Česká hospoda

1. Co je „česká hospoda“
První otázka tohoto bloku se zajímala o to, co si lidé pod pojmem česká hospoda představují; výsledky lze najít v tabulce 1.

Jak je patrné, nejčastěji uváděnou asociací k české hospodě je pivo. Ačkoli jde o skutečnost zcela jistě relevantní, její výrazná dominance je nicméně do značné míry podpořena skutečností, že tématem rozhovorů bylo kromě hospody právě pivo. Respondenti tak měli k této asociaci kognitivně velice blízko a pravděpodobně ji uváděli ve větším množství, než by činili za jiných okolností.

Skutečnosti, které si lidé spojují s českou hospodou, se dají rozdělit na několik druhů. Na jedné straně existuje pozitivně laděné vnímání hospodského prostředí jakožto místa odpočinku, pohody a dobré zábavy, kde se scházejí kamarádi a známí a ti si zde povídají a diskutují o nejrůznějších tématech, na druhé straně je zřetelné i negativně laděné vnímání české hospody jakožto zakouřeného, hlučného a celkově ne příliš čistého prostředí, které přispívá k negativním jevům, jako je alkoholismus, kažení morálky či utrácení peněz. Kromě těchto vyhraněných pólů lze však identifikovat i postoj, hodnotící danou problematiku tak trochu s nadhledem. Hospoda je totiž vnímána také jako český kulturní a historický fenomén, je zdůrazňována typičnost a neopakovatelnost jejího lidového prostředí, ať se to týče vzhledu, zařízení, atmosféry nebo jídelníčku, poměrně často je pak vnímána i její funkce podpory kulturního a společenského života.

Je vcelku pochopitelné, že kladně orientovaná hodnocení vyslovují spíše lidé, kteří hospody navštěvují, což jsou ve větší míře muži. Oproti tomu ženy (a obecně lidé, kteří do hospody chodí méně často nebo vůbec) spíše vyslovují hodnocení kritická či alespoň negativně laděná. (Frekvence neutrálních vyjádření, poukazujících zejména na tradiční a kulturní dimenzi, se pak mezi návštěvníky a „ne-návštěvníky“ hospod výrazně neliší.) Nelze však říci, že by každý člověk vnímal pouze jednu z významových dimenzí české hospody, a stavěl se k ní proto jednoznačně pozitivně či jednoznačně kriticky. Realističtější náčrt by byl spíše takový, že lidé pohlížejí na hospodu z mnoha hledisek, přičemž v různých situacích mají sklon preferovat různá z nich. Vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku populace pak výsledky uvedené otázky především mapují ony rozličné dimenze, z nichž je fenomén české hospody nahlížen, a podává tak ucelený obraz, jaký česká hospoda vytváří v představách celku české veřejnosti.

Za zmínku pak v této souvislosti stojí ještě přinejmenším jedna okolnost: výsledky výzkumu mimo jiné velice názorně demonstrují genderový význam české hospody. V souladu s životní zkušeností většiny z nás totiž i výsledky otázek, sledujících aktuální chování, ukazují, že v případě „české hospody“ jde o mužské prostředí: třetina žen v hospodě nikdy nebyla, z mužů pouze 10 %, naopak třetina mužů chodí do hospody průměrně alespoň 1X týdně, zatímco tak činí pouze 5 % žen. Avšak tomu, že nejde o zcela bezproblémově vnímanou skutečnost (či spíše že nejde o fakt nevnímaný, neboť zcela samozřejmý), nasvědčují výslovné poukazy na mužský charakter prostředí, které uvádí nemalý podíl dotázaných (7 %), převážně žen. Jinými slovy lze říci: nejenže je hospoda v současné době doménou mužů objektivně, ale je za takovou i subjektivně považována. Otázku, zda je to spíše kladné nebo záporné zjištění, však ponechme povolanějším z řad výzkumnic a výzkumníků genderových otázek.

2. Funkce hospod
Další dvě specializované sady otázek byly věnovány funkcím, které mohou hospody plnit jak na úrovni celé společnosti, tak i na úrovních sociálních skupin a jednotlivců.

Také výsledky této otázky nasvědčují vysoké variabilitě významů, jaké může hospoda v myslích lidí nabývat. Jak je patrné z tabulky 2, z nabízených možností dotázaní nejčastěji souhlasí s tím, že hospody fungují jednak jako jakési zprostředkovatelny výpomoci všeho druhu, jednak jako místo odreagování se od každodenních starostí. Mezi další tři důležité aspekty českých hospod dále z pohledu lidí patří jejich kulturní a tradiční rozměr, informační potenciál a možnost vytváření zázemí pro setkávání přátel, známých apod. O něco méně často, nicméně stále ještě nadpolovičním podílem dotázaných, je pak hospoda vnímána jako častý organizátor kulturních akcí a jako důležité místo pro vytváření sociálních kontaktů. Více, než polovina dotázaných však také zároveň hospody považuje za jednu z hlavních příčin alkoholismu a přičítá jim vinu na dezintegraci rodinného prostředí. Spíše nesouhlasné postoje jsou naopak zaznamenávány k výrokům o hospodách jakožto výhradním zprostředkovateli zábavy a jakožto platformy pro hovory o politice; konečně souhlasu se nedostává ani spojení hospody s radikálním únikem od reality.

Ještě zajímavější, nežli jednoduchý popis funkcí hospod, je ovšem jejich srovnání se situací před rokem 1989. Z důvodu neexistence relevantních údajů z oné doby sice nelze požadované informace zjistit jiným způsobem, nežli ne zcela objektivním retrospektivním dotazováním, nicméně i to přináší některé zajímavé poznatky.

Tak v první řadě je patrné oslabení některých funkcí, které jsou s hospodským prostředím tradičně spojovány.

Zejména jde o funkce sociální, jakými jsou zprostředkování výpomoci všeho druhu, vytváření prostředí pro setkávání přátel a místa získávání nových sociálních kontaktů.

Výrazně je v současné době oslabena i funkce informační, což ze zřejmých důvodů platí zejména pro politická témata,…

…jakožto i funkce kulturní, která oslabuje jak v podobě organizování kulturních akcí, tak výrazněji v podobě výlučnosti v poskytování jakékoli zábavy.

Dvojznačně viděna je pak funkce psychologická, neboť zřejmě zejména v důsledku změny politického režimu je oslabeno poskytování radikálního úniku z reality, zatímco jemnější funkce odreagování se od reality zůstává na stejné úrovni.

Na stejné úrovni jako před rokem 1989 zůstávají v očích veřejnosti také negativní funkce hospod jakožto důležitého aktéra na poli vytváření závislosti na alkoholu a na poli dezintegrace rodinného prostředí.

Závěrem lze shrnout, že obraz české hospody ve veřejném mínění je sice náležitě pestrý, nicméně má poměrně jasné kontury a zřetelný rám. Aspektů, jejichž pomocí lze prostředí české hospody popisovat a hodnotit, je velké množství, jak ukázala variabilita jednotlivých asociací, které jsou s ním spojené. Na druhou stranu lze však nalézt společné prvky a spojnice v podobě základních charakteristik (jednoduchost, lidovost, typičnost, neuhlazenost, příjemná atmosféra, pivo) i hodnocení (pozitivní, negativní, „nadhledové“), které vytvářejí zřejmou konzistenci daných představ. Konečně lze taktéž na základě výsledků aktuálního výzkumu (jakožto koneckonců i na základě „zdravého rozumu“) definovat základní principy v podobě sociálních, kulturních, informačních a psychologických funkcí, podle nichž jsou tyto představy vytvářeny a strukturovány.

TISKOVÁ ZPRÁVA

Centrum pro výzkum veřejného mínění
Sociologický ústav AV ČR