Bednářství se vrací do Prazdroje
Hodnocení: 1,88 Hodnotících: 8 Zobrazeno: 5757x
Zatím je to jediný nový člen bednářského cechu. A i když se říká, že jedna vlaštovka jaro nedělá, kdo ví. Třeba nás zrovna Prazdroj jednou mile překvapí.
Bohužel se ceremoniálu přijímání nového člena do „cechu“ benářů od nás nikdo nemohl zúčastnit, bereme proto zavděk informacemi, které nám ve své zprávě poskytl Plzeňský Prazdroj. A i když se v diskusi pod článkem nejspíš objeví připomínky, že tento gigant našeho pivovarnictví nemá další propagaci zapotřebí, rádi tuto zprávu u nás publikujeme. A také doufáme, že se v nejbližší době objeví zprávy podobné. Nejsme sice tak naivní, abychom si mysleli, že tvrdí hoši z korporace SABMiller přejdou z CK tanků zpět na dubové sudy, ale každá podobná zpráva potěší.
-------------------------------------------------
Po více než třicetileté přestávce se parta bednářů v pivovaru Plzeňského Prazdroje rozrůstá o dalšího tovaryše. Naposledy byl do bednářského „cechu“ přijat nový člen v roce 1975. Novým bednářským tovaryšem se dnes stal dosavadní učeň Martin Sládek (36). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví.
Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell.
Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.
Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek.
Také proto si Plzeňský Prazdroj vychovává nové bednáře, kteří jednou nahradí staré mistry a uchovají toto nádherné starobylé řemeslo a jeho taje pro budoucí generace. Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Martin Sládek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 15 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji.
Hodnocení článku
Pro hodnocení se nejprve přihlašte.
Celkem 2 komentáře, poslední komentář: 23.06.2006 22:04 | Komentovat |
Je to fajn, ale... Martin Borský | 23.06.2006 22:04 |
---|---|
Je to příjemné a dobré, že máme i dnes místečko s aktivními bednáři. Je super, že... | |
jen divadlo Dan | 23.06.2006 22:02 |
Co k tomuto článku říct? Plzeňský Prazdroj se neustále odvolává na tradice ale ve... |