úvod
homepage

Trubač, Vulkán, Hukvaldské a Trubač? Proč ne! vytisknout článek

Přidáno: 30. srpna 2005  •  Autor: Roman Holoubek
průměrné hodnocení Hodnocení: 1 hodnotících Hodnotících: 8 počet zobrazení Zobrazeno: 5455x

Vysoká hustota minipivovarů v našem regionu má své výhody i nevýhody. Velká nabídka pivních výletů, ale při cestě k jednomu cíli je tolik dalších lákadel, že se cesta může zvrtnout dalšími neplánovanými zajížďkami a zastávkami.

Tak dopadl i náš zatím poslední výjezd na kole. Nádherná slunná sobota dne 20.8.2005 a cílem bylo snad již naposledy okoštovat končící zásoby Lašského Vulkána od pana Vaňka z Kopřivnice.

Ale sluníčko hned zrána nás vylákalo zvolit méně obvyklou cestu z Rožnova do Kopřivnice a to přes stinné pasáže hustým lesem na vrchol Javorníku. Po namáhavém výšlapu jsme tentokrát nezajeli na horskou chatu, kterou jsme v tuto dobu ještě neočekávali otevřenou. Na vrcholu Javorníka se ještě donedávna také v soutoči s Radkem čepoval Vulkán, ale to je již minulost. Pro příznivce mám čerstvou informaci - Vulkána vystřídal Freud z Příbora!

Nyní nás čekala (pro nás) nová a neznámá trasa z Javorníku do údolí Veřovic. Z Veřovic jsme zvolili cestu přes Lichnov. Proč proti nám jede tolik cyklistů? Vždyť se uzdravíme… Po asi třicátém Ahoj! jsme to pochopili. Valašské království pořádá cyklistický závod a my jsme jeli proti jeho proudu. Z Lichnova už nás čekal výšlap přes Červený kámen a sjeli jsme na pomezí Kopřivnice – Štramberk.

Zde vznikl již druhý nápad od původní odchylky nevinně pronesenou větou „Ještě jsme nekoštovali černého Trubače, že?“ A už jsme namáhali své pedály výšlapem na půvabné Štramberské náměstí. Cestou jsme se připletli do svatby - „Doufám, že nemají zablokován pivovar pro sebe!!“. Naštěstí svatebčané mířili do kostela a my si sedali na venkovní lavice pivovárku. Prosondoval jsem situaci, abych venku mohl kamarádovi s úsměvem říci, že i tentokrát máme „štěstí“ a černé opět nemají. Snad za týden by již mělo být na čepu. Ale při prvním kousku nádherné šmakulády se náš stesk po černém rozplynul a k bramboráčku jsme si nechali donést druhé podání. Ta vůně, jako když otevřete žok s lisovaným chmelem a chuť, hustota, plnost, ….áááááhhhh.

Všem doporučuji: pohoda, klídek, sluníčko, nádherné kulisy náměstíčka, krásný pivovárek a jedno z nejlepších piv vařených v naší vlasti. Ani se nám odtud nechtělo, ale „povinnost“ dopřát si naposled typické kvasnicové chuti Vulkánu nás zvedla z lavice a za deset minut jsme již seděli v Kopřivnici „U Žáby“. Ano tak blízko z jednoho pivečka k druhému.

V Žábě si můžete vybrat mezi Prazdrojem za 25,-, Radkem 10°za 17,- a 12° za 19,-. Ale pořád ještě měli na ceduli napsáno Kvasnicové za 16,-. S trochou nostalgie jsme se pustili do chutného kousku s výraznou kvasnicovou vůní a chutí a středněhořkou chmelovostí. Dnešní cíl máme splněný, ale to už zde byl další nápad na koupání v nedaleké Větřkovické přehradě.

Po vykoupání, osvěžení a odpočinku jsme již měli jasný další nadplán. „Vždyť jsme již dlouho nebyli u Víťi Lanči na jeho skvělém Hukvaldském“ Tak chutě do pedálů a už se zdravím s bodrým a milým člověkem. Záhy máme v rukách (po opuštění řidítek) chladivou sklenici s krásnou opálovou barvou, jemnou sladovo-kvasnicovou vůní a chutí. Parádička. Než jsme stačili dopít už je na stole gulášek a další „Hukvaldský ležák“. Ale to se již těšíme na poslední letní soudek černého. Jak bych popsal vůni tohoto tmavěhnědého karamelově-praženého moku? Odborníci nechť mi prominou, ale pro sklepní vůni s příměsí karamelu, pražení v ojedinělých mikrovýrobních podmínkách mě napadá jediné slovo - „vesnická“ voňavost. Paráda. A proč poslední letní soudek černého? Již dozrává světlá čtrnáctka, která na podzimní období nahradí tmavšího brášku.

Tak, a pojedeme pomalinku domů. Ale to jsme netušili, co cestou z Dolního Sklenova („Že to dnes nevezmeme přes Hukvaldský stoupák?“) uvidíme. Na konci obory před Kozlovicemi byl u silnice vždy polorozpadlý mlýn. A co nevidí naše oči? Vidí pěkně zrekonstruované budovy, spoustu aut, ještě více kol a lidí. „Tak se podíváme a dáme ještě něco malého na zub.“

Málem jsme ani nenašli místo k sezení a k Živáňskému uzlíčku jsme si dali ještě jednoho malého světlého Trubače. Naše překvapení a uspokojení neznalo mezí. Vysvětlení bylo prosté. Městský pivovar Štramberk a pohostinství Na mlýně mají stejného majitele. A malé překvapení: ve Štramberku je velké za 19,- a malé za 15,-Kč. Kdežto Na mlýně je velké za 19,-Kč, ale malé za 12,- Kč.

A závěr? Nádherně prožitá sobota, relaxace, pohodička a 62 kilásků v nohách.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 2 komentáře, poslední komentář: 27.01.2006 07:05 Komentovat
Paráda, to je pivní blaho ten severomoravský kraj Tomáš Semrád27.01.2006 07:05
Perfektní článek, super piva, akorát je velká škoda kopřivnického Vulkánu. No snad zas...
Ach jo... Weetek06.09.2005 11:50
Můžu jenom závistivě povzdychnout. To musí být pochutnáníčko. Škoda, že je ten bájný...
Vyhledávání