Horské kolo, Sací komando a pivo

V nejrůznějších cyklistických periodikách se občas v článcích o zdravé výživě objevuje názor „odborníků“, že pivo a cyklistika nejdou dohromady. Vypočítávání nejrůznějších argumentů proti pivu však vyznívá pro většinu cyklistické veřejnosti spíše komicky. Pokud pominu naprosto vrcholové sportovce, u kterých hraje roli opravdu každý detail a někteří z nich nejsou na pivo ani moc zvyklí, tak pro běžného výkonnostního sportovce není pivo vůbec žádným problémem. Naopak někteří si život bez kola ve spojitosti právě s pivem nedokáží ani představit.
Ti jezdí na kole právě pro tu krásnou žízeň.

Mezi takové patříme i my, členové Sacího Komanda. Po každém švihu si zajedeme na pár piv a ani před závody se rozhodně neomezujme a večer vždy zajdeme do nějaké pěkné místní hospůdky, pokud zrovna s sebou nevezeme vlastní zásobu sudového a nečepujeme si sami.

Sací komando v plné síle

Že nám chutná Pilsner-Urquell, to je zřejmé už na první pohled, protože naše dresy připomínají svým designem plechovku plzeňského ležáku. Ale nejsme žádní zaslepenci a protože máme rádi pivo jako takové, nevynecháme žádnou příležitost k poznávání a ochutnávce jiných druhů piv. V našich dresech je spíše symbolika, vyjadřující náš vztah k pivu. Pravidelně se účastníme bike-maratónských akcí v zahraničí a Pilsner-Urquell patří přeci jen mezi jeden z našich národních symbolů a tak i tam každý snadno pochopí naší „orientaci“

Letošní rok jsme se téměř „zaměřili“ na produkci minipivovarů. Jednak máme možnost celkem pravidelného dovozu Berounského medvěda v PET lahvích a jednak je v našem „akčním“ dosahu ještě 5 dalších minipivovarů.

Sací Komando při návštěvě minipivovovaru U Rytíře Lochoty

První dubnový víkend jsme v tomto směru využili téměř 100%. V pátek 2. dubna jsme celá parta vlakem podnikli již 3. tradiční putování do Meky, kterou je pro nás město Plzeň. Tentokrát jsme ovšem neměli za cíl ani pivovar Prazdroj, ani pivovarské muzeum jako v minulosti, ale cílem naší cesty se stal restaurační minipivovar U rytíře Lochoty. S kvasnicovým pivem z jejich produkce neměl nikdo z nás ještě příležitost se seznámit a tak jsme byli vcelku napjatí, jak to dopadne. Nutno konstatovat, že světlá 11° chutnala bez rozdílu všem. Většina z nás hodnotila její neuvěřitelnou lahodnost. Pivo na první šmak chutná jakoby nasládle, ale přitom sladké není a má příjemně hořký dozvuk. Rovněž jeho temnější barva a krásná pěna se v originálních půllitrech restaurace dobře vyjímá. Restaurace nabízí velký výběr teplých jídel. Každý si vybral, to co mu nejvíce vyhovuje a pivo teklo proudem. Málokdo z nás odjížděl posilněn méně než 8 „kousky“ lahodného „Lochoty“

Sací Komando v akci

Hned druhý den se naše silné cyklistické jádro 4 lidí vydalo z Příbrami na kolech směrem na Zvíkovské podhradí. Tady se nachází další minipivovar a to Zlatá labuť. Ten se také měl stát cílem naší červnové víkendové MTB akce a proto jsme sem jeli zajistit nějaké ubytování. Bohužel nic odpovídajícího jsme nenalezli, vše buď obsazené a nebo za pro nás nepřijatelné ceny (nad 600,- Kč os/noc) Alespoň jsme zde otestovali místní restauraci s teráskou, která nabízí čepovaný Gambrinus. Dojmy byly rozporuplné. Pivo natočené dost neprofesionálně a ještě nepříjemná obsluha.

Zvíkovská Zlatá labuť tedy vypadla v úvahu pro červnovou „víkendovku“ a zůstala již jen jako cíl našeho tradičního Prvomájového švihu. Sobota se tedy vydařila alespoň po cyklistické stránce. Najeli jsme bez mála 100 km a vše ještě završili v Příbrami pár „kousky“ Plzně v restauraci „Jihočeská“.

Hned v neděli navazoval další švih s pivní tématikou, tentokrát již zmiňovaný Berounský medvěd. Tenhle pivovar je tak trochu schovaný mezi budovami kovošrotu hned přes silnici od berounského vlakového nádraží.
Měli jsme trochu smůlu, že jsme přijeli ještě před polednem a v sobotu večer se zde konala podle slov majitele nějaká větší oslava. V hospodě jsme byli prvními návštěvníky a celá restaurace působila „ospalým“ dojmem.
Ani to, že jsme dostali toho dne zřejmě první natočená piva však nemělo na jejich dobrou chuť vliv, a proto jsme si je pěkně vychutnali a ještě si nechali natočit každý do PET lahví s sebou domů. Ještě nutno podotknout, že pivo do „petek“ stojí jen 10,- Kč/0,5l !!
I neděle uběhla na kole krásně, tentokrát jsme to měli z Příbrami do Berouna a zpět přes Koněprusy přes 100 km a zase vše uzavřeli na naší „základně“ v příbramské Jihočeské restauraci.

Jakkoli by se zdálo, že možnosti minipivovarů v našem okolí byly tímto vyčerpány, tak opak je pravdou. Na červnový MTB víkend nakonec pojedeme do minipivovaru v Roztokách u Křivoklátu a až bude příležitost zopakovat zase cyklisticko-pivní švih, tak pojedeme jeden den do minipivovaru Modrá hvězda v Dobřanech a následující do Chýně u Prahy.

PS Redakce
A o co tedy půjde? V sobotu 12. června míří Sací Komando z Příbrami do Roztok u Křivoklátu. Protože to je parta normálních kluků, kteří mají rádi pivo a nezkazí žádnou srandu, dohodl jsem se s nimi, že bychom mohli uspořádat první mtb setkání čtenářů serveru Svět piva. Výjezd bude z Prazhy dopoledne (místo bude upřesněno) . Po příjezdu do Roztok bude následovat vyjížďka po okolí, večer ochutnávka místního piva a v neděli výšlap směr k domovu. Kdo by měl zájem se zúčastnit, nechť zašle email na redakce@svetpiva.cz. Detaily budou doladěny podle zájmu čtenářů.