Pivní máj v Pivovaru Černá Hora

Dlouho už jsem žádnou podobnou neabsolvoval. Proč se jí tedy nezúčastnit zrovna teď? Produkty tradičního moravského výrobce piva a limonád mám moc rád. Stabilně vysoká kvalita, specifický chuťový profil, vybírat je rozhodně z čeho. Pokaždé co koštovaje některého z nich, tento nikdy nezklamal, představoval vždy plnohodnotný zážitek. Navíc „žlutočerný“ pivovar, de facto pravidelně, obohacuje náš trh zajímavými a nevšedními novinkami, odvaha experimentovat mu nechybí, vykazuje správnou pivní dynamiku, doprovázenou různorodými aktivitami. Je obdivuhodně činný.

Od rána to za okny vypadalo na příjemně slunečný, i když trochu chladnější den. Rozhodnuto, jedeme! Nakonec strom pro tento den všemi páry žádaný, snad také najdeme. Když ne, líbat se budeme pod pivovarským komínem... Neotřelý nápad, schován jako překvapení…

Na místo činu dorážíme krátce po zahájení (14 hodin). Malé městečko (od nedávna už vlastně městys), ležící v kopcovité, lesy obklopené krajině na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny, bylo první květnový den dočasně obleženo. Nejen místními, ale i přespolními. Milovníků piva, pěších turistů (putujících 26 km dlouhou stezkou Petra Bezruče z Brna Řečkovic), kolařů, rodin s dětmi, důchodců, požehnaně. Ocenit musím organizaci, fungující na vysoké úrovni, včetně zajištění svozu lidí autobusy z vlakové stanice Rájec Jestřebí. Pořadatelé zastavovali auta už na samotném vjezdu do Černé Hory a řidičům přes okénko rozdávali letáky s harmonogramen. Skvěle zvládli i počáteční nápor lidí ve frontě před areálem.

Celá slavnost byla pojata ve stylu pivovarské veselice. Pivo teklo proudem, na každém rohu stánky s nejrůznějšími dobrotami, rozličné suvenýry, možnost exkurze do „provozu“, zábava a atrakce pro děti (nafukovací skákací hrad, praktická ukázka vnitřku obrněného vozu) a dospělé, soutěže. Kulisu dělala živá hudba v podání prvních tří finalistů posledního ročníku soutěže „Česko hledá SuperStar“, později vystřídaných Rock´n´roll bandem Marcela Woodmana. Hlavní bod programu se však týkal křestu nového černohorského výrobku a jeho představení veřejnosti.

Náš máj jsme zahájili v restauraci Sladovna. Musím přiznat, že šlo o moji zdejší premiéru. O to větší ji provázela zvědavost. Sic narváno, venku beznadějně, místo uvnitř nalezli. I když pouze v části pro kuřáky. Rád zdůrazňuji, poznat to prakticky nebylo! První pochvala. Obsluhující personál přes velký nápor žíznivců a hladových pracoval výtečně. Zvládal vypětí s vysokou mírou profesionality, ochotou, vstřícným přístupem (s omluvou nás poprosili o jistou zdrženlivost při čekání na jídlo). To hned člověk nevidí. Cítíte se pak mnohem lépe, jako opravdu vítaný host. Další chvála!

Prostředí vysoce reprezentativní, působící mile a lidově. Stěny zdobí obdržená ocenění, ve vitrínách vítězné Pivně-pečetící tupláky či portrét Pátera Ševčíka, významné osobnosti v historii pivovaru, zakladatele Rolnické akciové společnosti pivovarní a sladovní z roku 1896. Vše podtrhuje šíře nabízeného pivního sortimentu. Vybere si každý. Od výčepních (Tas, Moravské sklepní) přes polotmavé (Kern), ležáky (jedenáctka Páter, světlá dvanáctka Ležák, tmavá Granát) a konče medovým speciálem Kvasar. Naráz naraženo 7 různých pivních sudů plus další dva s chutným (bez umělých sladidel) duem limonád „Grena“, „Koala“. Ceny neskutečně příznivé. Malý stojánek na stole vybízí také k ochutnávce (z třetinkové lahve za 20,- Kč) poslední loňské novinky, speciálního světlého ležáku, zvaného též Panský „1530“ (nemusím prozrazovat, co číslice znamená), obsahujícího 6,3 % alkoholu. Součástí každého stolu rovněž barevné pivní menu, jakýsi průřez sortimentem ČH, včetně charakteristiky jednotlivých zástupců. Praktická pomůcka, usnadňující vhodný výběr, zároveň sloužící k navození velkých očekávání a těšení na to které objednané. Kvituji! Pochopitelným paradoxem zůstává kategorie nealko. V nápojovém lístku uveden „Birell“, realitou „Primátor“ (malý přeci patří k malému, bohudík…). Vzhledem ke křtu „Formana“, náchodské určitě „stříhá metr“ a čeká na „odchodné“, pakliže už není fuč…

K výjimečnému dni bezesporu patří výjimečné pivo. Proto volím „Moravské sklepní“. Zaprvé se celá akce koná i kvůli němu (od 1. máje stáčeno do 0,5 l lahví), zadruhé jsem ho ještě nikdy nepil, zatřetí je nefiltrované a na ty mám slabost! První moji premiéru poprvé tady, střídá druhá, poprvé s ním, a končí třetí, poprvé tady s ním. V žádném případě naposled! Ojedinělá desítka. Vizuální vjemy? Nejlepší. Nádherně vypadá, lehounlince kalná, vonící. O těch senzorických nemluvě. Pst, ticho, poslouchám tu dokonalost. Lehká, zároveň plnější chuť, dobrá pitelnost, osvěžující. Sušší hořkost v doznívání podtrhává skvělý výsledek. Ke všemu v jednom půllitru prý obsahuje na 500 milionů kvasných buněk. Každá z nich vám udělá moc dobře. Nejsem troškař, raději dávám vzápětí ještě jedno, rovnou do miliardy…Slavnostně vstupuji do elitního klubu miliardářů! Tak rychle? Jen za dvě piva a 30 korun? Díky moc! „Inspirující chuť“…

Poctivá krmě zapita vydatnou dávkou „tekutých kvasnic“. Pomalý přesun na pivovarský dvůr. Předtím shlížím v selské pivnici Sladovny droboulinký laboratorní mikropivovárek. Titěrný, maličký. Krása. Možná v něm uvařili to borůvkové pivo, viděné nedávno v nabídce jedné z brněnských restaurací (Africana) s Černou Horou na čepu. Honem, ještě do „vzorkové“ prodejny, nechceme odjet s prázdnou. Pak už by bylo pozdě. Zavírají ji totiž úderem 17 hodiny. Hodláme se zdržet rozhodně déle. Kupujeme vybrané lahůdky a míříme zpět. Zaplatit vstupné (na osobu ve výši 50,- Kč, děti do výšky 140 cm mohou zdarma) a jsme uvnitř. Včas. Křest poslední horké novinky zrovna začal. Tím je „Forman“, nealkoholické pivo, vlastně bez alkoholu (jak ho místní pivovarníci oficiálně označují). Většina to vnímá stejně, rozdíl ale existuje. Standartně nealka obsahují do 0,5 % volume, tento je proti nim úplný „břídil“. Cca desetkrát slabší.

Nealkoholická pivo se vyrábí několika různými metodami. Pomocí speciálních kvasnic, přidáváním enzymů (nevytvářejících tolik sladového cukru), vymrazováním alkoholu, membránovou filtrací či nejběžněji připravením nízkostupňové mladiny (o původní stupňovitosti 4 % extraktu), uvařené dvourmutovým dekokčním způsobem, krátce ve spilce zkvašené a přečerpané do sklepa, kde je při dokvašování hlídána v pivu stupňovitost a objem alkoholu. Žádnou z nich v Černé Hoře nepraktikují.

V tomto ohledu česká rarita. Snahou sládka, pana Zedka, bylo jednak „Formana“ co nejvíce „popivit“ (chuťově přiblížit ke klasice s alkoholem). Druhak zasáhly okolnosti, „půjde“ zejména cestou směr Střední východ. Tam striktně vyžadují množství alkoholu téměř nula (mimochodem úplné dosáhnout nejde). Obé umožňuje technologie tzv. filmové vakuové destilace. Zjednodušeně řečeno. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku dochází za určité teploty k odpařování alkoholu. Výsledkem je jeho obsah 0,04 % objemových. Jen doufám, že nebude chutnat podobně jako holandská „Bavaria“, na plechovce deklarující 0 % alk., avšak po napití velká hrůza, běs (brrrr, připomínalo to vincentku s mlékem…).

Stáčen bude do třetinkových lahví a malých soudků (20 l). Výborná zpráva pro všechny (včetně mě) co tráví hodně času na silnicích. Může jim tak trávit s ním…Jedno zda po dobrém jídle nebo jako dobře vychlazené osvěžení. Další kamínek do dnes už poměrně početného šiku „podobně zaměřených“, snažících se o „debirellizaci“ tuzemských pohostinských zařízení…

Výše uvedeným výrobním postupem vzniklo další nevšední pití. Vedlejší produkt. 40 % destilát, mající chuťové vjemy sladu a chmelu. „Pivní režná“.

Také jsem se dozvěděl, že pro Žatecký pivovar k jeho exportním účelům do Anglie vyrábí „Čéháčko“ mladinový nápoj Lemon Hop. Pod názvem „Mladinká“ (limonáda na bázi mladiny s citronovou příchutí) bylo rozhodnuto ho nabídnout i příznivcům a zákazníkům vyznávajících „vosí“ barvy.

Černá Hora patří po geografické stránce do Moravského krasu. „Forman“ a „Moravské sklepní“, jakožto originální produkty, spjaté s tímto přírodou nádherným regionem, budou nosit na etiketách logo této chráněné lokality (vůbec poprvé v historii). Nejen fajnšmekři, i sběratelé si přijdou na své.

V červnu by měla být zprovozněna v areálu pivovaru pěstitelská pálenice a moštárna, nedávno vedle centra Sladovna, především pro cyklisty a jejich možnost občerstvení a přespání, otevřeli turistickou ubytovnu. Lákadel požehnaně…Tady se pořád něco děje!

Odpoledne se překulilo do večera. Musíme odjet, pracovní a školní povinnosti čekají. Než přijde jejich čas, už doma na završení vydařeného dne a na počest 1. máje rozbaluji importované zboží, zlatý hřeb. Nejlepší na konec! Světově jedinečný unikát. Pivní aperitiv „Black Hill“. Grandiozní! Nezapře sílu, přitom elegantní, úžasně ladný, precizní, holt bavorák. Jedno zda černohorský nebo ten ze světoznámé mnichovské automobilky. Prostě Klasa. V „garáži“ tak startuji druhého (toho třetího šetřím…). Pro vydatný a kvalitní spánek neznám nic lepšího než pivo v kombinaci s bylinkami (a že jich je, 30…).

Usínám, na nebi svítí mnoho hvězd. Nejvíc září Kvasar! Ten si nechám na jindy. Do vesmíru nepoletím, stačí sednout na tramvaj a dojet ke Kyršům. A teprve pak se vznesu k oblakům a na oběžnou dráhu…