Procházka Prahou

Pivovar „U Fleků“ je vlastně nejstarší minipivovar v Praze, který se zachoval ze středověku. Dle některých zpráv se „U Fleků“ vařilo pivo již za Karla IV. Nesporné je, že zde pivovar byl již v roce 1499. Jméno získal pivovar od rodiny Jakuba Flekovského, který koupil pivovar v roce 1762. Ne že by se tam dnes vařilo stejné pivo jako na počátku. Dnešní Flekovské tmavé spodně kvašené pivo se zde vaří, jak sami uvádějí, až do 19.století. V roce 1920 kupuje pivovar s restaurací sládek Václav Brtník.Chloubou pivovaru je historická varna z počátku století, chladící štoky a kvasné kádě ve spilce, zhotovené z dubového dřeva podle starých vzorů. Současná podoba pivovaru je výsledkem rekonstrukce z roku 1986, z níž pivovar vyšel jako moderní a přitom unikátní historický provoz. V budově bývalé sladovny je pivovarské muzeum. Lze zde shlédnout ukázky pivovarských strojů, nářadí a nádob a zároveň se seznámit s dávnou historií výroby piva v Praze. Vstup do Muzea je třeba předem objednat a je uskutečňován ve všední dny pro skupiny nad 10 osob.

Projdeme kolem kostela sv.Michala do Spálené ulice a přes křižovatku u Tesca se dostaneme do ulice Na Perštýně. Zde míjíme restauraci „U Medvídků“. I tady bývala sladovna a pivovar. Pivovarnický dům pochází z roku 1400. Od 15.století se honosí znakem černého medvěda. Vařilo se zde v 18.století nahořklé žaludeční pivo. V roce 1878 zde vznikl první „tingl tangl“-šantán a noční tančírna v Praze. Dnes je tu nejnovější a asi nejmenší minipivovar v Praze. V pivovaru se můžete setkat s dnes již nepoužívanými technologickými součástmi pivovaru jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem. Mimochodem, k pivovaru, který první stáčel v Praze pivo do lahví, teprve přijdeme.

Nyní zamíříme na Betlémské náměstí. Míjíme dům, který si zachoval charakteristickou architekturu starých pivovarských domů, i když se zde již pivo dávno nevaří. Původně se mu říkalo „U Krtkovců“, podle majitele měšťana Jana Krtka. Pivovar je zde doložen od roku 1466. Později získal název „U Sladkých“ díky Janu Sladkému, který jej koupil roku 1523. V 19.století dům patřil spolu s jinými bohaté pivovarnické rodině Kittlů. Narodila se zde slavná pěvkyně Ema Destinnová. Uvnitř domu, který má klasicistní podobu se zachovaly románské a gotické sklepy.

Z rodiny pivovarníků pocházel i slavný cestovatel Vojta Náprstek. Je poměrně dost známé muzeum, které založil a které dnes nese jeho jméno. Málokdo si však povšimne nápisu nad vjezdem do dvora: PIVOVAR A LIHOPALÍRNA U HALÁMKŮ. První zmínka o tomto pivovaru je již z 15.století. Tehdy byl dům zván „U Sezemských“, podle komorníka zemských desek krále Václava IV. Sezemy. V 17.století získal pivovar sladovník Jan Halámek a po něm získal jméno, které je vidět dodnes nad vjezdem, přestože se majitelé měnili. Pivovar zde vedla ještě paní Anna, matka Vojty Náprstka. Ještě v roce 1873 zde byl roční výstav piva přibližně 2535 hl. Vojta však měl jiné zájmy a tak brzy po její smrti tento v 19.století velký a významný pivovar zaniká.

Jdeme Liliovou ulicí a mohli bychom si zaniklé pivováreční domy připomínat u každého domu, které míjíme. Například míjíme dům „U Vořechovských“. V 14.století patřilo stavení klášteru u sv.Anny a již v té době se zde vařilo pivo. Dnešní podobu získal dům přestavbami v 18. a 19.století. K domu náležela i hostinská zahrada. Na rohu Liliové a Karlovy ulice si všimneme rohového domu „U modré štiky“. Podle legendy sem chodil Václav IV. s kouzelníkem Žitem na víno. To doložit historicky nemůžeme, ale že se tu vařilo pivo, už v pražských archívech doloženo je. Tento dům se však zejména proslavil na začátku 20. století jako první kino v Praze, které v roce 1911 navštívil i Thomas Alva Edison.

Pivovar „U anděla tepoucího“ stával na místě dnešního Klementina na straně do Seminářské ulice. Je doložen z přelomu 14. a 15.století. V roce 1564 dům koupil kovář Václav Lamprecht a zřídil zde kovárnu. Tu za 3170 kop prodala vdova Lamprechtová jezuitům, kteří dům zbourali, aby získali místo ke stavbě velkolepého objektu kláštera.

Karlovou ulicí dojdeme na Křižovnické náměstí. Všechny kláštery vařily své pivo. Klášter křižovníků s červenou hvězdou nebyl výjimkou. První zmínku o tomto pivovaru máme z roku 1378. Kolem roku 1600 se zde vařilo asi 30,5 věrtelů piva týdně, tj. asi 750 litrů. Křížovníci nesměli v té době prodávat pivo jinde ve městě, jen svým poddaným. Ti zase, pokud koupili pivo jinde, museli zaplatit pokutu klášteru – tutéž částku, kterou dali za pivo. Vařil ho tolik a asi se i dobře prodávalo, protože právě tento klášter začal v druhé polovině 19.století jako první stáčet pivo do lahví se speciálním uzávěrem, označeným červenou hvězdou - symbolem křižovníků. V roce 1904 byl pivovar zrušen a následně zbořen kvůli regulaci řeky.

Přejdeme Karlův most. V Mostecké ulici je dům „U dvou modrých koulí“, kde se řemeslu vyučil pan Brtník, který později kupuje pivovar „U Fleků“. Potomkům pana Brtníka byl nakonec pivovar vrácen po roce 1990. V 1399 byl majitelem domu „U dvou modrých koulí“ švec Drlík, ale již roku 1412 vlastnil dům sládek Otmar. Dům měnil často majitele a byl přestavován. Pivovar zanikl těsně před rokem 1900. V druhé polovině 20.století zde bylo známé kino „U hradeb“. V současné době je zde muzeum mučících nástrojů.

Na dnešním Malostranském náměstí stávaly masné krámy a jejich protějškem byla řada pivovarských domů, v kterých se vařívalo pivo různé kvality. Patří k nim i dům, kde jsou nejstarší veřejné záchodky v Praze zřízené v roce 1938. Dům „U Splavínů“ se původně jmenoval „U Flavínů“ podle Víta Flavína , který byl v 16.století dvorským místosudím. Pivovar je v tomto domě zmiňován v 17.století. Vypráví se, že si sem na pivo zašel i vltavský vodník. Trochu upil a povídá: „To pivo má sílu!“ Spolustolovníci se však podivili jeho názoru. A vodník na to: „ No určitě má velkou sílu. Vždyť ještě před chvílí pohánělo mlýnské kolo nedalekého mlýna“. Chlapi se začali smát a vodník radši rychle z hospody zmizel.

Pivovar býval i v dnešní restauraci „U Schnellů“. Pivovar s dalšími dvěma domy koupil Ondřej Schnell v roce 1811 a nechal je přestavět klasicistním stylu. Když začaly vznikat velké pivovary, jeho majitel zavřel svůj minipivovar a začal jako první v Praze dovážet pivo z plzeňského pivovaru a prodávat je ve své restauraci. K slavným návštěvníkům patříval herec Eduard Vojan a také herečka Jiřina Schejbalová. Tradice čepování plzeňského je zachována v této restauraci dodnes.

Půjdeme klasicky Nerudovou ulicí k Pražskému hradu. Na místě domu čp.250 se nacházel dům již v ve 13.století. Průchodní právovárečný dům vlastnil v 16.století Tomáš Wolf z Zwingendorfu, císařský rentmistr . Domu se od té doby říká „V renthause“. Dnes tu stojí novorokokový nájemní dům z 19.století. Je dochován záznam o existenci pivárku i na samotném Hradě, ale protože se tu po něm nezachovala žádná památka ani v podobě restaurace, budeme pokračovat přes Hradčanské a Loretánské náměstí směrem k Pohořelci.

Cestu zakončíme u pivečka v restauraci Klášterního pivovaru na Strahově. Je to jeden z nových minipivovarů v Praze. Byl otevřen v roce 2001. Pivo se však na Strahově vařilo od založení kláštera ve 12.století. Původní pivovar byl hned u rajského dvora, ale protože opat nabyl dojmu, že vůně sladu a piva ruší mnichy při rozjímání, byl přestěhován k hospodářským budovám. Tento pivovar zanikl na začátku 20.století. Podobně jako většina menších pivovarů nevydržel hospodářský tlak, který vznikl vytvářením velkokapacitních pivovarů.

Za 1.republiky byl pivovar přestaven na byty. V polovině 20.století zde byl vybudován velký sál s jevištěm jako zkušebna Armádního uměleckého souboru. Nově vzniklý pivovar již nepatří řádu premonstrátů, ale dobře využívá historickou tradici Strahovského kláštera ke svému prospěchu a jeho pivo nese název Svatý Norbert. Vaří se sv. Norbert tmavé 14° a sv. Norbert Jantar 13°. Takže na zdraví.