Po vlastech českých za českým pivem III

Prohlídka pivovaru Rebel se díky paní Brychtové stala velmi příjemnou záležitostí. Prohlídky se nezúčastnili všichni . A můžu říci, že ti, co podlehli tlaku jednoho z účastníků, který pivovar navštívil před 14 dni a nebyl moc spokojen (provázel ho prý nějaký nudný chlap!), prohloupili. Jedinou smutnou záležitostí byl fakt, že i zde jsme se nedostali na spilku. Holt pravidla jsou pravidla.
Pivovar Rebel

Jinak ale byl výklad velmi poučný a rozsáhlý. Pivovar jsme prošli přes varnu, CK tanky, sklep a plnírnu lahví a sudů. Dozvěděli jsme se, která piva jsou vařena původní technologií a která moderní technologií a spoustu dalších zajímavostí. Paní Brychtová se projevila jako správný patriot. Když viděla naše dresy s logem Regenta, reagovala jednoznačně: „To kdybych věděla v čem přijdete, pozvala bych do sklepa více chlapů a pak bych zhasla!“ Ale nakonec se vše vysvětlilo! Takže díky za prohlídku.

První hospůdku jsme navštívili ještě v Havlíčkově Brodě. A jako předcházející dny i třetí den jsme ochutnali Regenta. Podařilo se to v restauraci nacházející se na Humpolecké ulici. Název restaurace byl trochu záhadou. M & P Humpolecká se uvádělo na denním jídelním lístku, U Agasiho ze sebe vysoukala servírka, ale moc jí nebylo rozumět a na konec dodala, že se dříve restaurace jmenovala U jelena. To by ovšem moc nevadilo. Významnější byl fakt, že jsme v restauraci viděli jeden z největších kontrastů, co jsme kdy v českém pohostinství zažili. Restaurace je nejspíš hodně známá svou kuchyní. Ovšem menší lokál s 36 místy u stolů byl nedostatečný a restaurace byla přes dopoledne a oběd naprásknutá. Servírka lítala po lokále jako pometlo a tvářila se, jako by těch 151 piv co jsme zdolali předcházející večer, vypila sama. A proto si obsluha vymyslela děsnou fintu. Nenosila pivo. Teda asi jen jedno k jídlu. Naprostá diskriminace hodná stížnosti u Ombudsmana výletu. Samozřejmě to vyústilo v konflikt jednoho z účastníků s vedoucím restaurace. Ale nakonec to málem skončilo objímáním. Kamarád zjistil, že je s vedoucím vzdáleným příbuzným. Jak je ten svět malý. Ale rozhodně to byla pro restauraci škoda. Restaurace nabízela v době oběda denní nabídku 15 hotových jídel od 40,- do 65,- (průměr 50,-). Hotovky ještě doplňovala 2 bezmasá jídla po 50,- a 70,- a 5 jídel na objednávku od 80,- do 100,-. A můžu s čistým svědomím říci, že vepřová krkovička s bramborovým knedlíkem a zelím byla na vynikající úrovni. Knedlíky nelepily a byly i chutné, zelí akorát kyselé a maso měkké. A ani Regent nezklamal. Byl velmi slušný. Společně s Regentem se čepovaly Rebel 12°, Kozel 10° tmavý, Sifon G 10° a Velký bratr.

Poté přišlo dlouhých 35 kilometrů bez hospody. Vedro začínalo dosahovat na květen neskutečných hodnot. Nejtěžší okamžik přišel na 30 kilometru. V obci Zbilidy se nacházel Penzion Zbilidy. Jenže na čepu dominovala pivní soda se svým velkým bratrem. A pro účastníky nastala zkouška pokušení. Více než polovina se se stavem vyrovnala, ale někteří účastníci byly vedrem tak pomatení, že podlehli a ukázali svou slabou vůli. Co pili ani nemusím uvádět. Jinak penzion působil příjemným dojmem a na terase s 12 místy se pod slunečníky příjemně sedělo. Lokál nabízel 39 míst á restaurace i teplá jídla. Otevřeno bylo po 15:00 - 21:00; út - čt 12:00 - 21:00; pá 12:00 - 22:00; so 11:00 - 23:00; ne 11:00 - 20:00.

Po tomto otřesném zážitku naštěstí přišlo příjemné vysvobození. 16 hodina nás minula a vesnické hospůdky začínaly otvírat. Tak tomu bylo i v Dušejově v klasickém vesnickém hostinci Na staré škole. Jak už jsem naznačil, celá akce je jistou recesí. A i účastníci se tak chovají. A když se k tomu přidá i hostinský, může vzniknout pěkná bouda. Jako obvykle jsem kontroloval pozici pelotonu zezadu a také jsem se trochu zdržel při rozhovoru se spřízněnou osobou z pivovaru Regent. Prostě jsem do Dušejova dorazil o trochu později než ostatní účastníci. Ti mě už z dálky vítali s plnými půllitry s logem Regenta. Prostě paráda. Pivo bylo výborné, hostinský vytáhl harmoniku a kytaru, v mikrovlnce se ohříval zvěřinový guláš a my zde málem zůstali. To že na pípě bylo logo Ježka mě moc netrklo. A mělo! Co se zde stalo? Jakéhosi jedince při pohledu na slunečník Regentu a půllitry Regentu napadla myšlenka. No nevím jestli to byla myšlenka. Prostě ho napadlo se dohodnout z hostinským, že to bude Regent. A hostinský se toho chytil. A plné půllitry piva s logem Regent to ještě umocnily. A já to sežral i s navijákem! Ostuda z ostud nejostudnější. Prostě konec …! A náš první Ježek, pro mě hodně hořký, ale jinak výborný. Na čepu byl sám.

Hostinský Na staré poště - Dušejov

To že stejné pivo v jedné hospodě může chutnat výborně a v druhé hůře, nám dokázala restaurace Na Zatáčce. Restaurace se dala zařadit k lidovějším restauracím nižší kategorie. Po pravé straně od vchodu restaurace se nacházela oplocená zahrádka s jednoduchými stoly a lavicemi s cca 20 místy. Vchod restaurace ústil do výčepu s 25 místy a protějšími dveřmi jsme se dostali do středního lokálu s 54 místy. Lokál byl vybaven 8 dřevěnými stoly s deskami složených z bílých a černých dlaždic a jedním dřevěným kulatým stolem nacházející se uprostřed lokálu. Prostředí takřka prázdného lokálu bylo okolo půl šesté večer vcelku nezakouřené a na průměrné úrovni. Plnější výčep byl na tom s kouřem o něco hůře. K zábavě restaurace nabízela 3 automaty, fotbálek, kulečník a televizi. Obsluha byla na dobré úrovni. Vzhledem k pozdní době byla zajímavá nabídka teplých jídel. Restaurace nabízela 3 teplé předkrmy od 28,- do 49,-, 14 hotových jídel od 48,- do 75,-, 3 pokrmy z ryb od 72,- do 79,- a 8 bezmasých jídel od 42,- do 75,-. Dalo by se říci paráda. Ale! Sekané biftečky s hranolky z nabídky hotovek byly dost seschlé a scvrklé a silně připomínaly přesmaženou sekanou. No nic moc a jen dostatečná úroveň. Další porce jako vepřová s HK a zelím a další už nebyly časem tak sešlé, ale také moc neoslnily. Světlá jihlavská jedenáctka byla na lepším průměru, na tmavé jihlavské desítce se silně projevil fakt, že se moc nepije. Na přítoči byl Sifon G 10°. Otevřeno bylo po - čt 9:30 - 22:00; pá 9:30 - 2:00; so 11:00 - 24:00; ne 11:00 - 21:00.

Na zatáčce - Kostelec

V Třešti jsme hospodu s regionálním pivovarem hledali trochu déle. A na konec jsme díky místním v hospodě U Špinarů objevili schovaného Ježka. Při objednávání piva nám hostinský nabídl terasu nacházející se na opačné straně budovy. Obsluha zde fungovala pomocí zamřížovaného okénka do kuchyně hostince. Okénko bylo vybaveno pultíkem. První pivo na sebe dalo krapítek čekat, ale bylo rozhodně lepší nežli předešlé. Ježka doplňovaly Sifon G 10° a Velký bratr. Lokál i další kouty hospody nám zůstaly utajeny. Otevřeno bylo po 9:00 - 23:00; út 14:00 - 23:00; st - ne 9:00 - 23:00.

V poslední hospodě, hostinci U Kodysů v Růžené, třetího dne se opět rozproudila uvolněná zábava. Živá muzika sice nehrála, ale pan hostinský nám nabídl buben. Dokonce se našel i pokusný muzikant, ale nebylo to ono. A tak se muzikanti museli spokojit s reprodukovanou hudbou a aspoň si hrát na to, že hrajou. Hostinec byl klasickou vesnickou hospodu. Vchodem jsme se dostali do jakéhosi předsálí s kulečníkem a odbočkou na toalety. Vlevo pak do lokálu s výčepem a s nabídkou 34 míst. Lokál byl vybaven jednoduchými stoly s ubrusy a židlemi.

Relaxace U Špinarů - Třešť

Pan hostinský byl přívětivý. Nabídka teplých jídel nebyla. Ježek 11° byl slušný. Překvapivě ho doplňoval Radegast. Pivo v Čechách trochu exotické, ale při TDBR omezené. Otevřeno bylo út - čt 17:00 - 22:00; pá, so 17:00 - 24:00; ne 9:00 - 12:00 a 17:00 - 22:00.

Na nejlepším pivu se shodla většina - Na staré škole v Dušejově. Jednoznačně špatné pivo jsme nenašli.