České pivovarství a sladařství v roce 2004 – fakta a čísla

V roce 2004 se u nás pivo vařilo 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech.

Dále je u nás 30 restauračních minipivovarů, ze kterých je nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499 - všechny ostatní vznikaly po roce 1991; dva jsou ve výstavbě.

Celkový výstav pivovarů v České republice v roce 2004 činil 18 753 268 hl piva, což bylo o 205 000 hl více než v roce 2003 (nárůst o 1,11 %). Za posledních 10 let to byl druhý nejvyšší výstav.

Produkce pro tuzemsko dosáhla objemu 16 115 041 hl, o 303 000 hl méně než v roce 2003 – pokles o 1,75 %.

Nejvyšší produkce již tradičně dosáhla pivovarská skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary v Plzni vyrábějící značky Pilsner Urquell a Gambrinus, dále pivovar ve Velkých Popovicích a Radegast v Nošovicích, a činila 8 447 957 hl. Za ní skončily Pivovary Staropramen s výstavem 2 946 614 hl (pivovary Braník, Staropramen a Ostravar) a na třetím místě byl pivovar Budějovický Budvar, který vyrobil 1 112 360 hl.

Na čtvrtém místě bylo PMS Přerov s pivovary Holba v Hanušovicích a Litovli a Zubr v Přerově, celkem s výstavem 956 276 hl, dále nápojářská skupina DRINKS UNION s produkcí 935 887 hl v pivovarech Zlatopramen Krásné Březno a Louny, Březňák Velké Březno a Kutná Hora a na šestém místě podle výstavu piva skončilo Starobrno s pivovary Starobrno a Hostan ve Znojmě s 831 243 hl.

Nejvíce piva se stáčí do sudů, a to 47 %, dále 46 % do lahví a stále oblíbenější jsou plechovky s téměř 50% nárůstem oproti roku 2003 a podílem téměř 4 %.

Nejvíce se vyprodukovalo výčepního piva, a to 11,495 milionů hl, což je 61,3 %, dále ležáků – 6,456 milionů hl s 34,4% podílem. Nejrychleji rostoucí, byť prozatím málo významný segment je nealkoholické pivo, jehož výstav neustále roste a dosáhl v roce 2004 objemu 202 tisíc hl, což je už více než 1 %.

Celkem se v loňském roce vyvezlo 2 638 227 hl, nejvyšší výstav v dosavadní historii českého pivovarství, zatímco v roce 2003 to bylo 2 129 848 hl, tj. o 23,8 % více; ještě v roce 2000 se vyvezlo jen 1 589 478 hl.

Za posledních 5 let činí nárůst exportu piva 66 %.

V loňském roce export tvořil 14 % celkové produkce našich pivovarů, zatímco např. v roce 2001 to bylo pouhých 10,4 %.

Tři největší vývozci jsou stabilní: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Budějovický Budvar; jejich podíl na celkovém exportu však poklesl z 83 % v roce 2002 na 69 % v loňském roce.

Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Lobkowiczký pivovar s téměř 76 %, dále je to Budějovický Budvar – téměř 46 % a dále pivovary Nová Paka (32 % své produkce vyvezl) a pivovar v Jihlavě (exportuje 31 % výstavu).

SLADAŘSTVÍ

V roce 2004 bylo u nás 36 činných sladoven, podobně jako v roce 2003; z nich je pivovarských sladoven 17 a obchodních sladoven 19.

Sladovny u nás vyrobily celkem 511 033 t sladu, což je nejvíce v dosavadní historii; ve srovnání s rokem 2003 je to o 5,6 % neboli o 27 340 t více.

Nejvíce sladu vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje a Českomoravské sladovny.

Z jednotlivých sladoven nejvíce vyrobila sladovna Nymburk ze skupiny Sladovny Soufflet ČR, dále pivovarská sladovna Plzeňského Prazdroje, třetí je sladovna Malterie Soufflet Kroměříž, která je rovněž součástí skupiny Sladovny Soufflet ČR.

V roce 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 sladoven s průměrnou výrobou 1 051 t sladu na jednu sladovnu.

V roce 2004 byl počet činných sladoven 36 s průměrnou výrobou 14 195 t sladu na jednu sladovnu.

Přes 98 % sladu vyrobeného u nás je český slad, dále vyrábíme karamelový a barevný slad (kolem 1,3 % celkové výroby), mnichovský slad (necelého půl %) a zbytek tvoří pšeničný a ostatní slady.

Vyvezlo se 273 443 t sladu, což je nejvíce v celé historii českého sladařství a je to o více než 28 % ve srovnání s rokem 2003, kdy export dosáhl výše téměř 213 324 t

Hlavním exportním druhem je český slad., který tvoří téměř 99 % exportu, dále se vyváží karamelový a barevný slad a v malé míře mnichovský slad.

Největší objemy vývozu směřovaly do Polska. (107 448 t – 39 % celkového exportu), dále do Ruska, Rakouska a SRN.

Významné objemy se exportovaly mj. do Moldávie, Maďarska, na Kubu, do Jugoslávie, Slovinska a dalších zemí.

Český slad putuje mj. i do vzdálených zemí a do zámoří, jako např. do Kazachstánu, Vietnamu, Angoly, Japonska a Uzbekistánu; celkem do více než 20 zemí.

Zatímco v roce 2001 činil podíl vývozu na celkové výrobě 32,8 %, v loňském roce to bylo již 53,5 %.

Celkem 14 sladoven v ČR exportovalo svou produkci.