Sklizeň chmele v roce 2004

Plochy chmele

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z 25.8.2004 (ÚKZÚZ, odbor trvalých kultur, Žatec) se chmel pěstuje v letošním roce v České republice na ploše 5838 ha. Tento údaj je o něco nižší než původní odhad z dubna. Celková plocha je o 1,75 % nižší než v roce 2003.

K nejvyššímu snížení ploch došlo oproti loňskému roku na Žatecku, k mírnému zvýšení pak došlo například na Úštěcku. Největší podíl u odrůd má stále Žatecký poloraný červeňák, který s 5404 ha představuje 92,5 % ploch. U dalších odrůd se zvýšila plocha například u aromatické odrůdy Sládek na 195 ha, plocha odrůdy Premiant zůstala bez větších změn se 150 ha a významně narostla plocha nové odrůdy Agnus, který se nyní pěstuje na 52 ha.

Nevětší část ploch připadá na oblast Žateckou (75 %), Úštěcká oblast se podílí 13 % a na oblast Tršickou připadá v letošním roce 12 % ploch chmele v České republice.

Vývoj ploch chmele v ČR v posledních letech:

2004 - 5838 ha
2003 - 5942 ha
2002 - 5968 ha
2001 - 6075 ha
2000 - 6095 ha
1999 - 5991 ha
1998 - 5781 ha
1995 - 10115 ha
1989 - 10468 ha

Sklizeň

První podniky v Žatecké oblasti vstoupily do sklizně chmele již v pondělí 16.8., většina podniků pak začala sklizeň v termínu 21-22.8., poslední střediska pak ve středu 25.8. V Tršické chmelařské oblasti začaly první podniky s česáním chmele 19.8, a poslední rozběhly sklizeň ve středu 25.8.

Po příznivém průběhu počasí na v první polovině vegetace přišel velký srážkový deficit, který trval od druhého týdne července až prakticky do začátku sklizně. Chmelové rostliny jsou tedy dobře narostlé a nasadily také velmi dobře na květ, ale díky nedostatku vláhy zůstaly hlávky většinou velmi drobné. Tato skutečnost se významně promítá do dosahovaných výnosů a to především v Žatecké a Úštěcké oblasti.

Poslední podniky ukončily sklizeň v polovině září. V současné době se stále domníváme, že se celkový průměrný výnos v České republice nebude příliš odchylovat od dlouhodobého průměru, tj. cca 1 t/ha. Odhadujeme výnos cca. 1,07 t/ha, když nejvyšší průměrné výnosy byly dosaženy na Tršicku a to 1,5 t/ha.

Podle našich odhadů se na sklizni chmele podílelo v České republice okolo pěti tisíc osob.

Cesta chmele z chmelnice do pivovaru.....

1) Chmelové révy jsou na chmelnici strženy mechanicky strhávači chmele.
2) Révy jsou dovezeny na česací linku chmele, kde jsou mechanicky z révy očesány hlávky a listy a následným čistěním jsou odděleny hlávky od dalších chmelových příměsí.
3) Hlávky jsou sušeny buď v pásových či komorových sušárnách. Celková doba sušení je cca 8 hodin. Hlávky jsou dosušeny na vlhkost okolo 7 % a následnou klimatizací dosáhne vlhkost úrovně cca 9-12 %.
4) Usušené hlávky jsou slisovány buď do žoků nebo hranolových obalů. Obaly se chmelem jsou označeny (viz certifikace chmele). Váha žoků se pohybuje v průměru okolo 65 kg, váhá hranolů okolo 50 kg. Současným trendem je přechod na hranolové obaly.
5) Obaly s chmelem jsou dovezeny do skladů chmele v Žatci. Chmel je uskladněn buď v tradičních nebo klimatizovaných skladech. Pro skladování chmele v klimatizovaných skladech jsou určeny hranolové obaly. Při skladování v klimatizovaných skladech dochází k pomalejšímu stárnutí chmele a tím k nižšímu úbytku pivovarsky důležitých látek.
6) Z každé partie chmele jsou odebrány vzorky. Chmel je analyzován na vlhkost, chmelové příměsi a obsah alfa hořkých látek.
7) Při nákupu chmele se dále sleduje barva hlávek, barva lupulinu, rozplevení hlávek, poškození škůdci nebo chorobami.
8) Chmel je zpracován do lisované nebo granulované formy. Přes 92 % chmele je v ČR zpracováno do granulí. V kapacitách podniku Chmelařství, družstvo Žatec se chmel zpracovává do granulí typu 90 a granulí typu 45. Chmelařství je držitelem certifikátu jakosti ISO 9000:2002.
9) Chmelové granule jsou baleny do aluminiových fólií, které jsou plněny inertním plynem. Kartony se sáčky jsou umístěny na palety.
10) Celý proces zpracování probíhá pod kontrolou ÚKZÚZ a pro každou dodávku chmele je vystavena Ověřovací listina dokládající původ a kvalitu českého chmele.
11) Chmel je dodán do pivovaru. Dodávka chmele je vedle ověřovací listiny doprovázena také prohlášením jakosti o zdravotní nezávadnosti s analýzami těžkých kovů, reziduí chemických přípravků, mykotoxinů, apod.

Chmel ve světě v roce 2004

Česká republika zůstává s 5838 ha zemí s třetí největší plochou chmele na světě. Největší chmelařskou zemí je Německo s 17 477 ha a na druhém místě je USA s 11 343 ha. Pokud se podíváme na Evropu, tak mezi významnější chmelařské země patří ještě například Polsko (2218 ha), Slovinsko (1612 ha) nebo Anglie (1331 ha). U našich sousedů na Slovensku zůstává plocha chmelnic již několik let stabilní s 350 ha.

Česká republika je také stále největším světovým producentem jemného aromatického chmele.

Certifikace chmele

K velmi důležitým činnostem při sklizni chmele patří označování chmele. Certifikace chmele je upravena jak nařízeními EU tak i českým zákonem o ochraně chmele a zejména pak prováděcí vyhláškou. Každý obal se chmelem je označen štítkem s údajem o odrůdě chmele, chmelařské oblasti, případně chmelařské poloze, ročníku sklizně, obci, kde je chmel vypěstován a pořadovým číslem žoku. Každá partie obalů se chmelem je doprovázena "Prohlášením pěstitele". Kontrolu na správným prováděním označování vykonává ÚKZÚZ. Více v materiálu o certifikaci chmele.