Pivní aktuality: Nový Primátor Weizenbier

Nový Primátor Weizenbier
Výrobu pšeničného kvasnicového piva Primátor Weizenbier zahájil pivovar v Náchodě. Na tiskové konferenci dne 21.10.2003 to uvedl sládek náchodského pivovaru Pavel Kořínek. Jedná se o svrchně kvašené světlé nefiltrované pivo s typickou hřebíčkovou vůní a klasickou pšeničnou chutí, které je charakteristické například pro německé Bavorsko. Právě tam by se také náchodský produkt měl vyvážet. Zatím však je počítáno nejprve s regionální a následně celostátní distribucí, teprve pak bude zvažován export. Stěžejním produktem náchodského pivovaru i nadále zůstává Světlý ležák Primátor, který se na celkovém výstavu pivovaru podílí 44 %. Pšeničné pivo je již devátým druhem náchodského pivovaru.

Výroba plzeňského v Polsku je pod českou kontrolou
Licenční výroba plzeňské dvanáctky se dala se po vstupu pivovaru do velké skupiny SAB očekávat. I velké světové pivovary tímhle směrem jdou - Guinness se nedělá pouze v Irsku, Heineken jen v Holandsku. Sládek Pavel Zítek v polském pivovaru ve městě Tychy dohlíží už jeden rok na vůbec první výrobu prémiové značky Pilsner Urquell v zahraničí. Ten se díky výrobě v Polsku vrátil ke svému původnímu povolání. Dlouhá léta sládkoval v Plzni, podílel se i na zavádění výroby piva Gambrinus v Litvě, ale v posledních letech se praxi trochu vzdálil. Asistoval totiž výrobnímu řediteli Prazdroje. Nyní žije v novém domově v centru dění - byt totiž dostal přímo v areálu pivovaru. Také pivo ve městě Tychy je jako doma. V několika restauracích by tak mohl sládek zajít i na polské plzeňské. V polském pivovaru začínal Pavel Zítek pracovat na licenční výrobě Prazdroje hned od začátku. Výhodou bylo, že polský producent piva, který patří do skupiny SAB Miller, byl moderně vybaven. Ale i tak musel zde sládek začít od základu. Bylo složité vytvořit takové podmínky, aby byli schopni uvařit Prazdroj tak, aby byl stejný jako plzeňský originál. Naštěstí byla k dispozici místní měkká voda, která byla hodně podobná té plzeňské. Ale stejně bylo nezbytné upravit třeba obsah solí. To byla jedna z klíčových podmínek. Používány jsou stejné suroviny jako v Plzni, stejná je i technologie, ohřev plynem a další náležitosti. Nad kvalitou piva bdí v Polsku nejen plzeňský sládek a analytická technika. Pavel Zítek totiž každý týden vozí domů vzorky, a ty pak testují plzeňští sládci a další odborníci. Při zaváděcím testu kontrolovalo Prazdroj 22 lidí. Jen tři dokázali odlišit, který je z Polska a který z Čech.

Stará sladovna v Písku prochází rekonstrukcí
Sladovna v Písku stojí na zbytcích městských hradeb a části někdejší nárožní věže hradu. Současná podoba pochází z druhé poloviny 19. století. Největší rozvoj provozu vyvrcholil v první půlce století minulého, poté se tu skladoval proviant pro wehrmacht, později tu našli ubytování rudoarmějci, po druhé světové válce již sladovna spěla ke svému zániku. Po válce se sice začala výroba sladu znovu rozvíjet, ale v roce 1948 byl právovárečný pivovar znárodněn a po pěti letech zrušen. Sladovna se stala odloučeným pracovištěm protivínského pivovaru a s ním později přešla pod Jihočeské pivovary. Provoz sladovny byl definitivně zastaven roku 1973. Budovy byly následně využívány jako skladovací prostory. Ve sladovně začaly chátrat překrásné historické sušičky sladu, větrací šachty se speciálními klapkami, žentoury, náduvníky, hvozdy a rošty. A tak jedna z dominant Písku zchátrala natolik, že než se v roce 2000 mohlo vůbec začít s její rekonstrukcí, musela se nejprve zajistit statika stavby. V současnosti má sladovna za sebou první etapu rekonstrukce, během níž byla hlavně zpevněna a odizolována. Nyní, ve druhé fázi přestavby, se mj. budují schodišťové a výtahové šachty, nové podlahy, krov a střecha. Ve třetí etapě se stavebníci firmy KOČÍ, a.s., zaměří na interiéry. Podle stavitele Miroslava Koláře přitom budou klást důraz na zachování původního rázu sladovny: Například staré kamenné schody se rozeberou a v opraveném prostoru znovu použijí. Originální technické prvky se zapracují do budoucích interiérů. Kromě vzpomínky na zašlou slávu pivovarnictví v Písku bychom měli za pár let ve sladovně najít i expozici Prácheňského muzea. To se zřejmě propojí se sladovnou skrze své přízemí.

Město Strakonice si půjčí peníze na koupi pivovaru od ČSOB
Strakoničtí zastupitelé dne 16.10.2003 schválili návrh usnesení k uzavření smlouvy se strakonickou pobočkou Československé obchodní banky na poskytnutí investičního úvěru na koupi pivovaru. Radní vybírali z pěti nabídek. Úvěr by měl dosahovat výše až 50 miliónů korun. Obec předpokládá, že čerpat úvěr začne ještě před koncem letošního roku. Čtvrtletně jej chce splácet deset let. Podle dřívějšího vyjádření starosty to rozpočet města nijak neohrozí. Po ukončení privatizačního procesu, chce vytvořit město pro účely koupě akciovou společnost Měšťanský pivovar Strakonice s dvoumiliónovým základním kapitálem.

Dobrušský pivovar začíná opět dýchat
Závěrečné práce na první části rekonstrukce dosud uzavřeného pivovaru v Dobrušce vrcholí. V těchto dnech probíhá kolaudace prostor nové sladovny s varnou. Výroba sladu má být zahájena již během listopadu. Dodavatelem sladovnického ječmene jsou výhradně okolní zemědělci. Slad a později i pivo budou opouštět znovuobnovený pivovar pod značkou firmy Staročeský pivovárek Dobruška. Společnost je investorem i provozovatelem pivovaru a v příštím roce plánuje vybudovat ve starých sklepeních také stylovou pivovarskou restauraci.

SABMiller plánuje zvyšování vývozu Prazdroje
Plzeňský Prazdroj má v úmyslu zvyšovat tržby o 3 % ročně posilováním pozic v tuzemsku a hlavně zvyšováním exportu piva. Společnost SABMiller přitom doufá, že vstup České republiky do EU mu snadněji umožní zvyšovat relativně nízké domácí ceny piva. Vedení firmy ale přiznává, že čeští spotřebitelé velmi neochotně akceptují zvyšování ceny piva. Největší světoví pijáci piva navíc již nemají prostor ke zvyšování spotřeby. Odborníci předpokládají, že domácí trh, kde se prodá ročně na 16 milionů hl, bude klesat asi o 1 % ročně. Zvyšovat domácí tržní podíl se SABMilleru s Prazdrojem zatím daří. Od roku 1999, kdy společnost české pivovary koupila, tento podíl díky značkám Gambrinus a Radegast zvýšila na 47 % z původních 43 %. SABMiller nyní chce především zvyšovat vývoz prémiové značky Pilsner Urquell. Do zvýšení produkce Prazdroje na pět milionů hektolitrů z nynějších 1,5 milionu chce podnik v Plzni investovat deset milionů dolarů. Většina nárůstu produkce přitom má jít na vývoz. Nyní Plzeňský Prazdroj vyváží téměř polovinu produkce prémiového plzeňského.