Luke Nicholas - náš novozélandský kolega

Když se řekne Nový Zéland, každému se vybaví kiwi.Všem ve formě ovoce, někomu možná i jako zástupce místního ptactva. Někdo možná slyšel i o tom, že se tam hraje dobře rugby. Díky sběratelské vášni českých turistů víme, že tamní orchideje jsou chráněné.Ale o místním pivu nejspíš neslyšel nikdo, maximálně tak turisté, kteří jeli poznávat krásy Austrálie.A přece existují webové stránky, které monitorují dění pivního trhu, o kterém se dá směle říct, že je pro nás na konci světa.

Luke Nicholas

Jak bys krátce pro českého pivaře popsal vaší pivní scénu?

Pivní trh Nového Zélandu a Austrálie začíná nabírat podobný směr jako ten ve Spojených státech před 10 až 15 lety. To znamená více piv, která jsou něčím zajímavá – více chmele, výraznější aroma a chuť, piva typu ale (svrchně kvašená piva), prostě piva, která mají svůj „charakter“. Byli jsme příliš dlouho bez piva, které by nějakým způsobem pivaře oslovilo.

Jak významnou úlohu u vás představují piva z dovozu?

Dovážená piva tvoří asi 10% našeho trhu. Je u nás k dostání Heineken, Stella Artois, Tuborg a Grolsh, které se u nás i licenčně vaří. Prostě je to k nám daleko a lehká světlá piva nemají takovou dalekou cestu ráda. Prémiové mezinárodní lagery tvoří nejrychleji se rozvíjející segment trhu a během posledních 5 – 10 let zaznamenávaly dvouciferný růst. Prémiová piva (5% lagery) nyní tvoří 18% NZ trhu.

A co česká piva? Jsou u vás známá?

Jak se to vezme. K dostání byl Budvar, než u nás prohrál soudní při s gigantem Anehuser-Bush. Nyní se dá koupit Pilsner Urquell, který si pomalu ale jistě získává oblibu.

A jak je s to exportem vašich piv?

Přibližně 80% exportu piv tvoří Steinlager, který se vyváží do celého světa. Například na Hawaii je to číslo jedna mezi importovanými pivy.

Kdy vznikla stránka Real Beer NZ?

Koncem roku 1997 vznikl předchůdce, který se jmenoval NZ Brewers Network. Real Beer NZ jsme uvedli do života na přelomu let 1999/2000.

Kolik máte návštěvníků?

Real Beer NZ nyní navštíví v průměru 500 lidí denně, kteří shlédnou na 2 500 stránek. Jen pro zajímavost – před několika týdny jsme zprovoznili web Real Beer Australia.

Jak jsi se vůbec dostal k psaní o pivu?

Nejdřív jsem ochutnával piva, pak je začal i vařit. Získal jsem několik cen a lidi se mě začali ptát na můj názor na různá piva. Poté jsem poskytl první interview. No a pak mě oslovily největší noviny u nás, jestli bych neměl zájem psát pravidelný sloupek o pivu. Pak už to šlo vlastně samo, další a další noviny a magazíny měly zájem o pivní informace.

Jsi nějakým způsobem v kontaktu se svými čtenáři? Setkáváš se s nimi?

Získávám zpětnou vazbu přes webové stránky. Snažím se také organizovat pravidelná degustační setkání jak se čtenáři, tak se sládky.

Kupují u vás lidé pivo přes net?

Nemůžu si stěžovat, jde to celkem dobře. Hlavně v období Vánoc a Dne otců.

Máš nějaké zajímavé vzpomínky ze svých pivní cest po světě?

První věc, která mě napadne, je severní Kalifornie. To, co za bláznivé věci dělají místní sládkové s chmelem, tedy spíše kolik ho používají. To lze snad vidět jen tam. A přitom jsou to velice dobrá piva. Nejlepší příklad je určitě pivovar Sierra Nevada a jejich Harvest Ale.

Díky za rozhovor.

Rádo se stalo. O pivu si povídám rád. Teď bych například byl nejraději v Praze, nebo spíš bych měl říct v Plzni. Začínáme totiž v našem pivovaru vařit plzeňské pivo českého typu. Používáme k tomu německý slad Weyermann, chmel Tettnanger a Hallertau a kvasnice „czech pils“ firmy Wyeast, které mají být kmenem odvozeným od těch, které se používají v Prazdroji. Rád bych si o tom s vašimi odborníky promluvil. Asi si k vám budu muset zaletět.

S Lukem Nicholasem si povídal Honza Kočka.