Janáček - značka pohody

Nenápadný, dalo by se napsat i poněkud zapadlý pivovar z malého slováckého města, „kdesi“ na pomezí Moravy a Slovenska, zaznamenal v poslední době hned několik významných úspěchů na nejrůznějších degustačních soutěžích (naposledy vítěz vysoce prestižní soutěže „České pivo roku 2004“ v kategorii světlé výčepní). Proto jsem se rozhodl, že se sám na vlastní pěst přesvědčím o pověsti, která toto pivo provází a začal se po něm pídit.

Náhoda, možná osud tomu chtěl, že to netrvalo příliš dlouho. Jednoho nedělního odpoledne jsem se s rodinkou vydal na procházku do Mariánského údolí (brněnská městská část Líšeň), jež je vhodným výchozím bodem pro pěší turistiku, cyklistiku a v neposlední řadě slouží i k projížďkám na koních. Zkrátka jakási oáza klidu a zeleně pro dospělé obyvatele velkoměsta a pro děti zábavní areál. Samozřejmě, že k jisté formě oddechu a relaxu zde slouží celá řada restaurací, hospůdek, všelijakých stánků a bufíků, kde se dá pivně občerstvit. V drtivé většině z nich sice „pevně vládne“ domácí pivovar Starobrno, avšak jsou i výjimky. Jednou takovou je restaurace Kadlcův mlýn, kde pivní taktovku pevně a jistě drží právě uherskobrodský Janáček.

Pivní nabídka této restaurace, kde venku nechybí opravdické funkční mlýnské kolo s náhonem, je tvořena degustačně velmi úspěšným brodským pivem. Tím je nosný produkt pivovaru a zároveň vítěz výše zmíněné prestižní soutěže ve své kategorii, Janáček Patriot (za 15,- Kč). Ti, kteří chtějí být „světovými“ a ze zahraničních dovolených neznají chuť globálního nizozemského lageru Amstel, pak mají možnost ho zde za 20,- Kč vyzkoušet a udělat si vlastní úsudek o něčem, čemu se v českých podmínkách říká eurobeer (zde je nutno ovšem podotknout, že toto pivo je pro tuzemský trh licenčně vařeno ve slovenském pivovaru Zlatý Bažant Hurbanovo).

V době nedávno minulé zde na čepu měli ještě jednu uherskobrodskou značku. Čtrnáctistupňový speciál Comenius. Tato hospůdka je však častou osvěžovací zastávkou kolařů a ti raději volí slabší verzi nežli čtrnáctku. Zřejmě z toho důvodu nebylo toto pivo tak žádaným artiklem, a proto bylo rozhodnuto o jeho náhradě méně alkoholickým, avšak o to řidším, komerčním Amstelem. Škoda, oslava narozenin mých nejbližších by byla tou nejlepší situací a okamžikem k vyzkoušení vícestupňového speciálu. Snad to vyjde s Comeniem někdy příště...

Pro svůj objektivní názor na kvalitu obou zde nabízených piv a ucelenost pivně-degustačního zážitku, jsem vyzkoušel i ten Amstel. A i když to nebylo moje první setkání s tímto pivem, překvapení se nekonalo. Ano, byl to přesně ten světlý, chuťově unifikovaný, vodnatý light produkt. Bez jakékoli přítomnosti parametrů, co dělají pivo pivem. Je sice označován jako ležák, avšak s ležákem jako takovým nemá pranic společného. David porazil Goliáše. Neboli malý (chutí však velký) Janáček, naprosto převálcoval mnohonásobného obra (chutí naprostého chuďase) ze stáje Heinekenu.

Ale pojďme raději k poctivému českému, pardon moravskému, pivu z Uherského Brodu. Patriot je v této útulné hospůdce velmi dobře ošetřen. Je lahodně hořký s příznačnou plností a zanechává pravidelné stopy pěny na vnitřní straně sklenice, tzv. kroužky. A to je vždy znakem toho, že je v hospodě o pivo velmi dobře postaráno a je mu věnována náležitá péče. Bylo vidět, že personál je na „své“ hlavní pivo, které jasně dominuje, patřičně hrdý a pyšný. Je to zkrátka jiný pivní kalibr než to, co je zákazníkům ve většině našich restaurací bohužel běžně podáváno.

Pověst, která tuto světlou jedenáctku (i když je toto pivo řazeno do kategorie výčepních) s obsahem alkoholu 4,5 % provází, odpovídá skutečnosti. Škoda, že je tato osvěžovna od mého bydliště tak daleko. Určitě si s ní dovedu představit častější kontakt. Moje osobní degustační zkušenost jenom potvrdila, že úspěchy, které pivovar z Uherského Brodu s tímto pivem sklízí, jsou zcela oprávněné a zasloužené. Je vidět, že si na něm nejen v pivovaru, dávají patřičně záležet. Však za tímto, ale i ostatními pivy uherskobrodských pivovarníků, stojí velmi šikovný a odborně fundovaný mladý sládek Jaroslav Horehleď. S ním je spojována poslední dobou velmi úspěšná kapitola slováckého pivovaru, kterým před pár lety zmítaly všelijaké odbytové problémy a jeho budoucnost nevypadala vůbec dobře (jednou z hlavních příčin potíží byla ztráta tradičních trhů na Slovensku). Pevně doufám, že to nejhorší už má tento pivovárek se současným ročním výstavem cca 70 000 hl za sebou a už ho čekají jen ty lepší časy. A věřím, že „panu starému“ to takhle půjde dál.

Je jasné, že nezůstalo pouze u jedné návštěvy tohoto lokálu. Navíc dvakrát v průběhu letošního roku jsme zde uspořádali velkou rodinnou sešlost a vždy si všichni pivní nabídku (a nejen ji) velmi pochvalovali, i když někteří zpočátku ani nevěděli, že vůbec nějaké pivo značky Janáček existuje. Posléze jím byli velmi mile překvapeni až nadšeni. Zpočátku se dokonce domnívali, že se jedná o pivo vařené potomky slavného hudebníka. Až po mé pivní osvětě a troše zeměpisu všichni moji rodinní příslušníci nyní ví, že synonymem ke slovu Janáček není jen klasická hudba, ale i klasicky vařené, skvělé pivo, město Uherský Brod, region Slovácko... Ach jo, mají to někdy ty malé pivovary v té dnešní unifikované pivní reklamní záplavě složité. Čím méně jsou pro většinu „běžných“ konzumentů známí, tím více jsou překvapeni jejich vysokou kvalitou. Což je právě příklad Janáčka a třeba mého táty.

Pořád mně nejde do hlavy, proč je tady jako druhá značka na soutoči nizozemsko-slovenský prémiový lager? Vždyť je tolik skvělých piv. A českých k tomu. Proč právě Amstel? Že by snad zapracovalo Starobrno, které se zde před Janáčkem točilo? Že by se jako součást nadnárodního koncernu Heinekenu snažilo dostat zpět ke svým dřívějším restauracím s něčím komerčně „zvučnějším“ a finančně zajímavějším? V Brně už existuje poměrně dost takových hospod, kde jsou Starobrno a Amstel společně na čepu. Že už by začala fungovat nová koncernová obchodní strategie? Pokud tomu tak je, pak brněnským obchoďákům připomínám, že ve svém portfoliu mají také skvělý znojemský Hostan, který tady v Brně zatím chybí. Na rozdíl od Znojemska, kde začínají být v některých hospodách obě moravské značky pospolu. Pravda, i když je to možná marný boj se znojemskými štamgasty......

Zanechme obchodně-strategických úvah a pojďme k základním informacím. Všem, co hodlají vyzkoušet nejen vynikající pivo Janáček, ale i poctivé minutkové menu, které uspokojí nejrůznější mlsouny, vzkazuji, že mlýnské kolo se točí pouze od čtvrtka do neděle od 12 do 20 hodin, o prázdninách je otevřeno ve stejnou dobu už od středy. V sezóně se zde dá sedět venku na zahrádce a vychutnávat báječnou přírodní atmosféru blízkého lesa a vody. Komu by se nechtělo odcházet a trochu více tady „zapařit“, může využít stávajícího penziónu. Žádný problém.

K zakončení tohoto povídání využiji hlavní titul článku. V podstatě každá pivní značka či pivovar má nějaký slogan nebo motto, jehož cílem je oslovit konzumenty, naklonit si jejich přízeň a vyvolat v nich patřičné emoce. Některé jsou milé, jiné stupidní, další naprosto nesrozumitelné. Je však málo takových, které jsou opravdové. Janáček a jeho Patriot bezesporu patří k této nepočetné skupině. Slogan „značka pohody“ přesně zapadá nejen do atmosféry této milé hospůdky, ale naprosto dokonale vystihuje pocity každého při jeho konzumaci. Ať je proto pozvánkou pro všechny, kteří toto pivo ještě „neokoštovali“, protože kdyby toto pivo umřelo, mnoho opravdových pivních sirotků by zůstalo......