Otevřený dopis panu Ing. Janu Veselému, předsedovi ČSPS

Do stávající diskuse o stavu českého pivovarnictví se rozhodlo vstoupit i několik milovníků piva a požádat o stanovisko k několika otázkám osobu nejpovolanější. K jejich žádosti se můžete připojit i Vy odesláním uvedeného dopisu na adresu jan.vesely@pilsner.sabmiller.com.

Vážený pane předsedo !

Se zájmem jsme sledovali vystoupení zástupců CAMRA i Vaši okamžitou reakci. V mnohém Vám musíme dát za pravdu :

1. Kvalita českého piva z hlediska stability a trvanlivosti se v posledních 15 letech nepopiratelně zlepšila.

2. O nejzávažnějších změnách v technologii rozhodli čeští sládci a manažeři ještě před prodejem pivovarů zahraničním vlastníkům. O tom nelze pochybovat zejména v případě největší pivovarnické skupiny, kterou ve Svazu pivovarů a sladoven zastupujete.

3. Zřejmě zůstaly i zachovány základní analytické ukazatele a není žádný důvod Vám nevěřit. Jistě jako odborník víte, o čem hovoříte.

Přesto považujeme za potřebné doplnit Vaši reakci dalšími údaji a zkušenostmi z druhé strany, tj. zkušenostmi odběratelů a spotřebitelů piva.

a) Kvalita piva je přece kromě trvanlivosti a analytických ukazatelů dána jeho dalšími užitnými vlastnostmi, především příjemnou vůní a chutí. Za obzvláště důležitý znak „nekvality“ je možno považovat úkaz, kdy po vypití již jediného půllitru se dostaví u mnoha zákazníků pivnice mohutné říhání, které někteří charakterizují jako „na zvracení“.

b) V Prazdroji došlo ke dvěma zásadním změnám, a to zkrácení doby zrání (spojené se zvýšením teploty hlavního kvašení na 12°C) a převedení výroby do CKT. Tím přestaly být unikátní plzeňské sklepy k výrobě využívány. Pro zajímavost lze uvést, že právě vliv dlouhodobého zrání v těchto sklepích považoval známý český léčitel P. František Ferda (sám za totality zaměstnanec Prazdroje) za hlavní příčinu léčivých účinků tehdy zcela jednoznačně nejslavnějších českého ležáku. (Nabízí se otázka, proč alespoň část piva nevyužívá tyto možnosti a není pak řezána s pivem z CKT?)

c) Daleko drastičtější změny však bylo možno sledovat u „nejprodávanějšího piva“ Gambrinusu. Zde bylo možno pozorovat úpadek kvality již od roku 1993 a stížnosti hostinských byly odbývány s tím, že lidé vypijí všechno, když bude pivo dost studené.(Jsou všichni naši pivaři idioti?) Také od té doby je možno pozorovat, že právě tato značka je často podávána přechlazená. Právě nadměrné říhání zákazníků po pivu této značky vzbuzuje podezření, že je pivo dosycováno oxidem uhličitým namísto dostatečného zrání. Toto podezření ještě podporuje zkušenost, že se tento výrobek jinak „chová“ při čepování. Oxid uhličitý jakoby v pivu „nedržel“ a uniká velmi rychle v podobě velkých bublin (jako u limonád).Větší prohřešek proti pivovarskému řemeslu než volnou nasycenost si přitom snad ani nelze představit.

Jako dlouholetý předseda Svazu máte možnost se vyjadřovat ke všem legislativním změnám a Svaz je zajisté schopen najít i cesty k prosazení změn těch předpisů, které pivovarníci potřebují. Z poslední doby lze považovat za velmi zarážející souhlas Svazu s minimalistickými požadavky na pivo, které by mohlo nést označení zeměpisného původu. Podle zpráv z tisku v nich totiž zejména chybí požadavek alespoň minimální technologické poctivosti (minimální doba zrání, nepřípustnost dosycování či dobarvování atd.)

Na závěr nám dovolte Vás požádat o odpověď na několik otázek, o kterých se domníváme, že zajímají mnoho milovníků českého piva.

1. Jak je možné, že naše normy vůbec nepředepisují pro označení LEŽÁK žádnou minimální dobu zrání ? Co uděláte pro to, aby se tomu slovu vrátil jeho význam ?

2. Považujete požadavky uvedené v žádosti o zeměpisné označení „České pivo“ za dostatečné k tomu, aby žádný výrobek splňující tato kriteria nedělal českému pivovarnictví v zahraničí ostudu ?

3. Jak je zabráněno tomu, aby některý z výrobců takto neoznačil pivo, které vůbec nezrálo a bylo dosyceno CO₂? A jak je před tímto podvodným způsobem výroby chráněn český zákazník ?

4. Současné předpisy pouze doporučují teplotu podávání čepovaného piva. Nebylo by žádoucí chránit spotřebitele před podchlazováním žaludku a stanovit závazně alespoň minimální teplotu 6°C ?

Domníváme se, že o situaci v českém pivovarnictví je třeba vážně diskutovat a neurážet se při každém kritickém hlasu. Současně je třeba si přiznat, že potřebná diskuse by se bez hlasu z ciziny asi nerozvinula. I nad tím je třeba se zamyslet.

S pozdravem a přáním dobré budoucnosti českému pivu

Vaši (dle abecedy)

RNDr.Jan BROUSEK, PhD. vysokoškolský pedagog-matematik Plzeň brousek@kma.zcu.cz

Ing Richard CHODORA technik Vrčeň chodyr@quick.cz

Ing.Petr KOHOUT podnikatel Plzeň pkohout@vikoplzen.cz

Ing. Martin MALÝ technik Klatovy maly@spklatovy.cz

Ing.Petr PAVLAS hostinský Klatovy pivnistudio.makt@quick.cz

Petr SITAŘ technik Praha petr.sitar@iol.cz

Jan VALEŠ novinář Klatovy tydenikkt@quick.cz

Radim VÁŇA student Plzeň rvana@post.cz