Pivní horor

A jako správný skaut jsem nechal za zády G-kraj nejzaslíbenější a vyrazil dále. Jako výchozí bod jsem zvolil jihočeskou Deštnou. Kdysi tu čepovali značku regionálního pivovaru Regent. Poté, za velmi plodné éry pivního špiona Františka CH., se zde usadil od roku 1999 Gambrinus. Ano, to naše nejlepší pivo, vyráběné zaručenou původní českou technologií, při jejímž nasazení se srdce všech pivních labužníků mohutně rozbušilo vzrušením a radostí! Do Deštné jsem dorazil pozdě večer. A není divu, že jsem samou nedočkavostí nemohl celou noc spát!

Ráno jsem rychle pojedl a těšil jsem se na vynikající zážitek s G-10 a G-12. Nohy nabuzené svěží červenou barvou G-hospod se opřely do pedálů a oř s novým nábojem se dal do pohybu.

Snad mě pivní bůh chtěl vystrašit, či potrestat za zanedbávání rodiny, když jsem při dlouhých zimních večerech meditoval v zakouřených hospodách nad sklenicemi natrženého piva. Po 300 metrech jsem v šoku provedl čtyři excelentní kotrmelce a přistál pod bílým pivním štítem s jasně zeleným okrajem. Po chvíli tupého zírání se začal zbarvovat do ruda. S nadšením a optimizmem jsem vyskočil abych zjistil, že to byla krev z natrženého obočí. Mírně vykolejen tou ztrátou mého oblíbeného Géčka jsem nakopl oře a vyrazil pryč. Proboha, snad se sem nevrátily ty třeboňské patoky.

Dalších 14 kilometrů proběhlo podstatně lépe. S vyschlými rty jsem dorazil do Kardašovy Řečice. Pln naděje jsem zastavil u místního hostince. Ovšem i zde se mé trápení opakovalo. Na pípě se objevilo logo, pro mě po G jediného dalšího známého pivovaru, Budvaru. A doplňovalo ho opět bílozelené oválné logo s Regentem. A to zde ještě nedávno čepovali G plný vyzrálé chuti!? Po dotazu na ten skvost se hostinský na mě nechápavě podíval a zabručel něco o padlých na hlavu.

Cesta mě dále vedla po hlinité cestě lemované probouzejícími poli a hustými lesy. Po dalších 23 kilometrech jsem dorazil do vsi zvané Roseč. U silnice mě navnadila cedule se šipkou doleva. Stálo na ní: Hostinec U Jitky. Naděje zasvítila a já vyrazil. Už z dálky mě vítal nový bublinkovaný pivní štít. Moje radost neznala mezí. Pln optimizmu jsem doslova vtrhnul do malého a útulného lokálu. „Ách!!!“ zvolal jsem, „Jednu Gábinu!“ V ten moment jsem strnul. Přede mnou na výčepním pultě stála úplně nová chromovaná pípa s malým kulatým logem, ze kterého na mě s šibalským úsměvem koukal mnich. „Proboha,“ zvolal jsem, „co kde se to tu bere!“ Odpověď zněla: „No co, čepujeme kvalitní pivo.“ No to mě podržte. Co může být kvalitnějšího nežli desítka Gambrinus?!

To už začínalo být i na mě trochu moc. Nesedl jsem na oře a nechal se pomalu vézt z kopce dolů. Na návsi se mě ještě snažil klofnout zahraniční Bažant visící nad dalším hostincem. Na nic jsem nečekal a rychle se z této vsi vzdálil. Cestou jsem si vzpomněl na hlavní silnici spojující Jindřichův Hradec s Budějovicemi. Ta byla vždy lemovaná nádhernými rudými štíty. Zde jezdí opravdoví znalci piva. Zde zahladím rány způsobené těmi pivními zuboženci! Do svalů se mi nalila nová energie. Po delší době jsem dorazil na onu hlavní trasu. Po silnici se míhal jeden kamion za druhým. Zachytil jsem pytel za jedním náklaďákem a ďábelskou rychlostí uháněl za ním. A už se blíži ves. A nová hospoda. A další naděje na rudé zítřky. Do hospody jsem vešel normálně. Z hospody mě málem vynášeli. Z pípy, co zní před několika měsíci vytékal Gambrinus s vynikajícím řízem, hostinský čepoval jeden půllitr za druhým. A na nich bylo logo se Samsonem. Jak je možné, že ten pivovar už nezkrachoval! Při opuštění lokálu jsem ještě zaslechl volání štamgastů: „Další zoufalec co nezná poctivé pivo!“

Naděje umírá poslední. To mě hnalo vpřed do další obce. V hostinci v Horním Žďáru jsem ovšem dostal poslední facku. Zase Regent. A jeho novinka v podobě jedenáctky. Jak tohle někdo může pít. Co se to děje? Jakoby by se snad všichni zbláznili. Rozrušením ztrácím kontrolu nad řízením, zapadám do příkopu plného bláta … lapám po dechu...

...a zpocený se probouzím ve své posteli. Ještě ne zcela ve své kůži vyjdu ven zdomu a zapadnu do první hospody po cestě. Ohromně se mi ulevilo! Naštěstí je všechno v pořádku, ve všech hospodách v širokém okolí má pivo VYVÁŽENOU CHUŤ, PERFEKTNÍ ŘÍZ a tak dál.