Letní pivní blues

Ale jednu nespornou výhodu to má. Tohle věčné trmácení od štace ke štaci vás zavede na místa, která byste jinak těžko navštívili, a když jste ještě k tomu milovníci dobrého piva, máte skvělou příležitost, jak si rozšířit obzory. A nejlepší konstelace, jak spojit vše dohromady, je hrát rovnou v pivovaru, nebo alespoň na pivních slavnostech. Nám se to letos podařilo třikrát.

První vynikající akce nás čekala ve Vrchlabí. Krkonošské pivní slavnosti se na místním náměstí pořádaly letos již podesáté. Až na průtrž mračen, která poněkud poznamenala průběh našeho vystoupení, běželo vše skvěle. Spousta kapel a muziky, prezentace deseti pivovarů s nabídkou téměř padesáti druhů piv. To by se člověk udegustoval! Já osobně jsem se nejvíc zdegustoval po patnáctistupňovém Rychtáři z pivovaru Hlinsko. Fakt lahůdka. Zaujala i novopacká světlá dvanáctka, medové pivo z Černé Hory a spousta dalších laskomin ze Svijan, Náchoda i "domácí" Krakonoš.

Akce Jazz v pivovaru v Dalešicích jsme se zúčastnili letos již podruhé. Zatímco loni jasně zvítězila světlá třináctka nad čerstvou novinkou Kouřícím Králíkem, letos tomu bylo přesně naopak. Kouřící Králík je polotmavý ležák, označovaný též jako jazzové pivo. Loni byl křtěn právě při této akci a také je určen pro stejnojmenný jazzový klub v Brně. A jak název napovídá, jeho speciální chuti je dosahováno sušením sladu nad kouřem. No a dalešický pivovar je místo úplně magické,myslím, že znalcům popisovat netřeba. Prostě - radost pobejt.

Na závěr léta jsme si dali Slavnosti pivovaru Janáček v Uherském Brodě. Velký pivovar s nádhernou,téměř zámeckou zahradou, sice ještě se stopami bolševického plenění, ale vzmáhající se do nové krásy. Členitý terén je umně využit a tak je celý areál jako stvořený pro pořádání takovýchto akcí. A tak najdete nahoře country, uprostřed dixieland a dole, trošku odděleně, zato na place, kam se pohodlně vejde 3000 lidí, běsní bigbít. Přestože jako vlajková loď celé akce byla propagována světlá 11 Patriot, nás tentokrát kupodivu nejvíce oslovily desítky. V sortimentu byly hned tři - světlá, tmavá a kvasnicová. Lehká, lehce pitelná piva, přitom výrazných plných chutí, si nás získala, i když s pokročilým večerem jsme pochopitelně přešli na těžší kalibry.

Letní pivní blues mělo tedy hodně příjemných tónů, ale závěrečný akord nás čeká až na podzim. Ta třešnička na pivním dortu přijde v pátek 12.10., kdy si Folimanka Blues zahraje v Pivovaru u Bulovky. Hráli jsme tam loni v listopadu a nemělo to chybu! Narvaná hospoda, nálada skvělá, pivečko jedno lepší než druhé, nás však nejvíce uchvátila bavorská polotmavá pšeničná třináctka. Čím víc ji člověk pil, tím byla lepší a lepší.. Není divu, že poslední pivo jsme si objednávali sedmkrát. A paní Richterová s trpělivým úsměvem natáčela další a další.. A letos bude zase! Už se moc těšíme.