Bud, Budweiser, Budvar, B...never ending story

Někomu to sice může připadat fádní až téměř otravující psát dokola o něčem, co s největší pravděpodobností nebude mít brzké řešení. Ale nám to přijde zajímavé také proto, že se zde hádají dva pivovary z jednoho města, což je nejspíš situace ojedinělá nejen na úrovni české pivovarnické scény. Dalším zajímavým faktem je, že pivovary nemají daleko k tomu, aby sáhly po zbraních nejtěžšího kalibru. Jen mě mrzí, že se bohužel nedozvíme, kolik je to stojí. Podle mého názoru je v dnešní době každá koruna do investic dobrá. Na druhou stranu ale ochranná známka a logo na etiketě je lepší propagace než nová pasterizační linka. Kdo ví.

Ale zpátky k vývoji událostí posledních dnů. V pondělí BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR vydal tiskovou zprávu, kde oznámil významné vítězství v sousedním Polsku nad svým odvěkým rivalem, BUDVAREM. Ten to ale hned v úterý dementoval svojí TZ. A protože se dá očekávat další vývoj, dnes vám tyto TZ přinášíme v pořadí, v jakém jsme je obdrželi.

Pondělí:

BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR zvítězil nad Budvarem v Polsku

BUDĚJOVICÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR může začít prodávat svůj prémiový ležák na polském trhu pod jménem BB Budweiser Bürgerbräu. Polský patentový a známkový úřad neuznal námitky Budějovického Budvaru a zaregistroval BMP tradiční známku BB Budweiser Bürgerbräu. Jedná se o konečné rozhodnutí a nelze se proti němu odvolat – (pozn.: Budějovický Budvar může maximálně soudně napadnout Polský patentový a známkový úřad.)

„Jsme rádi, že další stát Evropské unie, tedy Polsko a jeho patentový a známkový úřad, potvrdil historická práva BMP k označení Budweiser. Při rozhodování byla historická skutečnost, že BMP použil v roce 1802 jako vůbec první na světe označení Budweiser pro pivo z Budějovic, jedním z důležitých argumentů pro neuznání námitek Budějovického Budvaru, který se snažil naší registraci překazit,“ říká generální ředitel BUDĚJOVICKÉHO MĚŠŤANSKÉHO PIVOVARU Miroslav Leština. „V posledním roce jde o další případ, kdy evropské soudy a patentové úřady zemí EU rozhodují ve prospěch BMP. Domnívám se, že bychom měli s našimi obchodními konkurenty uzavřít koexistenční dohodu o klidu zbraní a věnovat se spíše rozvoji vlastních obchodních aktivit, nikoliv právním útokům proti sobě. Americká strana se směje tomu, že dva z jednoho města se perou mezi sebou,“ dodává Leština.

Přihláška ochranné známky "Budweiser Bürgerbräu" byla podána v Polsku dne 23. 11. 2000. Proti její registraci podal 5. 11. 2001 námitky Budějovický Budvar n.p. Ve sporu, který trval 5 let, argumentoval BMP tím, že slovo "Budweiser", v překladu "Budějovický" je označení geografického původu výrobků, a nemůže samo o sobě vyvolávat záměnu ochranných známek, jsou-li rozlišeny jinými slovními a obrazovými prvky na etiketách piva. Dále poukazoval na rozhodnutí soudů v obdobných případech v jiných státech, na mezinárodní a evropské registrace označení původu a také na to, že jeho předchůdce historicky užíval označení Budweiser Bier a Budweiser Bürgerbräu mnohem dříve, než vznikl Budějovický Budvar n.p. Polský patentový a známkový úřad nakonec tyto argumenty uznal a vydal Osvědčení o zápisu ochranné známky č. 168 187 Budweiser Bürgerbräu.

Úterý

Reakce pivovaru Budějovický Budvar ke známkoprávní situaci v Polsku

Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejedná o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam funguje jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budějovický Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. V minulých dnech tedy začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které potrvá asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení vydá patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bude možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentuje tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale není univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdí, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ nenáleží. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budějovického Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V Polsku platí při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budějovického Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplňuje Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budějovický Budvar, který má v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce BUDWEISER, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budějovický Budvar má v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýká.

BMP rozpoutal proti Budějovickému Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opírá o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistují. BMP vznikl až v roce 1992. Letos v červnu Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.

A co vy, naší čtenáři? Na které straně stojíte? A jaké řešení by vám přišlo za dané situace nejvhodnější? Koupě Měšťanského pivovaru Budvarem? Prodej Budvaru investorům? Vstup amerického giganta na náš trh?