Kahler a Paulů uvedeni do Síně slávy českého pivovarství a sladařství

Proč tato Síň slávy, která je zatím veskrze virtuální záležitostí, vznikla, nám odpověděl doc. Ing. Jaroslav Čepička, CSc., výkonný tajemník Českého svazu pivovarů a sladoven: "Síň slávy českého pivovarnictví a sladařství byla ustavena v roce 2002. Hlásí se k mnohaleté tradici a zároveň dává najevo, že bez profesionality, znalostí a individuálních schopností lidí pracujících v pivovarnictví a sladovnictví by nikdy nebylo možné dosáhnout vysoké prestiže a vynikajících výsledků obou oborů."

Právě při nedávných Svatováclavských slavnostech českého piva byli oceněni dva významní odborníci za celoživotní práci v oboru-Ing. Miroslav Kahler, CSc. a Ing. Richard Paulů. Po loňských prvních dvou oceněných profesionálech tak má česká Síň slávy již čtyři členy. Doc. Čepička k tomu ještě dodává: "Síň slávy je skutečně prozatím pouze virtuální záležitost. V budoucnu bychom rádi nalezli možnost její fyzické realizace."

A kdo že jsou letošní ocenění odborníci?

Ing. Richard Paulů, který se narodil 31. 5. 1930 v Ivanovicích na Hané v rodině výborného a uznávaného sladmistra, převzal žezlo od svých předků, aby pokračoval v dynastii sladařů, a dnes již má i následovníky mezi svými syny. Paulů však není pouze sladařský odborník. Patřil ke generaci, která měla možnost poznat tradiční způsoby přípravy a výroby sladu a měl i velké štěstí podílet se jako uznávaný manažer na výzkumu nových pracovních postupů a šlechtění odrůd. Vystudoval VŠCHT a postupně prošel řadou postů, až se v r. 1964 stal výrobně-obchodním náměstkem v Obchodních sladovnách v Prostějově, které v té době sdružovaly 27 sladoven zaměřených převážně na vývoz, jenž v některých letech činil až 90 % z celkové produkce sladu. Často jednal se zahraničními partnery s cílem rozšířit export významné komodity na nová odbytiště. To bylo impulsem k hledání a nalézání východisek při plnění jejich velmi náročných požadavků. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s řadou odborníků ze zemědělských výzkumných ústavů i se šlechtiteli ječmene a také s řadou odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Brně,“ říká Richard Paulů.

V roce 1971 byl z politických důvodů odvolán z vedoucí funkce a přeřazen na pozici vedoucího výrobně-obchodního odboru, kde působil až do odchodu do penze v roce 1990. Za svou práci byl několikrát oceněn, mj. obdržel v roce 1999 od Skupiny Tchecomalt Cenu krále Ječmínka za celoživotní práci a podíl na rozvoji českého sladařství.

Miroslav Kahler se narodil 21. 10. 1922 v Praze. Vystudoval Vysokou školu chemického inženýrství. V roce 1961 obhájil na Vysoké škole chemicko-technologické disertační práci na téma Kontinuální kvašení piva a stal se prvním kandidátem věd v pivovarském průmyslu.

Profesní, či spíše vědecká a výzkumná kariéra Ing. Miroslava Kahlera, CSc., je spojena především s činností ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, kam poprvé nastoupil v roce 1950 a kde s výjimkou období 1954-1958 pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1987. Kahler se specializoval na zkoumání intenzifikace kvasného procesu a jejího vlivu na tvorbu vedlejších metabolitů a senzorických vlastností piva. Výsledky výzkumu byly využívány při výstavbě nových závodů (pivovary Topolčany, Bánská Bystrica, Most) a při zvyšování výrobní kapacity pivovarů (např. ve Velkém Šariši, Hurbanovu a Nošovicích). Jednalo se o tzv. cylindrokonické tanky (CKT), jež byly patentovány v roce 1969.

Kahler publikoval na 50 článků a statí, přednášel na pivovarských symposiích a kongresech u nás i v zahraničí, je spoluautorem řady knih, například Pivovarské kvasnice (s Františkem Hlaváčkem, 1958), spolu s Ing. Janem Výborským napsal Filtraci piva (1981), která byl přeložena do ruštiny, a je autorem i dalších monografií. Miroslav Kahler se dodnes živě zajímá, co je v jeho oboru nového. A jeho životní motto? „Úspěch v životě přinášejí důslednost, poctivost a vlídné jednání.“