Pivní aktuality:V sobotu 20.9. byl zahájen Oktoberfest

Plzeňský Prazdroj si změnil účetní rok
Společnost zahrnující tři významné tuzemské výrobce piva v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích zvýšila v roce 2002 svůj podíl na českém trhu na 47 %. Plzeňský Prazdroj a.s. vytvořila v účetním období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 zisk 2,42 miliardy korun před zdaněním. Hospodářský výsledek po zdanění je 1,64 miliardy korun při tržbách 10,35 miliard. Uvedená čísla nejsou srovnatelná s ukazateli hospodaření v minulých obdobích. Společnost totiž prošla v roce 2002 změnou účetního období z kalendářního roku (od ledna do prosince) na účetní období, které používá mateřská společnost SABMiler, tedy od dubna do března. Dříve se například používaly tři druhy faktur pro každý pivovar. Dnes je místo nich jedna společná, což značně ušetří administrativní výlohy. Firma připravuje vstup do jednoho ruského pivovaru. V České republice bude společnost pokračovat ve slučování výrobních, obchodních, distribučních i finančních postupů ve spojených pivovarech.

Ostravar zavedl nové etikety
Pivovar Ostravar začal od 15.9.2003 distribuovat svá lahvová piva Originál a Premium s novými etiketami ve stříbrné a zlaté barvě. „Dvanáctka“ má navíc do "košilky" zabalené hrdlo lahve. Etikety připomínají úspěch v posledním ročníku soutěže Pivo České republiky, v níž Ostravar získal první a druhé místo. Kvůli změně etiket koupil pivovar za několik milionů nový stroj z Německa.

Ve Staropramenu budou instalovány CK tanky
V roce 1996 započala modernizace pivovaru Staropramen na Smíchově postavením v té době jedné z největších varen ve střední Evropě. Současně byl zmodernizován celý energetický blok, včetně nových chladících rozvodů, parního kotle a kompresorů. Druhá část modernizace, na níž se budou podílet špičkoví dodavatelé, je součástí dlouhodobého plánu rozvoje pivovaru Staropramen, bude probíhat za plného provozu od 12.9.2003 a zahrnuje postupnou instalací CK tanků v hodnotě přibližně 10 milionů Euro. Kapacita i v době rekonstrukce zůstane zachována. Pivo bude i nadále vyráběno podle stejné receptury pod dohledem vrchního sládka, zachováno zůstane i dvoufázové kvašení. Instalace CK tanků umožní snížit náklady na údržbu ležáckých tanků a stávajících budov. Současně sníží energetickou náročnost výroby. Výroba v CK tancích je moderní, léty prověřená technologie vaření piva, která má i pozitivní ekologické dopady – sníží se energetická spotřeba a zlepší se pracovní podmínky zaměstnanců.

Interbrew posiluje pozici na pivním trhu v Německu
Belgický pivovarnický gigant Interbrew, majitel Pražských pivovarů s hlavní značkou Staropramen, odsouhlasil koupi pivovarnických aktivit firmy Spaten-Franziskaner, producenta známé značky Löwenbräu, za 470 miliónů eur. Akvizicí se Interbrew stal největším pivovarem v Německu s podílem na trhu 11 % a ročním objemem produkce 15,6 miliónu hektolitrů, uvádí se ve firemním prohlášení. Pokud dohodu schválí antimonopolní orgány, získá Interbrew kontrolu nad značkami Löwenbräu, Spaten a Franziskaner, ale také nad pivovarem Dinkelacker-Schwabenbräu, který vyrábí pivo Dinkelacker a ve kterém má pivovarnická divize Spaten kontrolní podíl. Löwenbräu se prodává ve více než 50 zemích světa, kam je pivo buď exportováno, nebo se licenčně vaří přímo na místě. Dohodou získá Interbrew silnou pozici hlavně v oblasti Bavorska a Bádenska-Württemberska. Interbrew prodává ve více než 120 zemích světa 200 značek piva. Mezi nejznámější patří Stella Artois, Bass Ale, Labatt Blue, Rolling Rock či Beck´s.

V sobotu byl zahájen Oktoberfest
Desetitisíce lidí se baví v obrovských stanech nebo pod širým nebem, všude voní pečené klobásy, vepřová kolena, kachny a kuřata a především tečou proudy piva. Tak to je mnichovský Oktoberfest, největší pivní slavnost na světě, jejíž 170. ročník začal v sobotu 20.9. Pěnivý mok z produkce bavorských pivovarů přiláká na šestnáctidenní akci každoročně šest až sedm milionů návštěvníků. Na rozlehlé Tereziánské louce v bavorské metropoli tak lze spatřit s neodmyslitelným mázem neboli tuplákem piva nejen domácí Bavoráky v kožených kalhotách s padacím mostem, ale i hlučné skupinky ze všech koutů Evropy, z USA či Japonska. Rozverní návštěvníci k pivku zakusují typické bavorské speciality jako bílé klobásy, játrové knedlíčky, červené zelí na jablkách nebo vepřové nožičky, zpívají, tančí či vesele debatují. Gurmánské hody doplňují i pečení voli či rybí speciality. Pivům, která se vaří speciálně pro tuto příležitost, je vyhrazeno 14 velestanů, z nichž největší pojmou přes deset tisíc hostů. "Žijeme, abychom jedli," říkají prý mnozí Bavoráci a během festivalu to hrdě demonstrují.

Nedílnou součástí festivalu je tradiční folklórní průvod. Nevázané veselí podporuje řada kapel, především ryčná dechovka. Typické jsou tanečky na stolech, v nichž vynikají zahraniční návštěvníci. U vchodu do areálu je obrovský lunapark. Slavnost je i vhodnou příležitostí k osobní prezentaci, čehož využívají hlavně bavorští politici. Pravidelně ji zahajuje mnichovský primátor (dnes Christian Ude) naražením prvního sudu a zvoláním "je naraženo", které doprovází salva z historických moždířů. Již tradičně nechybí bavorský premiér Edmund Stoiber, jak jinak než s tuplákem v bavorských barvách - modré a bílé. Oktoberfest je také důležitou hospodářskou událostí, neboť návštěvníci na slavnosti utratí stamiliony eur.

Pořadatelé nenechávají nic náhodě a proti případné slabé návštěvnosti způsobené nepříznivým počasím se jistí pomocí bankovní opce na množství dešťových srážek. Wiesn, jak se také Oktoberfestu říká, má i svou temnou stránku. V roce 1980 zde po výbuchu bomby odpálené neonacistou zahynulo 13 návštěvníků a dalších 200 utrpělo zranění. Slavnost je také rájem kapsářů a nenechavci se najdou i mezi hosty - například předloni ostraha zadržela 150 000 originálních tupláků, které si návštěvníci chtěli odnést jako suvenýr.

Tradice mnichovského pivního festivalu pochází z roku 1810, kdy bavorský korunní princ a pozdější král Ludvík I. na počest své nevěsty Terezie von Sachsen-Hildburghausen uspořádal koňské dostihy. Na místě konání dostihů, které se od té doby nazývá Tereziánská louka, se již rok poté uspořádala první slavnost. Od těch dob se Oktoberfest nekonal pouze čtyřiadvacetkrát, a to vinou válek, epidemií cholery a hyperinflace. V Mnichově jsou lidé na svátek hrdí, pouze jedna věc jim letos notně kazí náladu: Minulý týden se objevila vcelku nenápadná zpráva o tom, že Gabriel Sedlmayr, jeden z nejstarších německých pivovarů, prodává některé své ceněné značky, jako je například proslulé pivo Löwenbräu, belgickému pivovarnickému gigantu Interbrew. Belgičané, kteří vyrábějí známé pivo Stella Artois, mají zaplatit za koupi přibližně 477 miliónů eur. Sedlmayr byl přitom léta s mnichovským festivalem spojován. Značka Löwenbräu, se zářivě zlatou barvou, datuje svůj vznik až do 14. století. Pro Oktoberfest se stala jedním z nejdůležitějších propagačních symbolů. "Starosta otevírá mnichovské slavnosti belgickým výrobkem," stěžoval si bavorský princ Luitpold, který sám vaří pivo na svém zámku třicet kilometrů od Mnichova. "Naše město by nemělo podporovat monopol společností Interbrew a Heineken," řekl princ listu International Herald Tribune.

Aktivita belgického pivovaru tak znovu otevřela ostrou debatu na téma, kdo by měl mít právo prodávat pivo pod čtrnácti obřími stany, které hostí pivní slavnosti. Podle městského práva může být prodáváno na Oktoberfestu pouze tradiční pivo, vyráběné v Mnichově. Poškozeni se cítí mnozí menší pivovarníci stejně jako ti, kdo vlastní pivovary mimo město. Například princ Luitpold se snažil prosadit svou značku König Ludwig na festival dlouhá léta, ale nepodařilo se mu to. Pravidla jsou skutečně přísná. Nyní se obává, že Interbrew ovládne Oktoberfest se svými produkty, jako je Stella Artois. Také další německé pivovary přecházejí do zahraničních rukou. Interbrew už vlastní mimo jiné proslulou severoněmeckou značku Becks. Organizátoři Oktoberfestu pokládají obavy patriotů za neopodstatněné. "Je pravda, že majitel prodává značku Löwenbräu," říká Gabriele Weishauptová, organizační ředitelka festivalu. "Stále je to ale německé pivo, dál se vyrábí v Mnichově, podle stejných receptů." Nedomnívá se také, že je třeba festival otevřít bavorským značkám, vyráběným mimo město. Potom by podle Weishauptové měli být zváni i čeští či rakouští pivovarníci. "Jakkoli je to škoda, jde o princip," uvedla.

Náchodský Primátor chce do Ruska
Pivovar Náchod si hodně slibuje od ruského trhu, kam se vrátil letos na jaře po téměř pětileté pauze. Předpokládá, že do dvou až tří let by do Ruska mohl ročně dodávat kolem 3000 hektolitrů piva, což by představovalo zhruba dvě procenta celkové produkce pivovaru. Roční výstav pivovaru se pohybuje kolem 140 000 hektolitrů. Uvedl to obchodní ředitel pivovaru František Polda. Dřívější aktivity pivovaru v Rusku ukončila tamní finanční krize před pěti lety. Před krizí Náchodští do Ruska každý měsíc vozili pivo za zhruba půl milionu korun a ruský trh stále považují za atraktivní.

Pivovary ČR v pololetí zvýšily výstav
Všech 53 tuzemských pivovarů zvýšilo svůj celkový pololetní výstav meziročně o 1 % na 8,98 miliónu hl. Nárůst výroby přitom do konce června ohlásilo jen 22 pivovarů, ve zbylých 31 podnicích výstav v různé míře klesl. Vyplývá to ze statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven. Na rozdíl od Německa, kde výstav piva i jeho spotřeba už několik let klesají, si čeští pivaři svůj vysoký průměr drží. Výroba piva se za pololetí nejvíc zvýšila v pivovaru Platan Protivín, meziročně o téměř 61 % na 104 800 hl. Nejvíce naopak poklesla produkce zlatavého moku v Pivovaru Nová Paka, to je o 34 % na 25 256 hl.

Malé pivovary úspěšné pronikají na limonádový trh
Regionální výrobci piva se pokoušejí prosadit na trhu nejen běžnými pivy a pivními speciály, mnoho z nich se věnuje také výrobě sycených nealkoholických nápojů. Češi nyní vypijí téměř dvakrát tolik nealko nápojů než piva. Právě letošní horké léto přálo spotřebě limonád. Například v pivovaru Černá Hora, známém výrobou limonád s přídavkem chmele, zaznamenali nárůst prodeje piva o 11 %, ale u limonád byl nárůst 180 %. V roce 2002 tu vystavili 20 000 hl limonád, což bylo nejvíce z malých pivovarů. Pivovary při distribuci využívají obchodní síť vytvořenou pro své pivní produkty. Také trh s nealko nápoji ovládají velcí zahraniční giganti jako Coca Cola a Pepsi Cola. Pivovary se na tuzemském ročním objemu 2,3 milionu hl podílí necelým jedním procentem. Za první pololetí roku 2003 pivovary vyrobily dohromady 40 000 hl nealkoholických nápojů, což byl o téměř polovinu méně než ve stejné období roku 2002. Tato čísla odráží omezování produkce u velkých pivovarů, které o výrobu limonád nemají příliš zájem. Pivovary vyrábějící limonády: Černá Hora, Pardubice, Nymburk, Jihomoravské pivovary (Vyškov), Platan, Podkováň, Eggenberg, Březnice, Chodovar, Benešov.