IPA

Na tento základní druh, v počátku devatenáctého století, tedy přibližně 50 let předtím než začal své vítězné tažení světem spodně kvašený ležák Pilsner Urquell, navazuje speciální typ piva, silný a hořký Indian Pale Ale, zkráceně IPA. Pro vysvětlení vzniku piva IPA se však musíme vrátit do historie, do doby největší slávy Britského impéria, do doby rozkvětu koloniální Indie.

IPA vychází nejen ze základních charakteristik Pale Ale, ale i z jeho základních nedostatků. Jak už bylo řečeno obrovská armáda vojáků a koloniálních úředníků požadovala své pivo i v největší britské kolonii Indii. Nejrychlejší „čajové“ clippery zvládaly cestu z Anglie do Indie, kolem Afriky za čtyři měsíce, průměrné obchodní lodě se couraly půl roku. Pivo se však při dlouhém transportu a vysokých teplotách tropických moří rychle kazilo, takže se žízniví sáhibové často setkávali s kyselou a slanou břečkou, která neměla s původním pivem nic společného.

Proto tedy celé generace sládků začaly pracovat na úkolu aby pivo vydrželo transport, bylo při dodávce do Indie pitelné a mohlo zajišťovat akceschopnost britské koloniální mašinerie. Protože konzervační účinky alkoholu byly známé, začali nejprve zvyšovat obsah alkoholu a tedy i původního extraktu mladiny. Vznikl Strong Ale. To však ještě nestačilo a tak souběžně se Strong Ale se zvyšovala i hořkost piva neboť konzervační účinek chmele byl již rovněž empiricky ověřen. Postupně tak vzniklo pivo s původní koncentrací mladiny 16 – 18 %, obsahem alkoholu 6 – 8 % a hořkostí přibližně dvojnásobnou než mělo výchozí Pale Ale. Tmavě jantarová barva a vysoká plnost zůstaly zachovány. Technicky i technologicky šlo o pivo totožné s Pale Ale,. Používají se stejné kvasinky i stejný technologický postup. Pouze podíl chmele použitý pro „dry hopping“ bývá vyšší. Zatímco u Pale Ale je to 5 – 8 % celkové dávky chmele u IPA se jedná o 10 – 15 %. Chuťově a především trvanlivostí jde však už o zcela jiný druh piva.

Přijíždíte-li do Londýna od Doveru, projíždíte krajinou s důvěrně známými konstrukcemi chmelnic a typickými komínky chmelových sušáren, kam jen oko dohlédne. Pravda není to Žatecko, ale zde pěstované odrůdy chmely se vyznačují mírně ulpívající tvrdou hořkostí a vůní čerstvé trávy, která je pro IPA charakteristická a nezbytná. Odrůdy jako Fuggles a Chalenger jsou pro IPA totéž co pro Plzeň žatecký poloraný červeňák. První co ucítíte pozvednete-li pintu IPA je výrazná trávová vůně chmele z hrabství Kent. Tato vůně se Vám po napití přetaví do silné výrazné hořkosti, která je však velmi příjemná a pitelná. Výborně se doplňuje s vysokou plností a znatelným obsahem alkoholu. Pozvednete-li pintu k potěše zraku, spatříte barvu staré mědi, která dojem plného silného piva utvrzuje.

Takové pivo už zdárně přežilo dlouhý transport do Indie a dlouhým, neklidným ležením jenom získalo na síle. Bylo ideální k motivaci koloniálních úředníků a armády a zajistilo Británii dlouhodobou nadvládu nad indickým subkontinentem. Samozřejmě se pilo i v Británii a chutnalo. Postupně se začalo prosazovat i na druhé straně Atlantiku, v zemi kterou Kryštof Kolumbus omylem rovněž nazval Indií a její obyvatele Indiány. Zde dokonce vznikl poddruh American style IPA a v této kategorii se posledního Great American Beer Festival zúčastnilo 102 pivovarů.

Už se stalo zvykem, že dbáme o to aby piva o kterých píšeme, mohli naši čtenáři také ochutnat. Uvařili jsme tedy opět ve spolupráci s Světem piva naši českou IPA. Infusní varní technologie, skladba sladů s akcentem na vyšší výslednou plnost chuti, britský chmel, posílený dry hopping a již známá skotská kvasničná kultura z pivovaru Inveralmond. To vše dohromady podpořeno standardní prací českých sládků dává první český IPA. Tmavě bronzová barva, typická nízká pěna, plná chuť se znatelně vyšším obsahem alkoholu a silnou drsnější hořkostí, doplněná výraznou trávovou vůní chmele. To je základní charakteristika IPA.cz