Co se pije v Březnici?

Na jednu dubnovou neděli jsme si domluvili menší cyklistický výlet za krásami Písecka a Třemšínska. A při vychutnávání prvního Platana (jako první pivo byl zákonitě velmi chutný) v příjemné písecké nádražce jsme se těšili na první jarní kilometry. Restaurace (či spíše velmi slušná hospoda) má otevřeno od 8:00 do 21:00 a na čepu je stále 11° a 14° Platan.

Jako první plánovanou zastávku jsme zvolili Zvíkovské Podhradí a Pivovarský dvůr Zvíkov. A jelikož jsme na Zvíkov nechtěli dorazit hladoví, hodil se nám Obecní dům v Horním Záhoří. Mohutné logo s platanovým listem na fasádě budovy nás nenechalo na pochybách, co budeme k obědu pít. Restaurace nabízela 2 hotová jídla a 19 jídel na objednávku. Na čepu byl Platan 11° a byl jako druhé pivo o krapítek horší nežli to první. V nabídce byl také Nealko Platan a nám to nedalo, abychom neochutnali dle mého skromného názoru nejlepší nealkopivo v ČR. Otevřeno je denně 10:00 - 24:00.

To snad nejde přehlédnout!

Něco po poledni jsme dorazili do Zvíkovského Podhradí. Při průjezdu obcí jsme zkušenými oky nezaznamenali nic neobvyklého a nebýt Pivovarského dvoru, bylo by Zvíkovské Podhradí klasické výletní místo ulovené největšími.

Pivovarský dvůr Zvíkov.

Samotná restaurace s velkým lokálem je zdobená stylem selského stavení. Ovšem tato výzdoba mi moc nesedí s moderním interiérem restaurace. Uprostřed lokálu je jakýsi obezděný ostrůvek s výčepem a ohništěm na grilování. V zadní části lokálu dominují dvě nádherné měděné varny. Obsluha byla rychlá, ale bez jakéhokoliv zájmu přidat nějakou tu informaci o místním pivu. Na otázku jaké nabízejí pivo, jsme dostali poněkud odfláknutou odpověď: Světlé a tmavé. Jako v běžné hospodě. Až po druhém vzneseném dotazu jsme konečně zjistili, že světlé je třináctka a tmavé čtrnáctka. Obě piva nám chutnala, ale tmavou čtrnáctku jsme zhodnotili jako výrazně lepší. Při vychutnávání její suché hořkosti jsme si vzpomněli na březnickou tmavou třináctku, která měla být tím nejlepším ukončením našeho výletu.

Nabídku jídel jsme nezkoumali. Od 21. dubna 2005 je otevřeno denně od 11:00 do 23:00. V zimním období jen čtvrtek až neděle od 11:00 do 23:00.

Po vychutnání nabídky místního piva jsme vyrazili dále. Trasa vedla neomylně k Březnici a my jsme se začali těšit na Herolda. A právě v té chvíli se začalo nad nabídkou regionálních pivovarů mírně zatahovat. První mráček nás zastihl ve Varvažově. Místní hostinec už ulovil největší z největších. V Čimelicích jsme zázrak ani nečekali. Obec leží na hlavní silnici č. 4 a nabídku místních restaurací trochu znám. Za to v 1,5 km vzdálených Rakovicích se začalo vyjasňovat. Jirka totiž svým vycvičeným zrakem cosi periferně zaregistroval a zavelel k prudké změně směru. Nad místní lidovou hospůdkou U Karasů se houpal pivní štít Nektaru. Honem zamknout kola a hupky do hospody. Přivítal nás lokál s cca 40 místy, příjemnou a milou paní hostinskou a nádherně baculatou pípou. A na ní visela cedule Staropramen 10° - 14,-. A bylo zas zataženo! Samozřejmě mně to nedalo a zjišťoval proč. A dostalo se mi ujištění, že změna byla opravdu nutná. Strakonická 10° se prý během cca dvou měsíců hodně zkazila. Bohužel se tato informace k nám dostala z více na sobě nezávislých a důvěryhodných zdrojů. No doufejme, že až se situace okolo pivovaru Strakonice stabilizuje, zlepší se i jejich desítka. Moc mě nepotěšilo jezdit z Prahy do Rakovic za Staroušem, ale musím uznat, že zdejší Starouš se paní hostinské povedl. Výborně ošetřený, chuťově velmi slušný a zanechávající nádherné kroužky na sklenici!

Už bez Nektara.

Od května je hospůdka otevřená pondělí až čtvrtek 18:00 až 22:00, pátek 18:00 až 01:00, sobota 13:00 až 01:00 a neděle 13:00 až 18:00. Zimní otvíračka do května je ve středu, sobotu a neděli. Časy budou asi stejné. Aby bylo vše dovršeno, při odchodu jsme si všimli, že pivní štít nad hospůdkou už nevisí. Jak rychlé jsou rány osudu.

A když nad Rakovicemi bylo zataženo, nad Pohořím už začalo pršet. Objevili jsme zde dokonalý pomník malých pivovarů. Na vývěsní tabuli hostince U koblížka byl zobrazen půllitr s nápisem Herold. Ovšem nad vchodem se houpal pivní štít Nektaru. A v hostinci? V lokále, na pípě a i v půllitrech hostů bylo dokonale rudo. S poděkováním jsme odmítli a jeli dále „střízlivět“.

Pivní pomník malých pivovarů.

Další bezhospodské obce nám jasnější oblohu nenadělily. V Drahenicích nás chtěl zlákat hostinec Budvarem. A v Hudčicích jsme si další Staropramen přece jen odpustili. Blížili jsme se k Bubovicím. Nad místním Pivním studiem se řadu let houpe pivní štít Herolda. Houpal se i dnes, ale … Jelikož jsou Bubovice malou obcí, má hospůdka otevřeno jen v pátek a sobotu cca od 17:00. A ona byla neděle, a začínalo pršet. Ještě že jsme scestovalí a máme Březnici zmáknutou! Nad ní bude jasno! Ano v Březnici je přece hostinec U Hošků s nabídkou Herolda 10° a 11°. Pivo zde bylo slušně ošetřené a příjemně vychlazené. Stačí z náměstí odbočit směrem na Hudčice a u jet necelých sto metrů. A …

… pak jenom zírat jak lije jako z konve. Herold nikde. Nepříjemně trkající kozel visí místo něho. Co si počít. Naše hrdost znalců malých pivovarů nám dodala odvahy abychom vstoupili do lokálu a jasným hlasem se zeptali: „Herolda už nemáte?“ Osazenstvo na chvíli zmlklo a s tázavým pohledem se na nás podívalo. Hostinský stejně jasně odpověděl: „NE.“ Neskutečnou chvíli ticha se mi podařilo přerušit pohotovou otázkou: „ A nevíte, kde bychom našli V Březnici točeného Herolda?“ V té chvíli se všichni vzpamatovali z údivu a jako poctiví občané se snažili cizincům pomoci. Nakonec jsme dostali tip na místní tenisové kurty a restauraci, která se nachází v jejich areálu. A i v té průtrži mračen jsme rychlostí blesku uháněli na tenisové kurty. Ovšem kdo by v takovém marastu hrál tenis? Nikdo. V tomto okamžiku byla Březnice asi jediným českým městem s průmyslovým pivovarem, kde není jediná špelunka kde by se čepovalo místní pivo! Pokud se mýlím, dejte nám vědět. Ale logo Herolda jsme u zavřené restaurace objevili. Takže nám svitla naděje na lepší zítřky. A naděje ještě posílila při obhlídce pivovaru samotného. Vrcholily zde stavební úpravy budoucí pivovarské restaurace, která by už mohla být dnes otevřená.

Cestou vlakem domů jsem se snažil usnout a probudit se s úplně jiným zážitkem. Bohužel to nebyl sen, ale nepříjemná realita!

PS: Pokud byste, obyvatelé města Březnice, dostali chuť na točeného Herolda, nestyďte se a dorazte do Prahy. Máme zde minimálně 7 podniků, kde ho seženete!!!