jsem vlastně neřekl, že k mání byl Poutník a Budvar. Všem u stolu donesli Budvar a myslíte, že se nad tím někdo pozastavil ? Jasně, že ne. Bylo jim úplně jedno, co chlemstají, hlavně že měli (teda mysleli si, že mají), to svoje reklamní nejlepší … . Nenapadlo vás někdy, že jen vyslovení slova Gambrinus působí na některé lidi jako takové placebo ? Myslí si, že pijí dobré pivo a přitom … ?

Nesourodý pivní postřeh čtvrtý
Asi 15 kilometrů od Černovic leží malebné městečko Kamenice nad Lipou. Pokud budete mít cestu, rozhodně navštivte zámek a velice hezký zámecký park s lípou starou bezmála 760 let. Až se tím vším pokocháte, jistě zatoužíte čerstvé zážitky zředit nějakým tím pivkem. Alespoň tak jsem to měl já. Před vstupem do zámeckého parku byla vývěsní cedule se směrovkou (do zámecké cukrárny !) s logem Poutník, po cestě v parku s Gambrinusem (už jsem se začal děsit). A skutečnost ? Překvapivá a příjemná zároveň – na čepu Otakar 11° za 15,-Kč z Měšťanského pivovaru v Poličce. Měl jsem o to větší radost, jelikož šlo o moje první setkání s tímto pivem, mimochodem velmi lahodným, příjemně hořkým. Pravda, tácky apod. ještě od Poutníka, ale paní za pultíkem, mi vysvětlila, že ta změna piv proběhla narychlo, takže z Poličky ještě nedodali propagační materiály. Je to škoda, protože tácek poličského piva ještě nemám, ale třeba příště. A v čem spočívá tenhle můj pivní postřeh ? V tom, že změna „lokála“ za „globála“ je bohužel dost běžná, ale změna jednoho lokála za jiného lokála se tak často nevidí.

Otakar, světlý ležák z Poličky

Nesourodý pivní postřeh pátý
Tenhle postřeh patří do kategorie opravdu nezávažně pivních, proto jsem si ho nechal na konec. Seděl jsem v Černovicích na předzahrádce u Sokolovny a došlo mi, že vlastně sedím pod kaštany. U nás v Teplicích také máme hospodu, která má předzahrádku s kaštany. Každý rok jezdíme do Chlumu u Třeboně, kde je podnik Krmelec na Panské – pochopitelně rovněž s kaštany. A podobných případů bych tady mohl různě po republice vyjmenovat víc. A takový podnik nikdy nenazývám pravým jménem, ale zásadně, že jdu „pod kaštany“. Možná by bylo zajímavé udělat takový soupis, kde všude se dá zajít „pod kaštany“.

Na závěr chci jen říct, že pokud doputujete na Pelhřimovsko, při troše snahy vás čekají příjemné pivní zážitky. A pivo Poutník bude vaším věrným průvodcem.

Pelhřimovský Poutník