Pivní putování po Pardubickém kraji

Své putování po východočeské pivní stezce začnu na jihu Pardubického kraje. Tam, kde v lesích evropského rozvodí pramení řeka Svitava, aby se poté vydala na svou pouť k Brnu. Nedaleké stejnojmenné město se ještě nedávno (v roce 2002) mohlo chlubit prastarou pivovarskou tradicí pamatující rok 1256. První várka v novodobém měšťanském pivovaru byla uvařena 9.dubna 1888. Dnes zdejší patrioti ve svitavských hospůdkách při poličském či hlineckém pivu už jen nostalgicky vzpomínají na v regionu oblíbený svitavský ležák. Piva Svitavák a Doktor zde sice ještě koupíte v lahvové podobě a někde i v čepované, nicméně jejich havlíčkobrodský původ je přece jen znát. Poněkud smutně vyhlížející zbytek areálu pivovaru v sousedství obchodního centra Hypernova teď čeká na využití. Za zmínku rovněž stojí nedaleká Pivovarská pivnice s logem Rychtáře vedle vchodu. Doporučil bych tu dobře ošetřenou světlou patnáctku.

Přesuňme se však nyní 20 km západně, autem či vlakem, přes tzv. Javornický hřeben do malebné Poličky. Městečko je v současnosti místem historie, kultury a piva. Co více dodat. Dříve téměř zaniklý pivovar, dnes prosperující výrobce chutného piva. Várečné právo získalo město v roce 1517, dnešní Měšťanský pivovar vznikl v roce 1864. Současná poličská světlá jedenáctka, vlastním jménem Otakar, se stala pojmem, a to nejen v okolním regionu. V některých hostincích ji potkáte i v kvasnicové podobě. V Poličce bych pozval piva chtivé návštěvníky do stylové restaurace Pivovar. Název klame, neboť není v blízkosti vzniku zdejšího piva, nýbrž v centru městečka. Je chvályhodné, že v obci se pije především poličské pivo, raritou je hostinec U Mrštíků, kde si pochutnáte na novopackém Broučkovi či Kumburákovi. K dispozici je i celý sortiment lahvového piva (včetně PET) a dokonce i sklenice pivovaru. Pro historiky českého pivovarnictví navrhuji z Poličky menší odbočku do nedalekého městečka Bystré. Zbytky starého, v poslední fázi státního, pivovaru uzavřeného v roce 1927 zde naleznete na kraji obce ve směru Svojanov.

Ale pokračujme dále na západ. Přes romanticky zalesněné táhlé kopce Vysočiny se dostaneme do Hlinska. A zde se rodí pivo Rychtář. Třetí nejmladší velký český pivovar (založen v roce 1912, mladší jsou jen pivovary v Mostě-Sedlci a Nošovicích) se v současnosti může pochlubit originálním sortimentem a originální chutí svého piva. Doporučuji ochutnat jednak polotmavou dvanáctku Hejtman, jednak světlý patnáctistupňový ležák s neoriginálním názvem Speciál. I toto silnější pivo bývá v restauračních zařízeních čepováno a pivaři velmi oblíbeno. Pivovar naleznete na kraji města na Resslově ulici.

Nebudeme již pokračovat západním či jižním směrem, ačkoliv ochutnat Rebela či poznat havlíčkobrodský pivovar s těžko zmapovatelným sortimentem piva, by nemuselo být nezajímavé. Ale vydejme se nyní na sever, podél Železných hor a poté s líným tokem krásné řeky Chrudimky autem či vlakem (trať Havlíčkův Brod – Pardubice) do loutkářského města Chrudim. Obec dnes již zapomněla na svou pivovarskou minulost. Areál budov z roku 1868 , který stojí při výjezdu na Slatiňany, dříve produkující zlatavý mok do roku 1942, nyní jen zvolna chátrá. Dnes již nikdo nevzpomene na místní pivní specialitu – patnáctistupňové pivo Chrudimský Salvator.

Pokračujme severním směrem k Pardubicím. Co by kamenem i dítě dohodilo je z Chrudimi vesnička Medlešice. Zdejší starodávný pivovar oživil v roce 2001 potomek původních vlastníků. Výsledkem je minipivovar umístěný v budovách původních, jež ještě pamatují výrobu Medlešického Portera. Dnes si v pivovarské hospůdce pochutnáte na skvělém světlé i tmavém nefiltrovaném ležáku. Otevřeno je denně kromě pondělí od 14:00.

Vlakem poté objedete pardubické dostihové závodiště a ocitnete se na hlavním nádraží. Místní pivovar z roku 1871 naleznete pár kroků od autobusového či vlakového nádraží. Kromě lahvového piva ve firemní prodejně si neodpustím doporučit Pivovarku, tedy restauraci v budovách pivovaru s celým sortimentem pardubického piva včetně „kvasničáku“. Samozřejmě musím doporučit ochutnávku místní speciality, čepovaného, u nás originálního, tmavého devatenáctistupňového Portera. Ve městě zdejší pivo v hostincích naleznete velmi obtížně, kralují zde „velkoznačky“, spíše se s ním setkáte ve vesnících kolem Pardubic. Nezbývá mi než apelovat na pivaře, už kvůli Porterovi, jenž se chutí žádnému pivu u nás nepodobá.

Dále na sever se dnes vydávat nebudeme. Nalezli bychom totiž jen přebudovávaný areál pivovarských budov královehradeckého právovárečného pivovaru, jakoby přilepených k historickému centru města, či několik domácích mikropivovárků v tomtéž městě. Vydejme se nyní směrem východním, k Chocni. Zdejší zachovalý a komerčně využitý pivovarský areál naleznete na břehu Tiché Orlice nedaleko zámku. Pivovarníci ho opustili vcelku nedávno, v roce 1984. Jenomže voda v Orlici teče tudy líně avšak stále. A tak čas běží a pivovarská tradice se vypařuje stejně jako vzpomínka na zdejší světlé pivo Novopramen.

Nedaleko od Chocně, jižním směrem, leží město Vysoké Mýto. Zchátralý areál pivovaru také jen vzpomíná na místní sládky, kteří vařili světlou dvanáctku Kujebák až do roku 1951. Nový majitel nemovitostí z léta 2004 snad znamená pro budovy světlejší budoucnost. Ve vzpomínkách můžeme docestovat proti proudu poklidné říčky Loučné do Litomyšle. Zdejší zámecký pivovar vybudovaný v roce 1585 a uzavřený v roce 1953 těží ze své „smetanovské“ minulosti a dnes by jste již nepoznali, že ony budovy dříve vařily pivo. Pivovarské historiky opět mohu pozvat na malou odbočku do nedaleké obce Luže s hradem Košumberk. I zde totiž naleznete staré pivovarské nemovitosti.

Malou pivovarskou toulku nejvýchodnějšími kouty Čech bych zakončil v Podorlicku. V předměstí Ústí nad Orlicí, Hylvátech, stojí dodnes (na Pivovarské ulici) areál bývalého zámeckého pivovaru uzavřeného pro pivovarníky kolem roku 1940. Jen vzpomínka zbyla také na pivovar v České Třebové. Na místě pivovarských budov z let kolem 1900 dnes stojí tovární areál. Zbyla pouze Pivovarská hospoda s hlineckým pivem. Také v Brandýse nad Orlicí na budovy pivovaru již jen vzpomínají.

Tak bych mohl popsat desítky obcí této části Pardubického kraje, ve kterých se pivovarská tradice vypařila jako plytká kaluž v letních vedrech. Škoda...