Ohlédnutí za rokem 2004

Koncem roku člověk málem nabyl dojmu, že se blíží konec starých dobrých časů. Alespoň podle toho, jaká se spustila diskuse ohledně úpadku českého pivovarnictví iniciovaná návštěvou anglické organizace Camra (čti Campaign for real ale;se základnou čítající přes 70 tisíc členů se jedná o největší konzumentskou organizaci na světě zaměřenou na pivo),.

Záleží však na úhlu pohledu. Podle mého názoru se dá loňský rok považovat za jedno z nejvydařenějších období za mnoho posledních let. Potvrzují to mnohé indicie a fakta, která vrhají na naše pivovarnictví úplně jiné světlo. Je pravda, že běžný konzument, zvyklý na svých několik „G“ při sledování své „G“ fotbalové ligy tyto skutečnosti nejspíš ani nezaznamenal, ale na druhou stranu, ona ani nejsou určena jemu.

Jedno z hlavních a nepopiratelných plus právě skončeného roku spatřuji v počtu pivovarů. Loni opětžádný pivovar nebyl uzavřen, naopak se rozrostl počet těch restauračních. Většina jmen je nejspíš široké pivařské veřejnosti neznámá (Richter Pub v Praze, Kopřivnice, Lipník n. Bečvou, Hukvaldy-Dolní Sklenov, Velké Meziříčí, U Richarda v Brně-Žebětíně, Frýdek-Místek, Zašová...), ale jsou to právě tyto brewpuby, které šíří myšlenku „jiného“, mnohdy chuťově velmi odvážného piva. A počet těch nových, kterých je na deset, je velkým příslibem do budoucna.

Dalším nepopiratelným faktem je rozšíření brandových řetězců restaurací velkých pivovarů. Na Potrefené husy Pivovarů Staropramen jsme si už zvykli, tak si jen připomeňme, že jejich počet v České republice dosáhl kulaté desítky. Firma Drinks Union, která vloni překročila výstav piva 900 tisíc hektolitrů (pivovary Zlatopramen, Velké Březno, Louny a Kutná Hora), otevřela vloni řetězce hned dva: Švihadlo (sportovně laděný typ) a Zlatou kovadlinu. Budvar sice nové řetězce neotvíral, za to ale přebrandoval již na tisíc svých hospod. S novými sklenicemi velkých pivovarů, novými restauracemi a celkovým přístupem pivovarů k samotnému pivaři to vypadá, že termín „pivní kultura“ konečně i u nás dojde svému významu.

Dalším významným faktorem popisujícím stav našeho pivního trhu je velký počet pivních značek. A nutno dodat, že vloni nezahálely jak ty velké, tak ani malé pivovary. Na stejnou cílovou skupinu barové mládeže útočil jak Staropramen se svým pivem „o106“, tak i Prazdroj se svým ovocně laděným Friscem na sladové bázi. Je to opravdu velkým překvapením zejména v případě Prazdroje, který, ač navaří na polovinu všeho u nás spotřebovaného piva , nemá jediný speciál,. Také Budvar nezůstal pozadu, když po dlouhých pěti desetiletích přišel na trh s tmavou verzí svého ležáku. A s čím se vytasili ti menší? Hostan ze Znojma uvedl na trh Zámecké pivo(13°), spousta pivovarů uvařila ať už velikonoční nebo vánoční speciál, pivovary Holba(Hanušovice) a Vyškov připravily výroční piva k oslavám svých jubileí. Ta pravá „pecka“ ale přišla z jižních Čech. V netradičním čase, uprostřed léta, se pivovar Platan z Protivína vytasil přímo s alkoholovou bombou – novou Knížecí 21°. Stupňovitostí se sice toto pivo dělí o druhé místo s pivem 21° Rytířská z náchodského Primátora, ale svým obsahem alkoholu 10,5 procenta je vítězem hitparády nejsilnějších českých piv.

Významný svým dopadem, i když v porovnání s hektolitry velké 5 jako titěrným, se může jevit fakt, že se nejen podařilo zachránit spoustu malých místních pivovarů (Podkováň, Malý Rohozec, Herold z Březnice…), ale že se též mnohým pivovarům této „ligy statečných“ povedlo zvýšit výstav svého piva. Jmenujme například pivovar Opat z Broumova (z 12 na 19 tisíc hektolitrů), Malý Rohozec (z 10 na 33 tisíc hl), Svijany pokračující v expanzi (ze40 tisíc před 5ti lety na současných 170 tisíc hl) a daří se také mediálně nejtiššímu pivovaru na severu Čech, pivovaru Konrad firmy Hols.

Indicií, které popisují stav daného sektoru průmyslu je spousta. Nejsou to jen čísla,je to i celková nálada v oboru. Ta se sice přiostřila zmiňovanou tiskovou konferencí organizace Camra a cílenou kampaní Budvaru (Desatero, dost vymakaná flashová hra – vše na www.budvar.tv). Ale na druhou stranu zde ještě nebyla takováto bouřlivá diskuse. A bouře, jak je známo, čistí vzduch. Jen aby se pak ale blesky neobrátily proti svému původci.

Ve shrnutí by neměla chybět ani zmínka o naší roční průměrné spotřebě. Ta se už několik let stabilně drží na podobné úrovni, loni to bylo 162 litrů na hlavu, včetně nemluvňat. Toto číslo nás stále drží na prvním místě i před takovými pivovarnickými velmocemi, jako je Německo, Británie a další.

Na závěr nězbývá, než zopakovat, že loňský rok považuji, alespoň co se piva týče, za úspěšný. A nejvýznamnější události uplynulého roku? Zvýšený vývoz piva do ciziny, otevření mnoha malých restauračních pivovarů, uvedení 21 z Protivína na trh a znovuzprovoznění pivovaru Bakalář v Rakovníku po dlouhých sedmi letech. A samozřejmě i diskuse, kterou zde vyvolala Camra. Doufejme, že dopadne na úrodnou půdu.