Deset piv a paví ocas

V knize Třetí šimpanz, jejíž české vydání uvedlo na trh koncem letošního roku nakladatelství Paseka, se Diamond podrobně zabývá biologickými základy lidského chování. Dojde také na naši zálibu v opojných látkách všeho druhu - autor například popisuje, jak jeden jeho indonéský přítel před spaním popíjel petrolej, prý bez nějakých zdravotních následků. Kde se takové škodlivé či alespoň riskantní chování vzalo? Nejde jen o ojedinělou úchylku, na to jsou opojné látky příliš rozšířené.

Pokud zůstaneme u alkoholu, standardní výklad tvrdí, že už naši lidoopí předkové se tu a tam setkávali s nakvašeným ovocem. Po vzniku zemědělství a hustě osídlených měst pak kvašené nápoje chránily naše předky před epidemiemi. Kvašené pivo bylo přece jen potenciálně výrazně méně závadné než třeba říční voda z Eufratu či Nilu. Lidé, kterým alkohol chutnal, proto s menší pravděpodobností podléhali infekcím a předali své geny do další generace. Tímto způsobem v populaci postupně vzrůstal poměr lidí s kladným vztahem k pivu. Teprve po objevu destilovaných nápojů začal alkohol svým náruživým konzumentům ve větší míře také škodit.

Diamond ovšem kořeny naší záliby v alkoholu vidí jinak. Vychází z tzv. strategie handicapu, což je kontroverzní koncept, částí evolučních biologů přijímaných a částí naopak odmítaný. (proč tomu tak je viz např. tento článek - V případě pavího ocasu tedy páv říká samici. "Podívej se na mě, takový dlouhý mám ocas, a stejně mě dosud nezakousla žádná šelma. Jsem prostě frajer, spáři se se mnou a naše děti budou také děsně kvalitní."
No a piják piva tedy podle Diamonda signalizuje zhruba následující: "Dokážu vypít deset piv a neupadnout. To znamená, že mi skvěle fungují játra, ledviny, mozek i žaludek. Jsem prostě ztělesněním zdraví a takové by mohly být i naše děti." Samozřejmě vás ihned napadne, že realita bývá často poněkud jinde a vypitím deseti piv jen málokoho přesvědčíte, že překypujete zdravím a vitalitou. Proti Diamondově představě lze vznést i další námitky: Třeba to, že hospoda bývá prostředím převážně pánským, takže pokud by se někdo chtěl předvádět před opačným pohlavím, na místě by byl spíše jiný druh aktivit. To samo o sobě ale nemusí celou teorii ještě vyvracet. Mnohé naše evolučně výhodné vlastnosti nejsou dnes ve změněném prostředí svým nositelům ku prospěchu.