Pivní aktuality: Nové muzeum pivovarnictví

Ve Velkém Březně je připravováno muzeum
Staré mosazné pípy, historické pivní láhve, reklamní cedule, etikety a další pivovarnické relikvie zaplňují po strop kancelář Petra Žižkovského v pivovaru ve Velkém Březně. Společnost Drinks Union najala tohoto předního českého historika pivovarnictví k přípravě exkurzní trasy s minimuzeem pivovarů Zlatopramen a Březňák. Na projektu pracuje rok a půl, za tu dobu nashromáždil na tisíc rozličných předmětů k historii pivovarů a k tomu tři tisíce archiválií.

Odborník na historii začal prohlídkou dílen a šaten v samotných pivovarech a úlovek byl poměrně velký - třeba tahle cedule s císařskou orlicí. Lidé občas historikovi nosí láhve či cedule zapomenuté na půdách, většina exponátů ale pochází z nákupů na burzách. Ty nejcennější ze sbírek špičkových českých i německých sběratelů. Další poklady na něj čekaly v ústeckém archivu a muzeu. Byla získána kopie menu z hotelu v Mariánských Lázních, kde se v roce 1906 ubytoval anglický král Edvard VII. Nepil žádnou plzeň, žádný smíchov nebo budvar, ale výhradně ústecké císařské pivo. Žižkovský dohledal, že ústecké pivovary ve Velkém a Krásném Březně vyráběly před první světovou válkou šestnáct až osmnáct druhů piv, mezi nimi 14° Regenerátor, 22° Ústecký Porter, Kaiser, Senator či Priessner Urquell (Priessen je německy Březno).

Z Ústí nad Labem se pivo vyváželo do takových exotických zemí, kam se neodvážila ani Plzeň, jako například na Kanárské ostrovy či do Jižní Ameriky. V Uruguayi zdomácněl obrázek maskota velkobřezenského pivovaru pana Zippicha tak, že se dodnes objevuje na etiketách tamních pivovarů. Za druhé světové války patřila pivní lahev se Zippichem k výzbroji německých pouštních jednotek Afrika-korps. Část z exponátů nashromážděných Petrem Žižkovským dostala nový život. Po zkopírování a překladu německých názvů slouží jako současné reklamy Drinks Union. Originály budou moci vidět návštěvníci připravované exkurzní trasy v historicky cenném pivovaru Velké Březno. S jejím otevřením společnost počítá v roce 2004.

Bernard zvýšil výstav piva
Humpolecký pivovar Bernard uvařil zatím o 15 % více piva než vloni. I díky extrémně teplým letním měsícům do konce září vystavili téměř 94 000 hl piva. Tržby za pivo se proti minulému roku zvýšily o třetinu na téměř 130 milionů korun. Podle mluvčího Zdeňka Mikuláška se kromě vyššího výstavu projevilo i lednové zvýšení ceny piva a rostoucí poptávka po svátečním ležáku. Prodej podpořily i dlouhodobé investice do obchodní činnosti, které pivovaru otevírají cestu do dalších restaurací v celé republice. Pivovar také nepodceňuje propagaci; letos získal několik ocenění v oblasti reklamy, naposled počátkem listopadu za reklamní motiv Smrt otvíráku. Zlatou pecku mu udělila Asociace českých reklamních agentur. Pivovar chystá velkou kampaň po celé republice koncem roku a další na jaře. Podnik letos dokončil stavbu haly na stáčení piva do sudů za 30 milionů korun a dalších 6,5 milionu do investoval do kvasných kapacit. Pivovar zaměstnává 85 lidí; v minulém roce vystavil 109 tisíc hektolitrů a za pivo tržil 116 milionů korun.

V Žatci funguje pokusný minipivovar
Na severu Čech existuje malý pivovar, který by se možná vešel do většího bytu či rodinného domku. Místo velkých tanků tam totiž sládek obchází nádoby o velikosti větších demižonů. Rarita se skrývá v budově Chmelařského institutu, dříve Výzkumného ústavu chmelařského, na okraji města Žatce. Vaří se tady pivo pro výzkumné účely. To znamená, že se tu zkouší různé odrůdy chmele, včetně úplně nových nebo cizokrajných, a jejich různé kombinace. Odběratelem je degustační komise.

Od běžného pivovaru se liší hlavně tím, že se tu pivo nepasteruje. V běžném pivovaru pasterování neboli prudké zahřívání zajistí trvanlivost piva. To zde není nutné. Jinak se zdejší výrobní postup od klasické výroby neliší. Existuje tu varna, spilka, sklep a stáčírna. Výzkumný žatecký pivovar uvaří pro srovnání asi dvěstěkrát méně piva než průměrný regionální pivovar. V konkrétních číslech jde o padesát litrů v jedné várce. Pracuje tu přitom prakticky jediný člověk, a to samotný sládek Hervert. Vaří čtyři dny v týdnu, na pátek připadá sanitární den. Výzkumný pivovar slouží už asi třicet let, své postupy si tu mohou otestovat v malých množstvích dokonce i pivovary samotné. Zdejší pivo se proto také nijak nejmenuje, jednotlivé uvařené vzorky se označují pouze čísly. Ačkoli už v Žatci zkoušeli leccos, stejně se podle Herverta vždy ukázalo, že nejlépe chutná pivo vařené z chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák. Používá ho ostatně například Budvar v Budějovicích či Prazdroj v Plzni. Další podobné malé výzkumné pivovárky už jsou u nás ale jen dva - na Vysoké škole chemicko-technologické a ve Výzkumném ústavu pivovarnickém v Lipové. Ty však neexperimentují jen s chmelem, ale třeba i s různými druhy sladů.

Výrobci piva za devět měsíců roku zvýšili výstav
Tuzemské pivovary vyrobily za tři čtvrtletí roku 14 030 000 hl piva, což bylo o 2,4 % více než ve stejném období předchozího roku. Ještě v pololetí se produkce pohybovala na loňské úrovni, ale během třetího čtvrtletí se pivovarům podařilo loňský objem překročit. Prodej chmelového moku nepochybně podpořilo teplé léto. Mezi nejúspěšnější měsíce podle něj patřily srpen a září. Během devátého měsíce produkce piva meziročně vzrostla o 8 %. Srovnání však zkresluje snížení loňské letní spotřeby v důsledku povodní. Kvůli omezením v dopravě se totiž zlatavý mok obtížně dostával ke konzumentům. I celoroční tuzemská produkce piva by mohla být zhruba o 2 % vyšší než loni.

Vývoz by mohl překročit rekordní dva miliony hektolitrů. V roce 2002 export nedosáhl na dvoumilionovou hranici o 25 tisíc hektolitrů. V současnosti přibývá pivovarů, které se orientují na export, což je cesta, jak zvýšit výrobu a vyhnout se hranici domácí spotřeby. Významným faktorem je také to, že velkopivovary mají strategické zahraniční vlastníky. Ti pak pomáhají s uvedením českého piva na dalších trzích, kde působí. Dá se očekávat, že v příštích letech export českého piva dál výrazně poroste. Po začlenění do EU budou totiž muset zrušit omezení na dovoz tohoto nápoje Polsko a Maďarsko. Polsko bývalo pro domácí pivovary začátkem 90. let jednou z nejvýznamnějších vývozních oblastí, což později změnila silná ochranářská opatření na tamním trhu.