Sbírka pivních lahví

Pro sběratele historických lahví jsme my moderní sběratelé určitou méněcennou kastou. Mě ale víc baví sbírat to, k čemu mám osobní vztah, vždyť většinu těchto lahví jsem získal plných a ochutnal jejich obsah.

Jak to všechno začalo? Psal se rok 1992 a mé komínové pivo Gambrinus 10% v lahvové podobě získalo papírovou etiketu. Jistě namítnete, že jsem mohl začít sbírat etikety, ale těchto sběratelů je plno a lahve lépe asociovaly vzpomínky a chuť na pivo. Nadálým uvolněním trhu bylo možno získávat různé pivní značky i v okolí mého bydliště a sbírání nabíralo větších obrátek. Dnes se počet pivních lahví pohybuje kolem 1200 kusů a sbírka se nadále rozrůstá, protože pivovary nelení a pravidelně obměňují etikety.

V začátcích jsem si stanovil podmínku, že lahve budu sbírat jen hnědé, protože mi z hnědých vždy pivo chutnalo více. Tuto podmínku jsem porušil teprve nedávno, kdy některé značky se prostě v hnědém sehnat nedají (Pilsner Urquell, Budvar - zelené, Želiv - čiré apod.). Zařadil jsem též PET lahve, většinou z restauračních minipivovarů. Včas jsem zavedl ještě jednu podmínku, a to, že pivo z lahví v mé sbírce musí být vyrobené na území bývalého Československa, včetně zahraničních značek zde vařených, nebo v zahraničí licenčně vařená tuzemská značka. A udělal jsem dobře, protože bych byl zahrnut lahvemi zejména německých pivovarů, kterých je velké množství.

Sbírání pivních lahví vyžaduje hlavně hodně prostoru. I mně se sbírka přestěhovala tenkrát ještě z "dětského" pokoje do chatky na zahradě, kde již několik let úspěšně sídlí. Část sbírky je vždy vystavena (snažím se výstavku každoročně obměnit) a část uložena ve skříních či v "socialistických" červených přepravkách, kterých ale vzhledem k rychlosti růstu sbírky není bohužel pořád dost.

Sbírka mi také pomáhá poznávat piva, která bych si normálně nekoupil. (jsem zastáncem tradičních světlých piv plzeňského typu). Nemyslím tím značky různých pivovarů, ty vyhledávám již dávno, ale především druhy piv, které moc rád nemám, jako jsou piva pšeničná, tmavá, dia či nealkoholická. Díky sbírání jsem navštívil plno českých pivovarů a pivních akcí.

A jak je tato sbírka rozšiřována? Všude, kam se dostanu, jsou pro mě nejdůležitější obchody s potravinami, zaručený úspěch znamenají specializované prodejny s nápoji, či nejlépe pivovarské prodejny, kde naleznu kompletní sortiment pivovaru a určitě je také dobré vidět pivovarské budovy a nejlépe navštívit pivovarskou restauraci a ochutnat pivo v nejlepší kvalitě přímo na místě činu. Jinak se nové úlovky získávají snadněji v samoobsluhách, kde si v klidu vyberu láhev, která není poškrábána, má nepoškozenou etiketu nalepenou rovně apod. Při pultovém prodeji nemají prodávající většinou pro toto pochopení a to bohužel ani v některých pivovarských prodejnách (Černá Hora).

Pozadu nezůstávají ani známí a příbuzní, které nutím vozit ze svých cest lahve, i když se někdy stane, že prý to či ono pivo nesehnali. Vždy jsem si myslel své a nevěřil. Až jednou jsem sám navštívil Jablonec n.N. a samozřejmě se těšil na vratislavické, vždyť pivovar Hols je vzdálený do 10 km od města. V samotném Jablonci však o Konrádovi asi ani neví, nikde na čepu a ani lahvového jsem nezahlédl.

Není nás moc, kteří sbíráme tyto lahve, já sám vím jen o jednom dalším. Nebo se mýlím? Najdou se další a sbírání moderních lahví bude stejně oblíbené jako sbírání tácků, etiket, skla apod.

Autor je provozovatelem "Pivo webu", kde si mimo jiné můžete prohlédnout shromážděné lahve (sekce "Sbírka pivních lahví"), uspořádané podle jednotlivých pivovarů.