"Na Marjánce" - návrat na výsluní

Marjánku jsem navštívil od roku 1996 několikrát a vždy jsem byl spokojen. Někdy bylo jídlo výborné, někdy jen slušné, ale nikdy se nedostalo na průměrnou úroveň. Porce byly poctivé někdy až moc. Třeba v roce 2000 působila 120 g porce libového pečeného kolena s knedlíkem a zelím za 60,- přinejmenším dvojnásobně. A sníst ji bylo opravdu náročné. A kuchyni vždy velmi slušně doplňoval točený Bernard, i když vždy jsem ho nemohl ochutnat. 4.6.2002 jsem se rozhodl při cestě na Dobříšsko zde opět strávit oběd. A nemilé překvapení mi poskytla vyvěšená informace, že od 1.7.2002 je restaurace k pronájmu! Od obsluhy jsem se dozvěděl, že skutečně současný nájemce zde k červnu končil. A důvod? Malá návštěvnost, která paradoxně příchodem léta ještě ubývala. A i přes tento fakt jsem byl s obědem opět spokojen.

Po té nastal dlouhý čas půstu. Až příspěvek Michala v mé Soukromé databázi občerstvovacích zařízení zvěstoval, že po dvou létech přesně na den od mé poslední návštěvy, je opět Marjánka v provozu: „Už zase funguje! Od 4.6.2004 zřejmě s novým nájemcem, personál ještě nezaběhnutý, ale slušný, pivo Krušovice :-(, kuchyně dobrá (domácí jahodové knedlíky, bramborák plněný kuřecí směsí - doporučuji).“

Celý rok mi trvalo, než jsem se rozhodl Marjánku znovu očmuchat. Dost mě od návštěvy odrazovalo loga dvou velkých pivovarů nezaručujících, že mi nabídnou poctivé české pivo. Ale upřímně musím uznat, že to byla trochu chyba, i když rozhodně ne kvůli Gambrinusu.

Marjánka si i pod novým provozovatelem zachovala svoji atmosféru výletní restaurace. Lokály i krytá terasa se moc nezměnily. Lokál a nejspíš i výčep jsou do jedné třetiny obloženy tmavě hnědými palubkami. Lokál je zdoben historickými fotografiemi krušovického a humpoleckého (asi pozůstatek z dob kdy se zde čepoval Bernard) pivovaru. Podlaha je krytá dlažbou. Vybavení doplňuje televize a dva proherní automaty. Marjánkou se linula reprodukovaná hudba, ale o víkendech zde lze slyšet i živou muziku. Pan vedoucí je příjemný, ochotný, rychlý a nebrání se i malému povídání o pivu. Z neznámých důvodů mi unikla nabídka jídel, ale okolo 13 hodiny obsahoval jídelní lístek denní nabídku okolo deseti hotových jídel převážně české kuchyně. A večer nejspíš bude i ta objednávka. A co mě nejvíce potěšilo, byl fakt, že nový provozovatel udržel výbornou kvalitu kuchyně. Poctivý domácí kuřecí vývar s masem, zeleninou a nudlemi dosahoval na pomyslný vrchol kulinářského umění a nemusela by se za něj stydět žádná hospodyňka. Však i pan vedoucí, jak sám přiznal, jako já není příznivcem pytlíkové kuchyně. A i moravský brabec se zelím a knedlíkem byl výborný. Maso propečené, ale měkké a šťavnaté, zelí akorát kyselé. Jen kynuté knedlíky bych nahradil klasickými houskovými. Ty kynuté trochu připomínaly papír. Po nasáknutí šťávy se částečně rozmočily. Ale uznávám, že to je i věc názoru a chutě.

Jak jsem už napsal, dal jsem se s panem vedoucím do řeči o pivu. Krušovické pivo se podle mě a i některých čtenářů Světa piva po vstupu společnosti Binding Brauerei AG v roce 1994 zkazilo. Pan vedoucí použil výraz, že Krušovice začaly vařit „německé lihové pivo“. A nejspíš i proto okamžitě sáhl po nové nabídce krušovického pivovaru. A mě přemluvil abych ochutnal nový Jubilejní ležák uvařený k 425. výročí pivovaru Krušovice. Po kladných zkušenostech s Mušketýrem mu to netrvalo dlouho. A nestačil jsem se divit.

Pivo bylo chuťově vyrovnané a plné s nádherně doznívajícím a dlouhým hořkým koncem. A i jantarová barva už odpovídala mému vkusu. Prostě jsem nevěřil, jaké výborné pivo lze moderní technologií také uvařit. Je určitě pravda, že si v pivovaru na něm dali záležet. Vždyť je to Jubilejní ležák. Nedalo mi to a poslal jsem do pivovaru dotaz, zda se bude nové pivo vařit i nadále. Odpověděl mi pan Bradáč z marketingu: „Protože je o něj zájem, vaříme ho dál a přemýšlíme o definitivním názvu...“ Na webu pivovaru se dále uvádí: „Jubilejní ležák je extra hořký ležák vyráběný podle historických receptur krušovických sládků.“

Doufejme, že si majitelé krušovického pivovaru definitivně uvědomili, že zavedením oněch „lihových piv“ poněkud šlápli vedle a zavedením Mušketýra a Jubilejního ležáku se opět začínají soustředit na milovníky českých piv. A doufejme také, že se Na Marjánce Jubilejní ležák čepuje i nadále. Když jsme se už bavili s panem vedoucím o pivu došlo i na Gambrinus. To se čepuje převážně jen pro úzký okruh lidí chodících pravidelněji ve středu a v sobotu a tudíž nemusí být vždy na čepu.

Na Marjánce, Mníšek pod Brdy č. p. 207, okres Praha - západ. Restaurace se nachází naproti nádraží cca 2 km jižně od Mníšku.

Výčep nabízí 12 míst u stolů a 5 u barového pultu. Větší lokál 30 míst a salonek cca 8 míst. Krytá vstupní terasa nabízí lavice cca pro 10 lidí a 2 kulečníkové stoly. Pod restaurací směrem k příjezdové komunikaci je zahrádka s cca 35 místy. Otevřeno po - čt 11:00 - 22:00; pá, so 11:00 - 24:00; ne 11:00 - 21:00.

Točené pivo:

Krušovice Mušketýr 10° světlé za 15.- Kč
Krušovice 10° tmavé za 15,- Kč
Krušovice Jubilejní ležák světlé za 19,- Kč
Gambrinus světlé 10° za 17.- Kč

Údaje jsou z 2.8.2005