Pivní aktuality: Velké pivovary rozšiřují sítě značkových restaurací

Plzeňský Prazdroj otevře v nejbližší době v Praze svůj čtvrtý a v celém Česku dvanáctý Pilsner Urquell Original Restaurant. Pivovary Staropramen zase rozšířily svůj řetězec "Potrefená husa" o stylovou restauraci v Plzni. Vlastní gastronomickou síť Budvar Barů má také jihočeský pivovar a konkrétní plány v této oblasti už uskutečňuje i skupina PMS Přerov. První objekt z jeho řetězce Arena bude v Přerově otevřen v příštím roce.

Tato takzvaná systémová gastronomie se už velmi výrazně uplatňuje v zahraničí a má budoucnost i České republice. Myšlenku těchto gastronomických zařízení s jednotným stylem a nabídkou podporuje i Český svaz pivovarů a sladoven z důvodu zvyšování tzv. pivní kultury.

Pivovary buď samy koupí nebo pronajmou objekty a vybavení nebo jen dodávají soukromým provozovatelům vlastní pivovarnické know-how. V každém případě ale velmi obezřetně sledují prostředí, kontrolují způsob a podmínky prodeje svých značek. Pivovary Staropramen mají v Česku zatím osm těchto objektů, další dva chystají v Českých Budějovicích a Ostravě. Společnost je ve všech případech majitelem nebo nájemcem budov, samotný provoz pak zajišťuje vybraná firma. Opačnou cestou postupuje a.s. Plzeňský Prazdroj, která s budováním sítě značkových prodejen začala už v roce 1995. První zařízení bylo v Karlových Varech a zatím poslední jedenáctý objekt z celého řetězce byl otevřen letos v Plzni. Zdejší restauraci U Mansfelda vlastní soukromá společnost, pivovar se finančně podílel na jejím vybavení a sleduje do detailu podmínky provozu.

V plzeňském pivovaru zabudovali nové scezovací kádě
Nemít ještě hotové zdi kuchyně a už do ní stěhovat lednici nebo fritézu - to zní přinejmenším podivně. Něco podobného se ale 26.9.2003 odehrávalo v areálu plzeňského pivovaru. Kuchyní byla přistavovaná budova rekonstruované varny, kuchyňským vybavením pak dvě obrovské scezovací kádě. Nádoby se musely do přistavované budovy dát ještě před zastřešením a dalšími pracemi, které ze současného skeletu udělají skutečnou budovu. Po jejím dokončení by totiž zhotovitel jen těžko hledal deset metrů širokou díru, kterou by se kádě prostrčily. Takový je průměr nádob, v nichž se už začátkem února 2003 bude připravovat nejslavnější ležák světa Pilsner Urquell. Ten se dosud scezoval v 16 kádích o průměru 4 metry.

Scezovací kádě jsou uprostřed varného procesu. Odděluje se v nich sladina od odpadového mláta. Je to v podstatě filtrační proces. Jedná se o nerezové ocelové kulaté nádoby, jak je lidé mohou znát v měděné podobě například z turistického okruhu pivovarem. Než se ale do nových kádí pustí první várka, musí se ledaco změnit i ve staré budově varny. I tam se pilně přestavuje. V srpnu 2003 byly odstraněny dvě varné soupravy. Na jejich místo se budou instalovat nová zařízení - rmutovací káď, dva rmutovací kotle a mladinová pánev. Rekonstrukce prazdrojské varny začala v květnu 2003. Zapojeno je do ní asi 60 montérů a stavebníků. Postupné nahrazování starého zařízení je rozložené do tří let. Přístavba nové budovy a výměna dvou souprav, které letos oslavily kulaté sté narozeniny, mají být definitivně dokončeny v květnu 2004 a měly by stát zhruba 300 milionů korun. Inovace mají umožnit zvýšení ročního výstavu piva až na tři miliony hektolitrů ročně. Cílem je v neposlední řadě také zefektivnit výrobu úsporou energií - plynu, elektřiny i vody. Protože nová varná zařízení budou plně automatická, nebude se počet pracovníků zvyšovat.

Majiteli rakovnického pivovaru hrozí konkurs
Společnosti Czech Brewery-Rakovník, která plánovala obnovu provozu rakovnického pivovaru, hrozí konkurs. O jeho uvalení na firmu, která za necelý rok existence skončila ve ztrátě tří milionů korun, uvažuje její věřitel a současně i zakladatel firma NT-Retex. V současnosti hledá další věřitele, aby se dohodli na společném postupu. Konkurs je jednou z možností. Výši pohledávek nebyla uvedena.

Pivovar ve Strakonicích se bude privatizovat ještě letos
Strakonický pivovar Nektar bude do konce roku 2003 na prodej. Radní a zastupitelé města proto začali chystat dokumenty, které budou potřebovat při jeho privatizaci. Hodlají založit městskou akciovou společnost, která by pivovar spravovala. Zájemců o podnik je ale více, a ačkoliv ministerstvo financí zatím nestanovilo cenu, za kterou se bude chtít státního závodu zbavit, jeho hodnota je 118 milionů korun. Strakoničtí zastupitelé chtějí být připraveni, protože mají o pivovar zájem. Nechtějí totiž dopustit, aby za několik let zanikl, protože jde i o prestiž města. Zastupitelé věří, že do pivovaru by z rozpočtu nemusela putovat po privatizaci na jeho provoz ani koruna, či jen minimum. Věří, že by byl ekonomicky samostatný. Starosta zatím odmítl sdělit, kolik by město bylo maximálně ochotno za pivovar zaplatit. Cena, za kterou bude stát ochoten prodat strakonický pivovar, není dosud jasná. Údajně se bude blížit účetní hodnotě, tedy 118 milionům korun. Odboru privatizace majetku ministerstva financí na stanovení ceny pracuje. Ačkoliv stát i vedení státního podniku chce, aby po privatizaci připadl strakonický závod tomu, kdo jej neuzavře, ale bude v tradici vaření piva pokračovat, zda to budou právě Strakonice, není vůbec jisté. Zájemců je zhruba osm. Nechá se ale čekat, že se ještě další potencionální kupci najdou, protože privatizace zatím nebyla oficiálně zveřejněna. Městská rada ve Strakonicích již vyhodnotila výběrové řízení na poskytovatele investičního úvěru na nákup této nemovitosti. Vybranou banku rada doporučí městskému zastupitelstvu, které bude mít poslední slovo. Rada doporučila otevřít úvěr do 50 miliónů korun.

Ve Vratislavicích uvaří Červeného krále
Další z řady piv Pivovaru Hols, a.s., v Liberci - Vratislavicích n. N. má název Červený král. Zkušební várku tohoto piva už v červnu 2003 ochutnali návštěvníci u příležitosti Dne Konrada, o Vánocích lidé dostanou další možnost zkusit Červeného krále, skutečně rudě zabarveného, znovu. Půjde o zpestření štědrovečerního a silvestrovského stolu. Nové pivo je dítětem sedmatřicetiletého Petra Hostaše, který "řediteluje a sládkuje" ve vratislavickém pivovaru od obnovení jeho činnosti v roce 2000.

Export slovenského piva vzrostl
Slovenské pivovary za prvních devět měsíců roku 2003 vystavily celkem 3,743 mil. hl piva, znamenalo to meziroční pokles o 3 % z loňské úrovně 3,839 mil. hl. Export piva za devět měsíců dosáhl 104 080 hl a v porovnaní se stejným obdobím roku 2002, kdy se vyvezlo 96 350 hl piva, vzrostl o 8 %. Pozitivnější výsledky zaznamenaly slovenské sladovny. Jejich výroba od ledna do konce září tohoto roku dosáhla 206 750 tun, čímž výrobu za stejné období roku 2002 převýšily o 29 %. Stejně se zvýšil také objem vývozu slovenského sladu. Za prvních devět měsíců roku dosáhl 164 590 tun, což v porovnaní s loňskými 127 060 tunami znamenalo nárůst o 30 %.

V Braníku se bude vařit Stella Artois
Pivovary Staropramen začnou od listopadu 2003 s licenční výrobou belgického světlého ležáku Stella Artois. Ten patří k hlavním značkám jejich majoritního vlastníka, belgické pivovarské skupiny Interbrew. Nápoj má vařit pražský pivovar Braník. Dle představitelů Pivovarů Staropramen je Stella Artois důležitou značkou v portfoliu společnosti mezi prémiovými pivy. Značka v současnosti zaznamenala 200procentní nárůst prodejů v České republice a předpokládá se zvýšení objemů odbytu i v dalších letech. Licenční výroba má firmě umožnit snížení nákladů spojených s importem Stelly Artois a podpořit další rozvoj značky, která se v tuzemsku začala prodávat v dubnu roku 2001. Výroba belgického ležáku z Braníku bude určena pro distribuci v Česku a na Slovensku. Pivovar Braník se již podle firmy osvědčil pro licenční výrobu japonského piva Asahi, které se tam produkuje od roku 2000 a distribuuje se do zemí západní Evropy a Kanady. Pivovary Staropramen jsou druhou největší pivovarskou skupinou v tuzemsku s 14,4procentním podílem na domácím trhu. Nabízejí 21 značek piva. Od srpna 2000 je majoritním akcionářem Pivovarů Staropramen belgická pivovarnická skupina Interbrew.