O putování po České Kanadě a hledání třeboňského piva

Zatímco znojemský pivovar na svých pozicích víceméně zůstal a v současné době pod vládou brněnského Starobrna (Heinekenu) prožívá úspěšné časy, Regent pod vedením Ferdinanda Staska jaksi z pivní mapy České Kanady až na pár výjimek zmizel. Povětšinou přenechal své dlouholeté pozice konkurenčnímu Plzeňskému Prazdroji a jeho tuctovému pivu Gambrinus. Je však pravdou, že pan Stasek na tom nenese žádnou vinu. Naopak. Zaslouží si velký dík a uznání za to, že jeden z nejstarších a nejkrásnějších tuzemských pivovarů vaří pivo dál a že neskončil v propadlišti dějin odkud již není návratu. Odchod třeboňského pivovaru z vydobytých pozic má kořeny v době, kdy byl součástí Jihočeských pivovarů společně s Platanem a Samsonem pod velením velkopodnikatele a fotbalového bosse Františka Chvalovského (podle mne pivního hrobaře).

Musím se přiznat a zároveň i vyznat, že od doby kdy jsem začal podrobně sledovat domácí pivní scénu a ochutnávat jednotlivé pivní značky, patří Regent k mým nejoblíbenějším a nedám na něj dopustit. Zkrátka a dobře je to pro mě srdeční záležitostí. Proto jsem se velmi těšil na domovský region tohoto jihočeského piva.

Až na pár výjimek jsem byl velmi zklamán z toho, že při svých každodenních po České Kanadě a občerstvovacích zastávkách v hospůdkách tohoto kouzelného kraje, jsem na něj nikde moc nenarazil. To jsem opravdu nečekal. Ještě štěstí, že jsme byli ubytováni v penzionu, v jehož restauraci byl na čepu. Díky bohu za to, že po celodenní štrápáci a nudné a zcela fádní nabídce pivních velkoproducentů, kterým dominovalo obrovské písmeno G, jsem mohl alespoň na závěr vychutnat toto skvělé pivo a zapít jím nabité kulturní zážitky z prožitého dne.

Restaurace penzionu „Na bojišti“ v Nové Bystřici je jednou ze dvou provozoven ve městě, kde je možno třeboňské pivo ochutnat. A nutno dodat, že je zde velmi dobře ošetřeno (bohatá a kompaktní pěna, kroužkování na sklenici, správná míra a teplota). K mání byl jak v desítkovém provedení za 13,- Kč, tak i v podobě prémiového ležáku za 16,60,- Kč. Společně s obligátním výčepním Gambrinusem (za 15,- Kč). Nabídka této velmi příjemné hospůdky, kde se dá i výborně a levně najíst je ještě doplněna o lahvový Pilsner Urquell, jehož vývěsní logo společně se dvěma výše uvedenými zdobí tuto skvělou restauraci.

V této hospůdce bylo velmi zajímavé sledovat současné pivní trendy. Jak jsou ovlivněny lacinou masivní reklamou velkovýrobců. A pojmy jako pivní patriotismus a regionalita jsou pro mladou generaci naprosto nic neříkající a prázdné. Bez emocí. Třeboňský Regent pili většinou místní štamgasti ve věku 40 a výše, a to ještě menší část. Nebo pivní fajnšmekři, již si chtějí na pivu opravdu pochutnat, resp. ti, co už mají něco pivně za sebou a přesně vědí co je dobré a co ne. Nebo lidé, kteří z prosté zvědavosti chtějí zkusit něco nového. Mladá generace tzv. „in boys “, tvrdě infikována lacinou a tupou televizní reklamou hlásající něco o chuti, která dělá přátele, do sebe kopala jedno G za druhým. Čistě matematicky vyjádřeno, poměr Regentu ku Gambrinusu byl i dle slov výčepního 40 : 60.

Jinak v Nové Bystřici je možno Regenta ještě vyzkoušet v restauraci U Jana (na soutoči s Gambrinusem). Abych nebyl někým nařčen z naprosté neobjektivnosti a zaslepenosti k třeboňskému pivovaru a jeho produktům, vyzkoušel jsem i výrobky velkých výrobců. Na náměstí v místní Zámecké restauraci jsem odegustoval Budvarský světlý ležák a lavinovitý speciál Velvet. Obě piva byla výborná, i když tři vypité Budvary byly ráno cítit. Přece jen Regent je Regent a hlava po něm nebolela. V novobystřických hospodách je možno ještě ochutnat Starobrno (restaurace Pod lipkama), Velkopopovického Kozla (klasická nádražka) nebo Bernard (Wesna cafe bar). V dalších restauracích už je nabídka rozdělena mezi Prazdroj, Gambrinus a Budvar (U Rudolfa, Hotel Nobys, Pizzeria, Asia restaurant nebo Hotel Fogl).

Jednou ze zastávek na mém pivně-dovolenkovém putování bylo městečko Slavonice. Zde jsem se zaradoval při návštěvě místního náměstí, kde se nacházely tři restaurace s logem třeboňského piva. Avšak jaké bylo mé překvapení při jeho objednání. Na dotaz čísnice v jedné z restaurací co si dám, jsem hrdě odpověděl Regent. „Ten už nemáme.“ „Vždyť tady visí venkovní poutač“, odvětil jsem. „To už je dávno. Zlatý Bažant nebo Gambrinus“, kontrovala obsluha. „Děkuji pěkně“. A pokračoval jsem k dalšímu lokálu. Tam se situace opakovala. Na moji otázku proč už Regent nemají mně bylo řečeno, že jim moc nešel. Nechápu. Takže jen pro pořádek. Jedinou provozovnou na hlavním náměstí ve Slavonicích, kde si můžete dát Regent je Hotel Alfa, popřípadě bezejmenná osvěžovna typu IV. cenové skupiny v jedné z uliček kousek od středu města. Na východ od Slavonic směrem k Jemnici už začíná výsostné území znojemského Hostanu….

Kde se dá s třeboňským pivem setkat je i autokempink Osika v Albeři. Tam v jednom z občerstvovacích kiosků byl v převaze desítky a dvanáctky nad Gambrinusem. V dalších stáncích však už bylo vše při starém. Velký českobudějovický konkurent Budvar a Plzeňský Prazdroj s pro pivního znalce nic neříkajícím G.

Na Landštejně jsem po místní pivní rekognoskaci, kdy se mně nabízely značky jako Starobrno, Budvar, Prazdroj, Staropramen či Kelt, natrefil v podhradí v příjemném „bufíku“ konečně na to pořádné pivo. Tentokráte se nejednalo o to třeboňské, ale o jeho dřívějšího brášku a dnešního konkurenta. Českobudějovický Samson. Zde mně byl načepována velmi chutná světlá desítka. A že chutnala. I když byla „jenom“z kelímku. No nezůstalo u jedné….Ten starý pán co to točil, byl ale ze staré poctivé hospodské školy. Doporučuji všem pivním znalcům! Pro dámy nebo pro ty co vyznávají tmavá piva zde mají i jeho černou verzi.

Po dvou zmíněných výletech jsem zavítal do „metropole“ České Kanady, Jindřichova Hradce. Výsledek hledání byl o něco málo veselejší. V centru města, respektive v jeho nejbližším okolí všeho všudy 4 restaurace s třeboňským. Ve všech ale s dvanáctkou na čepu. Vždy na soutoči s velkým pivovarem. Hádejte o který se jednalo? Jednoduchá odpoveď. Ve 3 případech o Gambrinus, v případě Hotelu Vajgar o Budvar.

Co však bylo při mém pivním mapování paradoxní byl fakt, že na hodně místech, kde se dříve Regent točil a dnes ho vystřídala konkurence, byly k vidění všelijaké reklamní pozůstatky tohoto piva. Od již výše zmíněných vývěsních štítů staršího či mladšího data, stojánků na tácky, ubrusů a dalších předmětů. Že by nostalgie, nečisté svědomí ze strany hospodských či předzvěst nebo zadní vrátka pro návrat starých dobrých třeboňských časů? Kéž by. A ještě jedna věc mě na pivní scéně České Kanady hodně překvapila.Tam kde byly v tamních restauracích na soutoči Regent společně s Gambrinusem, byla piva čepována z třeboňské pípy. To je asi výsledek dřívější politiky pana Chvalovského, kterého „spásně“ napadlo svěřit distribuci Jihočeských pivovarů do rukou konkurenčního Prazdroje a rozšířit tak své produkty do dalších hospod. Výsledek však byl naprosto opačný.

Za co se na třeboňské pivovarníky, respektive jejich obchodní zástupce ale hodně zlobím, je naprostá absence takové samozřejmosti jakou jsou tácky pod pivo v hospodách, kde se točí (a že jsem jich napočítal skoro deset). Pro mě jako jejich vášnivého sběratele neodpustitelná věc. Jestli tyto řádky někdo z pivovaru čte doufám, že velmi rychle sjedná nápravu. Ať je Gambrinus takový nebo onaký, co se týká své propagace, nemá chybu. Třeboňští, styďte se.

Abych nějak své vyprávění uzavřel. Všichni jihočeští pivní patrioti a pivovarníci včetně třeboňských, zamyslete se a udělejte něco, aby kam se podíváš nebyl jenom samý Gambrinus!! Už mě to přestává bavit a doufám, že nejenom mě. Nevěřím totiž, že toto pivo všem tak moc chutná. Kde jste se svými skvělými pivy? Kde je hrdost na vaše pivní značky? Kde je váš kovaný jihočeský patriotismus? Cožpak je normální, aby v České Kanadě, bylo procentuálně méně hospod s třeboňským pivem než v Brně? Nevěřím, že je všechno v penězích a reklamě. To bychom nemohli být přece pivním národem a pivními misionáři. Nebo už nejsme?

P.S. I když to mají pivní fajnšmekři v dnešní G době hodně těžké, budou-li při svých putováních trpěliví, tak si to svoje poctivé české pivo mezi těmi, která se tak jen tváří určitě najdou. Někdy to však může trvat poněkud delší dobu. A proto, Vy všichni pivovarníci z malých a středních a neglobálních pivovarů nám to trochu usnadněte. Díky za to!