Pivní derby v Derby

Toto sdružení pivních konzumentů není třeba čtenářům Světa piva dlouze představovat, do povědomí českých pivních nadšenců se zapsalo v posledním roce například kampaní za zachování tradičního českého ležáku.

Že se nejedná o nějaké „pivní chytráky“ a rejpaly z druhé strany La Manche, co se nadlouho zahleděli do svých pint a chtějí jen poučovat, to dokládá mimo jiné přebohatá činnost tohoto sdružení. Její součástí je i pořádání pivních festivalů po celé Anglii. Pětidenní setkání milovníků piva z malých a středních pivovarů, jejichž produkci zatím nestihly unifikovat nadnárodní mamutí koncerny, má v Derby dlouholetou tradici a velmi dobrou pověst, v minulém roce se konalo už po dvaadvacáté. A tak jsem se druhý červencový pátek ocitl ve vlaku směřujícím do Derby, za okny v mírném dešti ubíhala typická středoanglická krajina se zelenými loukami a stády ovcí a já se těšil na inzerovaných 150 anglických piv.

Město Derby má za sebou slavnou průmyslovou minulost, která se váže především k automobilové značce Rolls & Royce. Právě v roce 2004 uplynulo 100 let od setkání těchto dvou mužů, hraběte Rollse a inženýra Royce, jak ostatně připomíná i logo pivního festivalu. Ze spojení obou automobilových nadšenců vznikla firma, která po dlouhá léta udávala tón nejen anglickému strojírenskému průmyslu. Když ale vlak projíždí předměstími s desítkami opuštěných továrních hal a dvorů s kovošrotem, neubrání se člověk pocitu, že sláva anglického strojírenství je skutečně už hlavně minulostí. A tak radši rychle z nádraží do centra, kde se na Market Place koná Derby CAMRA Beer Festival.

U vchodu si za drobný peníz pronajímám půlpintu s pěkným festivalovým logem a spěchám ochutnat první vzorky do hlavního sálu, Great Hall. V předsálí čekají ovšem první lákadla, stánky s pivními suvenýry. Přiznám se, že tváří v tvář pivním táckům a především krásně malovaným cedulím na pípu i z těch nejmenších a nejzapadlejších anglických pivovárků jsem jen těžko odolával a u těch nejpěknějších kousků nakonec také neodolal a rozšířil si sbírku o několik kuriozit. Kdo je obdivovatelem anglické pivní kultury a přítelem dekorací typických „pubů“, asi mě pochopí. Další stánek nabízel jako jakési okno do světa v lahvové podobě piva ze zahraničí. V nabídce jako jediný český zástupce figuroval březnický Herold, a to v tmavé i světlé variantě. Podstatně bohatší byl výběr belgických, zvlášť ovocných piv, která i pro Angličany představují zajímavou exotiku, a silné zastoupení měla i produkce německých pivovarů.

Středobodem dění na Derby Beer Festival je už zmíněný hlavní sál, Great Hall. Svou velikostí je skutečně „great“ a tím, co skrývá, neméně. Podél stěn se táhnou pulty, za kterými jsou ve třech patrech poskládané veliké sudy lákavého obsahu. Nad každým pultem jméno pivovaru a na každém sudu jméno piva, často velmi zajímavě znějící. Jak si v té nepřeberné nabídce vybrat? Nazdařbůh si objednávám porter s kuriózním názvem Trembling Rabbit, produkt pivovaru Poacher´s, který má pult hned u vchodu, a je mi jasné, že do svého degustování musím stůj co stůj vnést nějaký systém.

Pomoc přišla v předsálí, kde byl na stánku CAMRA zdarma k dostání podrobný katalog festivalu. Krom zajímavých údajů o historii a činnosti hnutí obsahuje především kompletní soupis účastnících se pivovarů i jejich piv včetně poznámky, o jaký druh se jedná (lager, porter, mild, stout, bitter, strong bitter a wheat beer) a údaj o obsahu alkoholu. Po několik dalších hodin pak byl mým neocenitelným průvodcem v labyrintu festivalové nabídky. A rozhodně nejen mým. I když spektrum návštěvníků festivalu je velmi různorodé a sahá od mladých párů až k rodinám s dětmi, v davu byli jasně k rozeznání početní pivní fajnšmekři, kteří zjevně ochutnávali cíleně a do katalogů vpisovali k jednotlivým pivům poznámky a hodnocení.

Po návratu do Great Hall mi u pultu pivovaru Poacher´s padl do oka ležák Pytiak, popisovaný jako „Czech lager using Saaz hops“. Vítězí zvědavost a trocha patriotismu a půl pinty se přesouvá do mé sklenice. K tradici českého pivovarnictví se hlásil na festivalu ještě pivovárek Wylam s produktem Bohemia Pilsener. Obě piva rozhodně nechutnají jako naše obvyklá tuzemská piva běžné produkce, ale musím říct, že angličtí sládci odvedli skvělou práci a vytvořili velmi zdařilé anglické „variace na české téma“.

Nechal jsem se unášet davem okolo jednotlivých pultů a jal se testovat další piva z produkce často maličkých lokálních pivovárků. Z těch opravdu velkých pronikl na festival pouze William Worthington´s, součást koncernu Bass Breweries, nyní patřícího společnosti Coors. Ale i ten prodával pouze své speciály, vařené v malých várkách pro zvláštní příležitosti, jako například slavný White Shield, zařazený anglickými pivaři mezi „30 piv, které musíte ochutnat, než zemřete“. Naopak celá jedna kratší strana sálu byla vyhrazena pro místní pivovary, převážně z hrabství Derbyshire a blízkého okolí. V samotném Derby se nachází dva pivovary, Falstaff Brewing Company a menší Brunswick Brewpub, a oba hrdě vévodily této části.

Co se rozhodně vyplatí na Derby Beer Festival ochutnat, jsou festivalové speciály, tedy piva uvařená pouze pro tuto příležitost. V zadání se výslovně nařizuje, že musí jít o zcela nové pivo, nikoliv jen přejmenovaný starší výrobek a pro jistotu (ale asi hlavně pro svoje vlastní potěšení) se zástupci CAMRA přímo účastní jejich vaření.V roce 2004 vznikly čtyři a tvůrci se nechali v názvech inspirovat už zmíněným stoletým výročím vzniku místní automobilky Rolls & Royce. Osobně mi nejvíc chutnal bitter vyrobený pivovarem Mallard Brewery a nazvaný Merlin. Fanoušci letectví si jistě vybaví stejnojmenné motory, které za druhé světové války firma Rolls & Royce montovala do legendárních stíhaček Spitfire a Hurricane, ve kterých i naši piloti pomáhali vybojovat slavnou Bitvu o Británii. Ovšem i další tři festivalové speciály byly vynikající a není vyloučeno, že se stanou pravidelnou součástí nabídky svých pivovarů. Byl jsem ujištěn, že se to v minulosti už několikrát stalo. Pivovar Edale připomněl svých bitterem Golden Ghost legendární Rolls Royce Silver Ghost, Falstaff Brewing Company zase představila pivo Radiator v narážce na masivní masku chladiče starých „rollsek“ a Spirit of Ecstasy z Tower Brewery, to je vlastně jméno ženské postavy, která se vypíná na kapotě každého rolls royce.

Koho vyčerpal čilý pivařský ruch v Great Hall, kde také na pódiu probíhá doprovodný hudební program, mohl najít klid a další pivní zážitky v menší Darwin Room. Na tamním dlouhém baru se nacházela druhá část festivalové nabídky. V jednom okamžiku se však čepovalo vždy jen dvacet různých druhů piv, aby sudy nezůstávaly dlouho naražené a kvalita piva neklesala. Právě tady jsem našel svou pomyslnou hvězdu derbyského festivalu, famózně vyvážený stout Dark Raven, výrobek Beowulf Brewery. Ve svém interním bodování jsem mu udělil pět hvězdiček a hořce litoval, že není k dostání v lahvích.

Co napsat na závěr? Návštěva Derby Beer Festival byla pro mě jedním z nejpříjemnějších pivních zážitků během období mého života na Britských ostrovech. I přes početnou návštěvnost (v roce 2004 přes 10 000 lidí, kteří mimochodem vypili 98% piva na festival dovezeného) je atmosféra velice uvolněná a přátelská, skoro se chce říct rodinná. Setkávají se staří známí z loňských ročníků, vyměňují si zkušenosti a komentáře. Nad půlpintami se ale setkávají i lidé cizí a mají si o čem povídat. Taky u mě postupně opadl ostych a strach z možné jazykové bariéry a dával jsem se do řeči s chlapíky z různých pivovarů, kteří mi ochotně odpovídali na zvědavé dotazy. K příjemnému zážitku na Derby Beer Festival přispívá i hudební kulisa, kterou tvoří živá vystoupení především swingových bandů. Žádná hudební esa, která by byla tahákem na plakátech, ale k degustaci pasují znamenitě. Právě dokonalé propojení klidné, uvolněné atmosféry a opravdu bohaté nabídky piv, na která při toulkách Anglií narazíte často jen šťastnou náhodou, dělá z Derby Beer Festival perfektní zážitek pro ty, kteří chtějí poznat z anglické pivní kultury i něco víc, než jen vodnatý, přechlazený Carling vypitý ve společnosti podnapilých fotbalových fanoušků při sledování sportovního přenosu někde na předměstí. Takže pokud máte chuť a budete se letos v době 6. – 10. července nacházet ve střední Anglii, stavte se v Derby. Nebudete litovat.