Černá hvězda

Už to tak vypadá, že psát o českých malých pivovarech znamená věřit pohádkám se šťastným koncem. I když se zde neobjevují draci, kteří by svými plameny ničili zastaralé vybavení povětšinou malinkatých, mimo hlavní cesty stojících pivovárků. Ale on takový business plán postavený na nereálných základech dokáže mnohdy napáchat větší škody.

Pivovar Herold můžete najít ve středočeské Březnici. V těsné blízkosti pivovaru se nachází krásně restaurovaný a veřejnosti přístupný státní zámek, který vznikl přestavbami původního hradu.

První konkrétní doložitelná zmínka o existenci panského, později zámeckého pivovaru Herold v Březnici je z roku 1506, kdy koupil zdejší panství spolu s pivovarem nejvyšší písař zemský Zdeněk Malovec z Chýnova. Pivovar se sladovnou byly již tehdy součástí panského dvora při zámku a je jisté, i když písemně nedoložitelné, že pivovar je starší. V roce 1548 získal zdejší panství a tedy i pivovar řezenský hejtman a místokancléř Německé říše Jiřík z Lokšan. V roce 1728 přichází do Březnice další významný šlechtický rod Krakovských z Kolowrat, kteří odpovědnost za provoz pivovaru přenesli prostřednictvím pronájmů na sládky a nájemce. V roce 1872 získala panství spolu s pivovarem uherská šlechtická rodina Pálffyů z Erdodu. Jejich zásluhou byl pivovar přestavěn a především rozšířen. Vedle historické budovy původního pivovaru byly postaveny chladné provozy a koncem 19. století již již pivovar vystavoval přes 10 000,00 hl ročně a neměl v okolí konkurenci.

V roce 1945 se pivovar stal majetkem Československého státu. Prudký rozvoj těžby uranové rudy na Příbramsku po roce 1960 znamenal pro březnický pivovar historicky největší nárůst výroby piva. Rozvoj výroby piva v Březnici kulminoval kolem roku 1964, výstav tehdy dosahoval 26 000,00 hl piva. Potom se ale postupně výroba piva v Březnici tlumila a pivovar byl určen ke zrušení. K tomu naštěstí nedošlo, neboť v 80. letech začal spravovat březnický pivovar Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který pivovar zrekonstruoval a obnovil produkci tradičního březnického piva.

V roce 1999 přechází pivovar do soukromých rukou, výroba pomalu, ale jistě klesá (z necelých 23 tisíc hektolitrů ročně až pod 10 tisíc), sušená mladina (laicky a ošklivě řečeno pivo v prášku) se přestává vyrábět, nastávají krušné časy. Pivovar sice v roce 2002 začal na zakázku sítě hypermarketů Tesco vyrábět stejnojmenné světlé výčepní pivo, vrátila se výroba svrchně kvašeného pšeničného piva, nově se objevila i výroba čtrnáctistupňového speciálu, ale celková situace působila neutěšeně a na veřejnost probleskovaly zprávy o brzkém ukončení výroby. Ale správná pohádka má mít šťastný konec .Ten u Herolda sice ještě není definitivní, ale s příchodem nového dolarového investora to vypadá minimálně na lepší zítřky.

A kdo na tom nejvíce získá? No přece český pivař. Michael Jackson nám nedávno jen potvrdil, co si my ve Světu piva už dávno myslíme. Totiž že 13° tmavé pivo Herold je pivo světových kvalit, které se vymyká představě zarputilého konzervativního konzumenta o českém typu černého piva.

Doufejme, že budoucnost tohoto malého pivovárku bude lepší. Doufejme v to kvůli nám všem. To černé pivo za to rozhodně stojí.