Budvar na stráži

Začalo to středeční tiskovou konferencí na téma originální versus licenční výroba piva. Na příkladu některých licenčně vařených piv zde Budvar dokumentoval zásadní význam místa původu na vlastnosti piva. Z prezentace vyplývá velmi obtížná přenositelnost vaření originálních piv.

Jedinečnost vlastností piva je dána souhrou mnoha místních vlivů. Jedním ze základních faktorů je nenapodobitelná místní voda. Lokální podmínky pak ovlivňují kvalitu sladu a chmele, stejně tak i vlastnosti daného kmene kvasnic. Důležitý je i vliv technologie – parametry piva prý mohou ovlivnit i nepatrné rozdíly v materiálu, geometrii nádob, způsobu ohřevu, chlazení, míchání a přečerpávání rmutů. „K získání vysoce kvalitních výrobků specifických vlastností je kromě surovin určitého složení a ověřené technologie nutné mít k dispozici vysoce kvalifikovaný personál, který své zkušenosti získával předáváním zkušeností od předchozích generací odborníků.“

Předložená čísla pak ukazují, že licenčně vařená piva se od originálů liší. „Experimentální stanovení rozdílů analytických a senzorických vlastností piv z mateřských závodů v porovnání s licenčními výrobky koncernu Anheuser Busch Inc. (značky Budweiser, a Bud „light“), Plzeňského Prazdroje, a.s. (značky Gambrinus a značky Pilsner Urquell) prokázaly větší (u značky Budweiser fy Anheuser Busch) či menší (u značky Pilsner Urquell a Gambrinus) rozdíly. Rozdíly byly zjištěny i mezi licenčními výrobky koncernu Heineken Brouwerijen B.V. (značky Heineken) vyrobenými v různých státech.“ (Citace pocházejí z materiálu poskytnutého Budvarem)

Budvar stále zůstává originálním pivem s garantovaným místem původu.

Hned následující den odstartoval Budvar internetovou kampaň, zjevně zaměřenou zejména na mladé. Na adrese www.budvar.tv se můžete pod heslem Zachraňte poctivé české pivo zúčastnit zajímavé soutěže. Když jsem poprvé kliknul na odkaz na soutěž, byl jsem poněkud skeptický. Má nedůvěra se ještě prohloubila po prvním setkání se Zrzkou. Zrzka je vnadná zrzavá slečna, která je jakousi průvodkyní soutěží a po stránkách vůbec. Svými „cool hláškami“ má za úkol hecovat soutěžící. Po přečtení některých jsem si bolestně uvědomil, že už skutečně nejsem nejmladší („Tapeta na mobil s erbem Budvar. To je fakt maséřina!“). Jindy se zas snaží navodit dojem, že se v mnoha pivovarech dějí přímo ukrutné zvrácenosti a straší soutěžící kukuřicí a maltózovým sirupem. Pít něco jiného než poctivé české pivo (rozuměj Budvar) se prostě nenosí („Vidíš všechny ty hříchy? Ja bych teda nikdy nepila pivo, ve kterém je kukuřice. A ty?“ Jasně, Zrzko, pivo s kukuřicí bych taky zrovna nemusel. Ale už jsem pil dobré pivo, vařené mimo jiné i z kukuřice).

Zvědavost však zvítězila nad původní nechutí a já se taky zaregistroval do soutěže. A přiznám se, že jsem do ní byl poměrně záhy vtažen. V čem soutěž spočívá? Brouzdáním po soutěžních stránkách sbíráte kredity („Budvárky“). Za ty si pak nakupujete pivovary, čím výkonnější, tím dražší. Vítězem se stane ten, kdo během dnů vymezených pro soutěž uvaří nejvíc piv. Tak jednoduché to ale není. Koupené pivovary je nejprve nutné „očistit od hříchů“ proti českému pivu. Budvar pro tuhle příležitost vymyslel jakési desatero přikázání, které je potřeba při vaření pravého českého piva dodržovat. Jednotlivými body desatera jsou: Neupravíš, Nesmícháš, Neošálíš, Neudusíš, Nezaměníš, Nepřibarvíš, Neošidíš, Nepřevezeš, Nezředíš, Neurychlíš. Prohřešky jsou soutěžícím náležitě popsány. A to podivným, rádoby historickým jazykem, navíc plným chyb. Cituji pár příkladů. Nezaměníš : „Některé pivovary k používání samotného ječmene či dokonce kukuřice a rýže se nechali svésti. Přičemž ona kukuřice a rýže nejsou surovinami z Čech pocházející, ba ani z Evropy celé. Z takovéto sloty cizácké, pak pivo české nelze uvařiti.“. Neurychlíš: Některé pivovary, aby času sobě ušetřili, pivo za vyšších teplot kvasí, vůbec nevědouce, že tak jen sami sobě škodí. Neb touto cestou zlé látky a nemilé pachy sami vznikají a zbavovati se jich pak přetěžké jest. Jedinou hanebnou cestou zůstává, pivu takto vařenému, velkého šoku dopřáti a pod nula stupňů jej podchladiti“. Nezředíš: „Některé pivovary kapacitu tanků ležáckých si šetří a pivo na vyšší stupňovitost – to jest silný koncentrát proto vaří. Na konci procesu před stáčením jej pak jednoduše s vodou ředí.“ A tak dál. Z těchto svérázných blábolů se soutěžící mimo jiné dozví, že Budvar odsuzuje technologii HGB, na rozdíl od jiných pivovarů své pivo nemusí mrazit (?) a důsledným používáním měkkého "i" v určitých situacích (už to naučili i Zrzku) zřejmě hodlá prosadit změnu pravidel pravopisu.

Ale zpátky k soutěži. Očištění pivovaru od hříchu provedete úspěšným absolvováním hry, která se ke hříchu vztahuje. Vyzkoušíte si například kličkování pivní lahví před barvivem, přebírání chmele a podobně. Některé hry jsou lehčí, jiné poměrně obtížné. Po úspěšném odehrání her zodpovíte několik otázek, a pak už váš pivovar vaří a vaří a vy sledujete, jak se v žebříčku účastníků derete vpřed. Do té doby, než přijde e-mail od Zrzky, že váš pivovar začal hřešit a přestal tudíž produkovat poctivé české pivo (během psaní tohoto článku mi takové e-maily přišly dva). Pak je třeba znovu navštívit soutěžní stránky a odehrát nějakou z her, případně odpovědět na otázky.

Nápad se soutěží je dobrý, soutěžícím Budvar jistě pěkně zaleze pod kůži. Taky jsem si hned na dva zašel. Pokud jste soutěživí a hraví, hra si vás snadno získá. Jestli můžete celé dny a noci sedět u internetu, máte šanci na vítězství. Proto vám radím, abyste to raději ani nezkoušeli. Nejspíš vás vaření piva začne bavit, stanete se pivovarským magnátem - a zabijete spoustu času.

Lze se domnívat, že Budvar nezůstane jen u internetové kampaně. Pravděpodobně se tak můžeme těšit na nové reklamy Budvaru, ve kterých budeme seznamováni s hříchy proti českému pivu. Teď mě omluvte, musím si jít opravit pivovar.