Vánoční přání

Z uzavřených oken své oblíbené čili domovské hospůdky smutně pozoruji plácek, na němž byly v letních měsících ukotveny dřevěné stoly a lavice, kde jsem s žíznivou nedočkavostí čekal na orosené půllitrové vysvobození. Nyní je venku adventní prosincová tma a mě na teplé dny zbyly pouze vzpomínky. Upíjím v přetopeném prokouřeném interiéru svou hlineckou dvanáctku a hledíc do nevlídného večera konce kalendářního roku, přemýšlím o tom, jaké pivo zvolit ke slavnostnímu štědrovečernímu hodování a jakou „bečku“ sežene kamarád na silvestrovskou noc. Na výčepním pultu se leskne miniaturní vánoční stromeček, připomínající i těm samotných, opuštěným, pro něž je hostinec jediným útočištěm, únikem ze samoty, že za dveřmi jsou nekrásnější svátky roku. Objemná taška skrytá pod stolem obsahuje spoustu polotovarů a rozličných ingrediencí nezbytných k přípravě tradičních vánočních pokrmů. Cizí žena vedle u stolu, tajemně se tvářící jako Uma Thurman ve filmech Quentina Tarantina, překotně cosi „smskově“ mačká na klávesnici mobilního telefonu. Pravděpodobně vánoční přání.

S trochou nadsázky se stala v posledních letech pro mne prvním znamením blížícího se konce roku existence vánočního piva v prodejnách Ikea. Jde o švédský tmavý nasládlý ležák Spendrups Julbrygd (alk.: 5,3 %). Koupíte ho v 0,5-litrové plechovce. Zajímavostí je i tzv. dětské vánoční pivo. Což je tmavý sladový nealkoholický nápoj v PET lahvi. Samozřejmě, že i čeští výrobci chmelového moku na vánoce myslí. Minivýrobci připravují na konec roku opravdové pivní speciály. Ochutnáte je v Hodoníně, Vsetíně, Prostějově, Harrachově, pražském Pivovarském domě, Kácově. Ani mnohé větší pivovary na vánoční svátky nezapomněly. Někteří svým spotřebitelům již tradičně uvaří sezónní speciální ležák. Tady připomenu pelhřimovského světlého Poutníka Speciál, trutnovskou čtrnáctku, vyškovského Generála, uherskobrodský polotmavý speciál, atd.. Jiné pivovary ozvláštní etikety svých produktů vánočními či novoročním motivem. V této souvislosti mě napadají pivovary českokrumlovský, náchodský, pardubický... Já osobně, a možná že se takováto nátura najde i mezi vámi, se každým rokem vždy na vánoční speciály a etikety těším.

Bývá zvykem a většina sdělovacích prostředků se této tradice dost stereotypně drží, že koncem prosince přichází doba bilancování uplynulého roku. Snad je to i správné. Činí tak jistě většina pivovarů, činí tak pivaři, činí tak „pivovarská chasa“, činí tak abstinenti, činí tak každý z nás. Myslíme na své činy a kroky v uplynulých dvanácti měsících, hodnotíme svůj osobní i profesní život. Někdo v kruhu své rodiny třeba uprostřed vánočního hodování či v počátcích silvestrovské noci, někdo s kapkou exhibicionismu prostřednictvím médií, někdo jen ve své duši při cestě z půlnoční mše. Je to věc každého z nás. Pro mě byl rok 2004 vcelku nepříznivý, neboť jsem v čase dušičkovém ztratil navždy blízkého člověka. Jak zpíval Karel Kryl ve své vánoční písni:“ ….a jedna židle u stolu přebývá………“. Nicméně, asi jako každý z nás, možná s velkou dávkou naivity hledím do roku 2005 s optimismem.

A jakpak na tom v roce 2004 bylo naše pivovarnictví ? Pokud mě paměť neklame, nezmizel z mapy České republiky žádný pivovarský podnik. Ba právě naopak. Přibylo několik minipivovarů. Z tzv. „moravskoslezské vlny“ bych připomněl Hukvaldské pivo z Dolního Sklenova, kopřivnický Vulkán, minipivovar v Lipníku nad Bečvou či doposud trochou tajemna obestřené minipivovary v Zašové s pivem Bonver či ve Frýdku-Místku s Arthurem. Na Vysočině se vaří pivo Harrach ve Velkém Meziříčí, pivo Richard zase ochutnáte v novém minipivovárku v Brně, slibně se vyvíjí i situace v Dobrušce. Je jasné, že noví minivýrobci se snaží neutopit v kalných a zrádných vodách českého pivního trhu. Držme jim palce ! Bohužel trendem, který pokračoval i v roce 2004, je pokles tržního podílu malých regionálních pivovarů ve prospěch velkovýrobců. Vyčteme to z čísel, ze statistik, cítíme to kolem sebe. Mnozí z „malých“ mají ekonomické problémy.

Další změnou v pivovarnictví, jako bezesporu celé naší společnosti, byl vstup do Evropské unie. Zanikly mnohé exportní bariéry a pro velké i menší výrobce se otevřela snazší možnost vývozu piva do zahraničí. Export tak, jak se zdá, má naději úspěšně nahradit stagnující domácí spotřebu.

Ale zanecháme již strohého ekonomického bilancování a vraťme se k poetice adventu a vánoc. Českým pivařům a nejen jim bych přál, aby v očekávaném roce neztratili nic Blízkého. V tom nejširším slova smyslu. Aby prožili vánoční svátky uprostřed těch, jež mají rádi a samozřejmě se svým oblíbeným mokem. Českému pivu bych popřál, aby rovněž nic neztratilo, aby neztratilo nic z toho, co ho českým pivem dělá. Přeji Vám všem krásné Vánoce a mnoho štěstí v roce 2005 !