Jihočeské pivní speciály v Brně

Mezi takové například patří již na těchto stránkách mnou zmíněný pivní restaurant Pub blue Rose v Brně. Ten kromě jiných, běžně dostupných piv, nabízí i dvě pivní lahůdky. Shodou okolností obě pocházejí z pivovarů z jihu Čech, které v nedávné minulosti patřily pod hlavičku jedné pivovarnické skupiny (Jihočeské pivovary, a. s.). V současné době je však každý z těchto speciálů vyráběn v navzájem si konkurujících podnicích.

Zatímco se pivo označované světově proslulým názvem Budweiser Bürgebräu alias B.B. (v Budvaru by mohli vyprávět) vaří v Budějovickém Měšťanském pivovaru (též známém pod názvem Samson), „domovským zdrojem“ Prácheňské Perly je Městský pivovar Platan Protivín. V případě první zmíněné značky se jedná o třináctistupňové pivo, ve druhém pak ještě o stupínek vyšší

B.B. originál Budweiser Bürgebräu, jak zní správně celý název, je světlé pivo, plnější, poněkud nasládlejší chuti, s obsahem alkoholu 5,5 %.

U konkurenční Prácheňské Perly můžeme vypozorovat sytější tmavší zabarvení, jemnou aromatickou hořkost, silný říz, bohatou pěnivost, hlubší prokvašení, jež odpovídá obsahu alkoholu 6,0 %. Výroba tohoto piva navazuje na tradici 50. let.

Co se týká balení, oba speciální světlé ležáky jsou plněny jak do klasických lahví o objemu 0,5 l, tak i do sudů (30 l). Budweiser Bürgebräu je navíc distribuován i v 50 l sudech a třetinkových lahvičkách (s největší pravděpodobností určených na export, doma jsem na ně nikde nenarazil). Dříve bylo toto pivo výhradně vyváženo. Od prosince roku 2000 je určeno i na náš tuzemský trh.

Vzhledem k tomu, že obě výše zmíněná piva jsou stáčena i do lahví, dají se koupit domů na ochutnání. Zatímco budějovický pivní speciál je k mání prakticky v kdejakém větším obchodním řetězci (viz např. Carrefour či Tesco), na Prácheňskou Perlu jsem „natrefil“ v lahvi prakticky jen v regionu Protivína. Ještě štěstí, že ji točí u nás v Brně. Díky za to!

I když obě výše zmíněná piva obsahují větší množství alkoholu než je klasický pivař běžně zvyklý u svých dvanáctek, není to na úkor chuti. A rovněž není z obou cítit jako u některých vícestupňových pivních speciálů takové to „medicinální alkoholové aroma“. Jinými slovy, dají se celkem v pohodě vypít dvě, tři, aniž by člověk pociťoval nějaké následky ve změnách orientace a stability. Hovoří ze mě osobní zkušenost. Klidně si troufnu říct, že i dvě se dají vypít při pomalejší konzumaci na žízeň. A to nejsem prosím žádný štamgast s velkým písmenem Š a nevysedávám každý den v hospodě, kde urazím svých sedm, osm kousků.

Co jsem vypozoroval při popíjení Perly se svými kamarády v této kouzelné hospůdce bylo, že obě tyto pivní lahůdky nejsou na čepu jen do počtu, ale s naprostou samozřejmostí, na základě kvality a netuctovosti soupeří o přízeň pivařů s dalšími mnohem renomovanějšími konkurenčními značkami (Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Starobrno, Holba či Litovel). Obchodní zástupci zainteresovaných pivovarů musí mít z nich, respektive z jejich prodaného množství obrovskou radost. Už i vzhledem tomu, že to mají těžší z důvodu vyššího obsahu alkoholu nebo kvůli vzdálenosti od jejich mateřského regionu. Nebo právě proto jsou díky neotřelosti, nevšednosti a jisté vyjímečnosti žádány? I když se jedná o piva speciální, u nichž se nepředpokládá velká výtoč, obě jsou zde velmi dobře ošetřeny a s náležitou parádou servírovány. To se týká zejména Perly z Protivína. Ta je zde čepována do majestátných vysokých půllitrových pohárů typu „Perlsee“, které budí u zákazníků značný respekt a zároveň vyvolávají jistou úctu.

Ještě je nutno zmínit podstatný fakt, že většina lidí včetně obsluhy se domnívá, že značka Budweiser Bürgebräu patří většímu a ekonomicky silnějšímu českobudějovickému konkurentovi Budvaru. Oba českobudějovické pivovary, vzdálené od sebe přes město vzdušnou čarou nějaké 3 km, se utkaly o tento kontraverzní název na poli soudním nejen u nás (v únoru letošního roku zakázal českobudějovický krajský soud užívání tohoto označení jako značky piva právě z důvodů vzbuzujících u spotřebitelů záměnu se slavnějším Budvarem), ale např. i v Německu, Chorvatsku, Řecku a Rakousku. Každý ze zastupujících právníků obou konkurentů však na to má jiný názor. Jedni hovoří o duševním vlastnictví a parazitování (Budvar), druzí o označení zeměpisného původu a historické oprávněnosti užívání tohoto názvu (Budějovický měšťanský pivovar). No tak si potom vyberte....

Závěrem snad jen tolik. Zmíněné pivní speciály z jihu Čech se jejich mateřským pivovarům opravdu vydařily. Kdo nezkusil ať tak učiní, rozhodně nebude zklamán. Pivní fajnšmekr by rozhodně neměl váhat. Mohu jen doporučit. V pivním pubu v Brně chutnají fakt hodně dobře. Zde totiž opravdu platí pivovarské rčení, že pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá….