Jaké nealkoholické pivo máme nejraději

Zřejmě jednoznačným vítězem byl Radegast Birell. Čtenáři u něj oceňovali, že nejvíce ze všech piv připomíná svou chutí pivo normální. Nicméně ani v tomto případě neměla většina konzumentů po vypití jednoho piva na žízeň chuť si dávat další (moje zkušenost je opačná). Možné je i to, že popularita Birellu souvisí s tím, že jde zřejmě o nealko nejčastěji nabízené v hospodách.

Někomu chutnal také nealkoholický Budvar či slovenský Zlatý Bažant, dále i Staropramen Rallye, zde ale přijetí nebylo zdaleka jednoznačné. Clausthaller a další zahraniční značky byly spíše kritizovány. Zajímavé je, že přerovský Zubr dodává své nealkoholické pivo údajně i v sudové podobě, takže existují hospody (a motoresty - jeden ze čtenářů zmiňoval i podnik přímo na D1), kde si můžeme nealko dát i točené. Jinak se točené nealko nabízí také při speciálních akcích.

Zajímavé mi přijde, že řada čtenářů včetně mě samotného zaznamenává i po vypití nealkoholického piva lehký pocit opojení. Není přitom jasné, kde je příčina tohoto jevu. Obsah alkoholu v "nealkoholickém" (spíše nízkoalkoholickém) pivu do 0,5 % je na nějakou opilost velmi nízký, takže půjde buď o placebo efekt/problém očekávání, a nebo o účinky chmelových látek.

A co vy, milí čtenáři Světa piva, pijete taky občas nealkoholické pivo? Nebo něco takového za pivo vůbec nepovažujete? Jsme zvědaví na vaše zkušenosti a komentáře.