Vliv umírněného požívání piva na lidské zdraví

Tisková informace

MUDr. Simon Jirát

O chronickém nadužívání alkoholu, jež je spojeno se závažnými medicínskými i společenskými dopady, bylo napsáno v odborné i laické literatuře již opravdu mnoho. Naopak o příznivém vlivu umírněné konzumace alkoholu – v našem prostředí nejčastěji piva – se dozvídáme jen poskrovnu. Teprve v posledních letech se tomuto tématu začala věnovat zvýšená pozornost a poté, co byla provedena řada seriózních vědeckých studií, začíná být i široká veřejnost informována o pozitivních stránkách konzumace těchto nápojů.

Na úvod použiji výrok znalce alkoholu Marka Kellera, plně vystihující složitost této problematiky: „Alkohol má mnoho tváří. Je to nejen potravina, tekutina a posilující nápoj, ale také prostředek čistící a bolest tlumící, prostředek povzbuzující a uklidňující, konečně i látka, která navozuje pohodu, ale která může také omamovat a vyvolávat závislost.“

Jako lékař se zaměřím na zdravotní aspekty umírněného požívání piva. Pivo jako jeden z nejstarších nápojů světa má celou řadu příznivých účinků na lidské zdraví, jež jsou dány komplexním působením jeho jednotlivých složek. Kromě toho pivo představuje velmi vhodný rehydratační, izotonický a iontově vyvážený nápoj s nízkým obsahem alkoholu a řadou vitaminů. Výhodný je i z hlediska dietetického.

Blahodárné účinky umírněného požívání piva (tj. 0,5–1 l piva denně u mužů, žen 0,3–0,6 l) jsou následující:

- pivo má ochranný vliv na vznik a progresi aterosklerózy. Následkem toho se snižuje výskyt ischemické choroby srdeční a úmrtnost na akutní infarkt myokardu a cévní mozkové příhody. Např. podle studie Bobáka a spoluautorů muži konzumující 4,9 l piva týdně mají asi 3x nižší riziko infarktu myokardu, u žen požívajících 0,5–4 l piva týdně je toto riziko dokonce asi 5x nižší,

- mírná konzumace piva vede k poklesu krevního tlaku v důsledku rozšíření cév a změn vodního a minerálového hospodářství,

- po požití piva se snižuje hladina krevního cukru, což společně s lepším využitím inzulinu příznivě ovlivňuje metabolizmus cukrů a tuků,

- pivo neobsahuje cholesterol ani jiné tuky, a ač to zní málo uvěřitelně, je kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko či kolové nápoje. Současně se zásahem do metabolizmu tuků snižuje podíl tělesného tuku u člověka,

- pivo je ideální přírodní prostředek proti stresu, odstraňuje napětí, podporuje družnost a porozumění (souhrn posledních tří faktorů opět působí příznivě na kardiovaskulární systém),

- pivo se s úspěchem požívá k povzbuzení chuti a celkové podpoře trávicího procesu, je vhodné zejména u některých funkčních onemocnění zažívacího traktu,

- svými vlastnostmi – močopudností a zvýšeným vylučováním žluče – působí proti vzniku žlučových a močových kamenů,

- antioxidační účinky některých látek mohou bránit rozvoji rakovinotvorného bujení,

- dostatečné množství a vhodný poměr minerálů a vitaminů zpomaluje proces osteoporózy (řídnutí kostí),

- díky dokonalé, téměř dekontaminační technologii obsahuje výsledný produkt podstatně méně škodlivých látek než použité suroviny.

Podstatou příznivého účinku piva na lidský organizmus je vyváženost a komplexní vliv látek v pivu obsažených.V prvé řadě alkohol. Na základě analýzy řady studií provedených na obrovských souborech jednotlivců lze doložit jeho výrazný antisklerotický účinek. Jeho podstatou je zvýšení hladiny „hodného“ HDL cholesterolu, který působí příznivě tím, že váže přebytek cholesterolu v těle a vrací jej do jater, kde je odbouráván. Nepříznivá LDL složka cholesterolu, jež se ukládá v cévách a je příčinou sklerotického zužování tepen, se nezvyšuje, či dokonce mírně klesá. Alkohol navíc vlivem na krevní destičky snižuje krevní srážlivost, a tím brání vzniku krevních sraženin v tepnách a tedy i vzniku závažných zdravotních komplikací. Alkohol zvyšuje prokrvení mozku a rozšiřuje věnčité tepny, v nižších dávkách snižuje krevní tlak svým močopudným účinkem a vhodnou korekcí poměru sodíku a draslíku v krvi a moči.

Cukry přítomné v pivu jsou rychle a snadno zužitkovatelné a představují lehce dostupný zdroj energie.

Dále bílkoviny. Většina piv (filtrovaných a pasterizovaných) je relativně chudá na proteiny. Je ale velmi důležité, že obsahují všechny nezbytné tzv. esenciální aminokyseliny nutné k tvorbě bílkovin v těle. Pivo tedy představuje vhodný doplněk výživy při nízkobílkovinné dietě.

Pivo dále obsahuje velké množství důležitých minerálních a stopových látek (zvláště draslík a hořčík) nezbytných ke správné funkci všech orgánů v těle. Hojně jsou v něm také zastoupeny vitaminy (zvláště řady B), ale i ostatní, zejména ve vodě rozpustné vitaminy působící jako koenzymy řady metabolických pochodů.

Obsah rostlinných polyfenolů je v pivu rovněž značně vysoký. Jako antioxidační látky (tzv. zametači volných radikálů) se velmi příznivě uplatňují ve zpomalování rozvoje aterosklerózy. Stejným mechanizmem působí proti vzniku rakoviny.

Flavonoidy zase brzdí funkci krevních destiček, a tím umožňují protisrážlivý vliv samotného alkoholu. Oxid uhličitý zvyšuje prokrvení ústní sliznice a tvorbu slin a žaludečních šťáv, podporuje vylučování odpadních látek ledvinami. Chmel je uklidňující a chuť k jídlu podporující, mírně hořký prostředek, jenž stimuluje uvolňování trávicích šťáv. V neposlední řadě je to kvalitní voda, kterou pivo obsahuje z 92 %. Dostatečný přísun tekutin v pivě umožňuje udržovat fyziologický pitný režim bránící dehydrataci organizmu, která je spojená se "zahuštěním" krve a následnými poruchami prokrvení orgánů. Nutno připomenout, že v pivě je přítomna nezávadná převařená voda, často z kvalitních studničních zdrojů.

Ve světle výše uvedeného lze bez obav shrnout zmíněná fakta do následujícího dovětku: Umírněný piják (0,5–1 l piva denně, resp. 20–40 g alkoholu) je se svým zdravotním stavem podstatně spokojenější než abstinent nebo silný piják, kteří navíc často vedou osamělý a nenaplněný život. Milovníci piva jsou pozitivněji naladěni a mají prokazatelně nižší riziko vzniku srdečních a cévních komplikací.

Závěrem připojím slova skutečného odborníka, prof. Piendla z Institutu pivovarnických technologií z Mnichova: „Jedno pivo je lepší než žádné pivo. Dvě piva jsou lepší než jedno. Čtyři piva však nejsou dvakrát tak prospěšná jako piva dvě.“

O autorovi: Simon Jirát se narodil před 34 lety, v září 1994 po ukončení studia na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy nastoupil jako lékař na II. interní kliniku VFN a 1. LF UK. Na této klinice, která se mezitím profilovala jako kardiovaskulární centrum, pracuje do dnešních dnů.

V květnu 1997 složil kvalifikační atestaci z vnitřního lékařství 1. stupně, v červnu loňského roku následně i specializační atestaci v oboru kardiologie.

Od roku 1995 se zabývá problematikou cévních chorob v celém spektru diagnostických a terapeutických postupů, v průběhu následujících let se se skupinou obdobně zaměřených lékařů angiologického oddělení kliniky vypracovali na přední pracoviště akreditované v problematice cévních onemocnění. Pravidelně přednáší na domácích i zahraničních lékařských setkáních a publikuje v řadě odborných časopisů. Od října 1998 do srpna 1999 pobýval jako stipendista Německého akademického institutu ve významném evropském cévním centru – Aggertlaklinik u Kolína nad Rýnem.

Je spoluzakladatelem a jedním ze tří prezidentů výběrového lékařského klubu milovníků a znalců piva – Old Beer Clubu, jenž existuje již téměř sedm let. Současně je zákládajícím členem společnosti PREMIUM CLUB zaměřené na podporu image českého piva. S ostatními kolegy se opakovaně prezentoval v rámci mediální kampaně na podporu kultivovaného a umírněného požívání alkoholických nápojů se zvláštním zaměřením na pivo – tradiční mok českého prostředí.

MUDr. Simon Jirát je ženatý a má jedenáctiletou dceru Terezu.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.