František Ondřej Poupě a Starobrno
Hodnocení: 1,85 Hodnotících: 20 Zobrazeno: 11736x
Na přelomu 18. a 19. století působil v tehdejším městském pivovaru jako sládek nejvýznamnější reformátor a inovátor v pivovarnictví František Ondřej Poupě.
S trochou nadsázky bychom mohli prohlásit, že způsob vaření piva v českých zemích se dělí na období před F.O. Poupětem a po něm. Objevil se v době, kdy se české pivovarnictví nacházelo ve značném úpadku a vaření piva se podobalo spíše černé magii či šamanským rituálům. Svědčí o tom mimo jiné i tyto dochované „technologické postupy“: Každý sládek má míti tyto byliny: semeno vorlíčkové, černý benedikt, květ diviznový, kaviáš, rozchodníček, břečťan, pelyněk, černohlávek, kořen vořechovej, vlaskej, černou bejlu, rivý chmelový, modrou tolitu, chmel plný, muský čistec, popel z dubového dříví, dobrou mysl, popel hvozdovej, prsti ze třech hrobů, mateřídoušku, píst kradenej, kopřivy mladý, sůl spálenou, kořen fialovej, psanej trank. Tyto všecky věci sušeny býti musejí a pozor dáti, aby k nim žádný psi, ani kočky nemohli. Kromě těchto „surovin“ se pak várka piva nemohla zdařit bez modlitby a pokud u sebe sládek neměl stále „svatého Jana čtení a tyto psané slova: Hagios, Otheos, Ischyrios, Athanatos, Eleison a Hymas. Někteří sládkové si pak vypomáhali na přilepšenou kostmi zločinců, dřevem z vykopaných rakví, třískami ze šibenic a podobnými ingrediencemi.
František Ondřej Poupě se narodil v roce 1733 a na pivovarskou dráhu nastoupil poměrně pozdě, ve svých 35 letech. Během čtyřletého učení prošel celou výrobu piva a sladu a následující roky strávil jako tovaryš v pivovarech v Čechách, v Rakousku, Německu a Polsku. Na základě zkušeností z cest rozděloval způsob vaření piva na český v Čechách a na Moravě, švábský v Rakousku a Uhrách a „fušerský“, používaný v Německu, Dánsku a Švédsku, kde podle něj „tesař a zedník výrobu piva obstarávají“. Podle Františka Ondřeje Poupěte má dobré pivo „hasit žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati i poněkud má sytiti, nikoli však nadýmati nebo zácpu způsobiti i umdlené tělo posilovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati a žaludek zahřívati a ne jako mnohá piva chladiti“ .
F.O. Poupě pracoval jako sládek v několika menších pivovarech a jeho příchod vždy znamenal výrazné zlepšení kvality piva, úsporu surovin, ale také modernizaci těchto pivovarů. V roce 1794 vydal F.O. Poupě první, německy psanou knihu, „Die Kunst des Bierbrauens“ (umění vaření piva), která předčila všechny doposud vydané pivovarnické publikace vydávané v Anglii a Německu. F.O. Poupě se věnoval studiu přírodních věd a jako první v pivovarnictví začal pracovat s teplotou a hustotou vařeného piva.
Vyvrcholením pivovarské kariéry F.O. Poupěte bylo vítězství v konkurzu na místo sládka v městském pivovaru v Brně v roce 1798. Městský pivovar v Brně byl prvním opravdu velkým pivovarem, kde Poupě působil. Tvořil jej komplex pěti budov a neustále se rozšiřoval. Patřily mu rovněž dvě sladovny, kde pracovalo 20 sladovníků. Poupě velmi rychle zvýšil kvalitu piva a výstav pivovaru a získal si tím přízeň magistrátu. S touto podporou F.O. Poupě modernizoval pivovar. Zatímco průměrné pivovary byly stavěny na var 20 sudů a ročně se vařilo 60 – 90 várek, městský pivovar v Brně vařil při nástupu F.O. Poupěte 100 várek ročně po 72 sudech. F.O. Poupě zvýšil během několika let počet várek na 180 a výstav pivovaru z přibližně 16 tisíc hl na 28 tisíc hl ročně. Za F.O. Poupětem začali chodit pro rady i sládkové z okolních pivovarů. V roce 1801 vydal Poupě první česky psanou publikaci o pivovarnictví a sladovnictví, která byla unikátním souhrnným dílem ve svém oboru. Poupě před jejím napsáním prostudoval desítky publikací z oboru chemie, fyziky, biologie a ekonomie.
Největším přínosem F.O. Poupěte pro rozvoj pivovarnictví bylo zavedení metod pro stanovení jakosti sladu a chmele a především zavedení teploměru a „pivní váhy“, což byl předchůdce dnešního hustoměru. Do té doby se teplota piva pouze odhadovala ponořením prstu nebo lokte, při výrobě sladu se s kontrolou teploty nepočítalo vůbec. F.O. Poupě také v Brně založil první sladovnickou školu a zavedl systematické kontrolování standardů kvality výroby.
Položil tak základy věhlasu českého pivovarnictví a jeho dílo přispělo zásadním způsobem k pozdější průmyslové výrobě piva.
V tiskové zprávě jsou použity citace z knihy K. Kosaře „Brněnský sládek František Ondřej Poupě a umění vařit pivo“.
Hodnocení článku
Pro hodnocení se nejprve přihlašte.
Celkem 3 komentáře, poslední komentář: 08.04.2008 11:18 | Komentovat |
Datum narození F.O.Poupěte Marie Černohorská | 08.04.2008 11:18 |
---|---|
F.O.Poupě se podle všech dostupných zdrojů narodil v roce 1753 (26.11.1753), zemřel... | |
Dnešní F. O. Poupě je Petr Hauskrecht Tomáš Semrád | 19.06.2006 13:07 |
Docela by mě zajímalo jak chutnala všechna ta piva z těch výše uvedených ingrediencí. A... | |
díky, F.O.P. Martin Borský | 19.12.2005 22:33 |
Můžeme být na něj hrdi a zároveň mu musíme děkovat za to, co pro české pivo udělal.... |