Krušovický Mušketýr

Dá se říct, že mi otevřela dveře do pivního světa a vyvolala ve mně zájem o všechno, co s tímto kouzelným a nejlepším nápojem na světě souvisí. Na krušovickém jsem se vlastně naučil pít pivo. No už tomu bude pěkných pár let... Ale dost už té nostalgie.

I přesto, že jsem poprvé ochutnal pivo od velkoproducenta, které mně jak je výše popsáno zachutnalo, nikdy jsem se příznivcem velkých pivovarů nestal. Nevyhledávám proto jejich produkty či restaurace. Naopak, dávám přednost malým výrobcům a mikropivovarům pro jejich osobitý a nenapodobitelný charakter. Co se týká nabídky a pestrosti točeného piva v našich restauracích a hospodách, člověk toho na výběr moc nemá. Bohužel. To byl i můj sobotní případ. Je ale pravda, že pro objektivní srovnání je někdy dobré vyzkoušet i něco z opačné strany barikády.

Rozhodl jsem se, že se svým osmiletým synem navštívím zoologickou zahradu v pražské Tróji. Byl čas oběda a tak jsem chtěl ještě před vstupem do zoo "skočit" do nějaké pěkné hospůdky se zahrádkou. Hned před vchodem se naskytla možnost. Restaurace se stylovým názvem "U Lišků" vypadala na první pohled pěkně a navíc se dalo obědvat na zahrádce, pěkně ve stínu. A tak bylo rozhodnuto. Na restauraci viselo logo Královského pivovaru Krušovice. Po dlouhé době se naskytla možnost vyzkoušet zase něco trochu jiného, globálnějšího, evropštějšího. Tak proč ne? Uvidíme jak se hoši z Krušovic pod křídly německého kolosu Binding Brauerei z Frankfurtu nad Mohanem pivně vyvíjejí.

Na výběr byla moje dobře známá černá krušovická desítka a vlajková loď pivovaru, "jedenáctka" Mušketýr. Nabídku doplňovalo ještě řezané pivo. Objednal jsem si samozřejmě Mušketýra, když je na něj v televizi taková masivní reklama. Alespoň uvidím a zhodnotím, zda reklama neklame. Po objednání bylo pivečko na stole do chvilky. A navíc v nádherném polodžbánku s logem pivovaru a s krásnou nadýchanou pěnou. Vizuální dojem na první pohled, jak my brňáci říkáme, špica. Tak ještě zhodnotit chuťové parametry. Po prvním napití, následovalo druhé, třetí a... Vynikající. Musím uznat, že to opravdu nemělo chybu. Teplota nápoje byla adekvátní, pivo nebylo přechlazené, přesycené, na sklenici zanechávalo krásné kroužky. A vůně jenom znásobovala krásný chuťový dojem. Pro potvrzení pivně-degustačního zážitku jsem si objednal ještě jednoho Mušketýra. A situace se opakovala. Od pohotově přineseného piva až po konečnou konzumaci. Nechci, aby to tady vypadalo, že dělám lacinou reklamu někomu, kdo to vůbec nepotřebuje. Ale pokud chci být objektivní, pak nemám jinou volbu. A cena? Jednotná, jak pro černou desítku, Mušketýra i řezák, 16 korun. Domnívám se, že za kvalitně ošetřené pivo, v Praze a v místě, které je v sezóně z komerčního hlediska hodně zajímavé, to není vůbec hodně. Určitě je o tuto restauraci mezi konkurenčními pivovary velký zájem a krušovičtí obchodní zástupci museli pořádně "přitlačit na pilu".

V poslední době jsem toho o krušovickém pivu četl a slyšel hodně. Ať už v odborných časopisech či jen tak od pivních fanoušků, lidí tak jako já se zajímajících o pivo, na internetu nebo od nejrůznějších štamgastů v hospodě. Převážně to byly informace ryze negativního charakteru. Počínaje klesající kvalitou krušovických piv, přes neprofesionálně zpracovanou fádní a ničím nezajímavou televizní reklamu, a konče až ustupující slávou na tuzemské pivní scéně. Rovněž jsem zaslechl, že krušovický pivovar vyrábí pivo přesně podle šablony a požadavků majoritního vlastníka, tedy typické evropské pivo. Řídké, s unifikovanou chutí, bez jiskry a osobitého charakteru, zkrátka něco, jehož synonymem je slovo eurobeer. A navíc je pravda, že např. u nás v Brně mnohé z restaurací a hospod, které "krušky" točily, je dnes už na čepu nemají. Nevím ale přesně, co k tomu hospodské vedlo. Zda tím rozhodujícím momentem byla opravdu klesající kvalita a nebo současný trend, že se prostě objevil někdo kdo dal víc.

Je ale taky pravda, že některé informace hovořily o perfektním a bezchybném servisu ze strany pivovaru. Tak si pak vyberte......

Po sobotní osobní zkušenosti však musím objektivně uznat, že krušovický pivovar si mě znovu získal na svoji stranu a dokázal, že i když se objemem vystaveného piva řadí k pivovarům velkým a majetkovou strukturou vlastníků je součástí nadnárodního koncernu Dr. Oetker, nevaří, alespoň co se týče Mušketýra, žádný eurobeer, ale hodně kvalitní pivo a mezi velkými může být výjimkou potvrzující pravidlo.

P.S. Tento článek není propagací krušovického pivovaru a jeho produktů. Jeho autor bude nadále věrný pivu vyrobenému klasickou technologií od malých nezávislých a středních výrobců. Je spíše důkazem toho, že i mezi velkými se dají najít čas od času výjimky, které rozhodně stojí za to vyzkoušet. Už jen pro rozšíření pivního obzoru, získání objektivnějšího náhledu a pro nutnou konfrontaci mezi velkými a malými. Uvítal bych nějakou seriózní diskusi na téma kvality krušovického piva a piva velkých pivovarů vůbec.