„Pivo znalců“ v brněnských hospodách (4.)

Obrovská konkurence panuje v první zmíněné. O této provozovně už na těchto stránkách rovněž vyšel samostatný článek (viz „Nefalšovaný pivní pub v Brně“). Od té doby se výběr z pivní nabídky poněkud pozměnil. Restaurace je dělena na dvě patra. V každém čepují jiná piva, dohromady jich mají 13! Strakonické bezesporu zvyšuje hodnotu této zajímavé společnosti. Tím, že se v ní může vyskytovat je nejen oceněním jeho nesporných kvalit, ale i tvrdou konfrontací s ostatními. Vždyť posuďte sami, kdo s ním soupeří.

Nakouknete-li do sklípku, uvidíte jak Dudák (19,- Kč) společně s poličským Závišem (za 18, Kč) „ujíždějí“ na přerovském Zubrovi s číslem 11 (18,- Kč) „před valící se litovelskou lavinou“ (19,- Kč)…Tento pivní film má určitě ambice aspirovat u Vás na nějaké ty oskary.

Po jeho shlédnutí můžete vystoupat nahoru, kde Vás čeká pokračování v podání černohorského Kvasaru (20,- Kč), kvasnicové (19,- Kč) a desítkové Litovle (17,- Kč), „BéBéčka“ (20,- Kč) z měšťanského pivovaru České Budějovice (na sklenici bez tváře Poborského…), hanušovického Šeráku (18,- Kč) a všedních velkoznaček, kterými jsou černý (18,- Kč) a prémiový (19,- Kč) Kozel z Velkých Popovic, plzeňský Prazdroj (27, Kč) a samozřejmě nechybí nejprodávanější pivo u nás, pro tuto hospodu však s největší pravděpodobností vařené v Nošovicích - Gambrinus (20,- Kč).

Pivní kultura jak má být aneb každá značka má své sklo. Malé minus dávám za to, že už nečepují Prácheňskou perlu z Protivína a jihlavského Granda. Nealku se rozhodně vyrovná sudová limonáda Grena z Černé Hory s přídavkem chmelu. Vše ostatní bylo mnou v již dříve publikovaném článku popsáno.

Od konce jara, respektive začátku léta se Strakonice čepují ve „Fausto Coppi“ a „Véčku“. Obě provozovny patří úrovní nabízených služeb do vyšší (i cenou) kategorie.

V první si můžete navíc objednat kromě širokého výběru jídel (včetně několika druhů poledních menu) i italský národní pokrm pizzu. K ní místo kvalitního archivního vína lze připíjet pro změnu tekutou tradici Čechů, pivo (0,5 l za 22,- Kč). V podání dvanáctky Dudáka se jedná o klasicky vařenou, v případě na soutoči konkurenční jedenáctky Starobrna pak novodobějších výrobních trendů. Na skóre zatím vede domácí značka, avšak všechno má svůj vývoj a čas. Ten se tady uzavřel pro Amstel, s nímž spokojenost rozhodně nepanovala (prý se kazil již po 4 dnech, což mě u tohoto naprosto sterilního nápoje dost překvapuje, že by v něm byly nějaké živé organismy…) a tak došlo k výměně stráží. Každopádně „čejnž“ víc než zdařilý a mnou kvitující…

Doufám, že v hlavní sezóně přibude i kvasnicový Sklepák, o němž uvažují. Mohl by být tajným trumfem v Brně hostujícího pivovaru proti domácímu a jeho náskok zmírnit. Mimochodem, pivo ze Strakonic sem válejí v menších 30 l sudech, z nichž ubyde denně asi třetina.

Dodávám pár základních faktů. Otevřeno je celotýdenně (Po až Pá 11 - 24, So 11.30 - 24, Ne 12 22 hod.). Kapacita čítá 70 míst, k dispozici je letní zahrádka, salonky, nekuřácká místnost, sledovat se dají i sportovní přenosy. A pizzu si můžete dopředu objednat, nechat zabalit a odnést sebou. Bohužel, bez lahvového Dudáka…V lednici zatím chybí.

Pokud Jiráskovou ulicí seběhnete na „Obilňák“ na tramvaj č. 4 a nastoupíte do ní, dojedete ve směru Kraví hora na konečnou. Půjdete-li k místnímu bazénu a koupališti, dostanete se k velké restauraci pro cca 100 lidí (v létě i se zahrádkou) „V club“. Kromě venkovního „áčka“ není nic, co by signalizovalo zdejší přítomnost strakonického piva. Ani uvnitř žádnou upoutávku na něj nespatříte. Přesto ho mají v podobě jedenáctky Nektar (za 19,- Kč). Společně ještě s dvanáctkou ze Starobrna (21,- Kč) a prémiovým Pilsner Urquell (27,- Kč). Nespatříte ho, ani když sedíte naproti výčepu, kde dominuje logo brněnské značky, ani když nahlédnete do nápojového lístku…Tento neduh nespraví žádná návštěva očního lékaře za účelem vylepšení Vašeho špatného zraku třeba předepsáním brýlí, nýbrž je v tomto ohledu potřeba zakročit a stávající „neviditelný“ stav rychle napravit. Pokud se tedy rovnou nezeptáte jaké že pivo čepují, máte asi smůlu. Propracujete-li se k němu, dostanete ho kupodivu v té správně označené sklenici, jediné tady po něm viditelné stopě.

Nejvíce (cca polovina všech piv) se točí pochopitelně „Brno“, třetina připadá na Plzeň a pětina na Strakonice (jako u předchozí provozovny tečou taktéž z 30 l KEGů). Vyzkoušena byla zpočátku i kvasnicová verze, leč neúspěšně (čert ví proč, když v ostatních zdejších hostincích není problém). Nevím jak to je ve skutečnosti, ale něco jsem zaslechl o tom, že „Pivo znalců“ je zde především z důvodu jistého zainvestování do provozovny…(že už by nezbylo na další propagaci se mi moc věřit nechce…). Jestli to je ale pravda, nezbývá mi než doufat, že po vypršení doby závazku ze strany provozovatele, bude strakonické pivo v takovém postavení, že ho odtud nikdo další nepřeplatí…

Tažení po brněnských hospůdkách s mokem zlatavým ze Strakonic je u konce. Stojím na kopci Kraví hora, pod sebou jako na dlani mé rodné město jest. Nájezdům švédských vojsk se lstí ubránilo, Nektaru nepočetného šiku Dudáctva brzy podlehlo. V tomto případě je pro Brno porážka velkým vítězstvím…